--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Češi,Němci a Evropa
Zdroj: NN Ročník........: 0003/018 Str.: 020
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Bedřich KAREL
Vyhnání sudetských Němců, ke kterému došlo po vítězném skončení války, nebylo pouhým následkem šestiletého válečného běsnění či pomstou Čechů za léta nacististického panství, jež přineslo tolik utrpení českému národu a na němž nesla nezanedbatelný podíl řada příslušníků právě této etnické skupiny.
Stejně nesmyslné je vydávat odsun za nezvratné rozhodnutí vítězných mocností tak, jak je dnes zvykem zvláště u některých politických zájmových skupin. V předešlém pokračování jsme otiskli část zprávy zvláštního výboru Kongresu Spojených států (Expellees and refugees of German ethnic origin, Report of a Special Subcommittee of the Committee on Judiciary House of Representatives, Report No 1841, 81st Congress, 2nd Session, 24. března 1950), která podobné nařčení spolehlivě vyvrací.
V dovětku na závěr zprávy se praví: "Ačkoli neexistují přesné statistické údaje, kolik Němců bylo vyhnáno před Postupimskou konferencí, existují positivní důkazy, že již před ní opustily domovy milióny lidí. V první řadě oznámila čs. vláda oficiálně v červnu 1945, že jejím záměrem je vyhnat Němce ze svého státního území. Spojené státy protestovaly ihned a naléhaly na to, aby se nic nepodnikalo, dokud se šéfové vlád v Postupimi nedohodnou na řádném postupu při urovnání celkového problému německých menšin. Češi bez jakéhokoliv dalšího váhání pokračovali v odsunu, a tak mnoho Němců opustilo své domovy před srpnem 1945 (...).
Sám Stalin je hlavním zdrojem informací o tom, že vyhánění ve velkém stylu se konalo dávno před Postupimskou konferencí ... V Postupimi prohlásil na schůzi 25. července 1945, že Polsko již vyhnalo milióny Němců, a že jeden a půl miliónu, který se tam ještě vyskytuje, bude ponechán jen do žní. Poznamenal, že Češi dávali Němcům dvě hodiny na to, aby opustili své vlastnictví. Stalin zdůraznil, že se nedá nic dělat, aby se toto počínání zastavilo. Byl toho názoru, že nejen Velká trojka, ale dokonce i československá i polská vláda nemají moc zastavit proces, který probíhá na základě hlubokého roztrpčení těchto národů vůči Němcům. Na tomto pozadí hotových skutečností rozsáhlých přesídlovacích akcí je třeba vidět přitakání Spojených států článku XIII. Vycházejícíce z toho, že se nic nedá dělat pro úplné zastavení odsunu, snažily se Spojené státy učinit vše, co bylo v jejich silách, aby situaci alespoň částečně vylepšily.
Stalinův nátlak
Přimluvili jsme se za článek XIII Postupimské dohody, protože to bylo to nejlepší, co se tehdy mohlo stát, aby se zabránilo dalším ukrutnostem a zmatkům při přesídlování. Když probíhaly porady o článku XIII 31. července 1945 na Postupimské konferenci, vyslovil se Stalin proti s odůvodněním, že je nepotřebný - že polská a česká vláda budou pokračovat ve vyhánění Němců bez ohledu na to, co bude řečeno v Postupimské dohodě (...). Spojené státy naopak naléhaly na přijetí článku XIII. Ministr zahraničních věcí Byrnes řekl, že článek XIII nemůže plně vyřešit problém německých vyhnanců, že však přinejmenším zpomalí již probíhající totální odsun Němců. Stalin pak s nevolí souhlasil, aby byl článek XIII zahrnut do Postupimské dohody.
Z toho je patrné, že Spojené státy v Postupimi docela určitě nenesly odpovědnost za podněcování nebo autorizaci vyhánění Němců z východní Evropy. Vyhánění začalo již dávno před Postupimí. Pokusili jsme se pouze učinit vše možné, aby tento proces probíhal řádněji a humánněji."
Tolik zpráva zvláštního výboru Kongresu Spojených států. Kromě tolikrát citovaného článku XIII Postupimské dohody neexistuje žádný písemný dokument, který by dokládal jednoznačný souhlas vítězných velmocí s vyhnáním Němců. Navíc vyšetřování kongresového výboru prokázalo, že podpis pod postupimským protokolem znamená pouhé pasivní přijetí již probíhajících rozhodnutí států z jejichž území byli Němci masově vysídlováni.
Příště přineseme alespoň stručný přehled aktivit části londýnské emigrace vedené dr. E. Benešem, jež dokazují, že hromadný transfer českých Němců nebyl pouhým důsledkem nacisty prohrané války, ale byl po několik let plánován s cílem definitivně vyřešit problém sudetských Němců.
Pokračujeme ve čtení z knihy Sidonie Dědinové Slyšme také druhou stranu a přetiskujeme další část čtenářských dopisů.
Doupov - vraždy
Vypovídá Eduard Grimm, 19.1. 1947, zpráva 104 Sloužil jsem jako československý četník, a v květnu 1945 jsem musel převzít místo uprchlého starosty v Doupově u Karlových Var.
V Doupově Češi jako prvního zastřelili příslušníka Wehrmachtu Franze Weisse, když přišel navštívit svou chudou matku a malé sourozence. Jeho mrtvolu vyhodili na náměstí v Doupově a nechali ji tam ležet.
Brzy na to Češi zatkli a zastřelili válečné invalidy Josefa Wagnera a Franze Mahra z Doupova, kteří byli bez vlastního souhlasu povoláni ke zbraním SS, a jako těžce ranění se zdržovali doma.
Z učitelského sboru vyšší školy v Doupově byli krutým způsobem zavražděni: ředitel Andreas Draht, profesoři Damian Hotek, Franz Wenisch, Rudolf Neudörfl, všichni nevinně. Vrchní poštmistr Karl Schuh byl nejprve brutálně ztýrán a potom zavražděn. Jmenovaní byli ubiti a zastřeleni českými vojáky. Velitelem českého vojska byli tehdy kapitán Baxa a poručík Tichý.
Ve vesnici Tocov u Kadaně byli v té době jako nevinní zavražděni starosta Schmidt, hajný Bartl se dvěma syny a další Němci, údajně celkem 34 německých mužů, poněvadž k střežení své ohrožené vlasti měli několik pušek. Opatřili si však na ně náležité povolení u americké posádky v Karlových Varech.
V říjnu 1945 zastřelili čeští četníci ženu pohodného Holzknechta ve Vísce u Doupova, potom, co zaslechla podezřelý zvuk a vyhlédla z okna.
V Buškovicích, okres Podbořany, byl německý rolník Stengl Čechy krutě ztýrán a zastřelen. Schovával prý pušku v hnojišti, což neodpovídalo skutečnosti. Nedaleko okresního města Podbořan, u židovského hřbitova, zastřelili čeští vojáci v srpnu 1945 více než 80 nevinných a bezbranných německých mužů. Většina zastřelených neměla s nacismem a s politikou nic společného, byli to prostí němečtí sedláci, řemeslníci nebo obchodníci, mezi nimi starosta Groschup z Očihova a knihař Pfaff z Podbořan, starý člověk s bílými vlasy. Více o tom může vypovědět sedlák Hauk z Očihova, pobyt neznámý.
Německé ženy byly krutě týrány a umíraly na následky tohoto zacházení: žena majitele mlékárny Knie z Radnic a žena kupce Marka z Mělníka, okres Kadaň.
Německé ženy a dívky z Doupova musely v zimě a ve sněhu porážet stromy, přitom byla zabita padajícím stromem 18tiletá Anna Grundová, dcera a jediná opora starých, nemocných rodičů ...
_________
Napsala nám opět jistá čtenářka (?) z Chebu, která se honosí - kromě vytříbeného slohu - i nečitelným podpisem. Podle stylu psaní, byť se liší jinak pokrouceným podpisem, jde patrně o stejnou dámu. Píše: "... po přečtení Vašeho nechutného článku, na téma "ublížení skopčáckým sudeťákům" z č. 15/93, napadá mě kolik jste za tyto ohavnosti od nich dostal? Jste jako pták, který sere do vlastního hnízda a oni mají peněz dost na takovéto sprosté kupování duší. Něco Vám řeknu, že byli řádně odsunuti, za to mohou poděkovat pouze sami sobě, své fašisticko-henleinovské minulosti. A že byli (?) při tom ztráty (...), to je naprosto pochopitelné, neboť za všechna ta jejich válečná zvěrstva, která vždy doprovázela jejich pobyt na našem území, nemohou se potom divit, že nenávist porobeného a deptaného ponižovaného národa byla potom tak velká ... A to, že se opět chtějí natlačit k nám, dokazuje to, že jejich "Drang nach Osten" je pro ně stále aktuální. Pane, než příště přikročíte k psaní podobných žvástů, které používáte k obhajobě prokletých sudeťáků, prostudujte si laskavě dějiny, alespoň ten osudový rok 1938.
Také je s podivem, proč Vám tolik vadí strana ODA? Co se týče majetku církve, který stejně ve středověku nahrabali na chudácích poddaných (...), kteří na ně museli tvrdě pracovat, je názor většiny občanů, že kdyby se udělala veřejná anketa, tak podobný hnusný požadavek církví na majetek, občany by nebyl nikdy schválen ... Stejně jsou převážně mezi nimi samí Němci, nedávno přivandrovalí z Německa, takže ODA v tomto případě (...) mluví mnoha lidem i nekomunistům z duše" (- a na tomto místě mi došlo, kam vážená dáma patří, patrně k oněm lidem-komunistům, na rozdíl od těch ostatních; pozn. aut.).
Vůbec mi nevadí ODA, vážená, spíše metody, které používá ve snaze zvýšit si svůj - módním slovem řečeno - image. Co se toho ostatního týče, lituji, ale už jsem Vám odpověděl na minulý dopis, byť poněkud jinak nečitelně podepsaný.
__________
Bohužel většina dopisů, které přicházejí do redakce, a tak či onak se zabývají podobným tématem, je zhruba stejného obsahu. Jsou plny nadávek, urážek a nikdy nechybí dotaz, "kolik jsem za to dostal", kdo mne platí je jim jasné. Škoda, že jejich pisatelé nic nepochopili a mám obavy, že jim to nebude nikdy dopřáno. Proto vítám polemiku svých redakčních druhů ve zbrani, byť jsem kvalifikovanou disputaci očekával spíše od našich čtenářů, konečně i to cosi vypovídá o stavu společnosti samé ...