--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Ekologie v literatuře
Zdroj: NN Ročník........: 0003/019 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Luboš Vydra

Mythologie

Argentinský spisovatel Jorge Luis Borges (1899 - 1986) popisuje ve své knize "Fantastická zoologie" podivuhodný svět Swedenborgových démonů. "Jsou to ti, kteří po smrti zvolili peklo. Nejsou šťastni v tom kraji bažin, pouští, obydlí pustošených požárem, nevěstinců a temných doupat, ale v nebi by byli ještě nešťastnější. Občas k nim shůry dopadá paprsek nebeského světla, ale démonům připadá jako spalující oheň a smrdutý zápach. Pokládají se za krásné, ale mnozí z nich mají zvířecí tváře nebo tváře, které jsou pouhými kusy masa, anebo tváře vůbec nemají. Žijí ve vzájemné nenávisti a ozbrojeném násilí; jestliže se spolčují, pak proto, aby se navzájem zničili nebo zničili někoho jiného."(V překladu Františka Vrhela, vydal Odeon 1987) Upozorňuji našeho čtenáře, že pokud scenérie tohoto světa satanických démonů mu připomíná popis konfliktních události světa našeho, situaci v severních Čechách, či automobily a smrdutým dýmem zaplněné ulice Prahy, nebo Brna, že se jedná o podobnost jistě jen náhodnou. Vždyť démoni, stejně jako agenti StB a KGB podle naší vládnoucí lobby přece neexistují. Stejně tak největší vítězství Ďábla přeci nespočívá v tom, že nikdo v něho nevěří. Proč tedy i nepřipustit, že láska k betonu a vůni spalovaného benzínu by neměla zvítězit nad primitivním smrdutým zápachem přírody? Je to přeci chyba přírody, že není tolerantní a snášenlivá k názorům našich pragmatických humanistů, kteří přece nechtějí nic méně ušlechtilejšího, než usilovat o dodržování lidských práv a tedy i o právo člověka svobodně si dělat s přírodou co se mu zachce.

Transpersonální zážitek

Významný psychiatr českého původu Stanislav Grof (1931), žijící v USA se již více jak třicet let zabývá transpersonální psychologií. Jeho pokusy v tomto směru vedly nejprve přes psychodelické drogy. Později skrze meditaci objevil metodu, kterou nazval holotropní dýchání. Tato metoda dosahující stejných účinků jako zmíněné drogy, umožňuje jeho pacientům v mnohem hlubších souvislostech poznat sama sebe. Z Grofovi knihy "Dobrodružství sebeobjevování" vybírám ukázku transpersonálního zážitku, který on sám nazývá

Vědomí IG Farben

"Atmosféra byla temná, těžká a zlověstná. Připadala mi jedovatá a zhoubná v chemickém smyslu. Uvědomil jsem si, že se stávám ropou a naplňuji obrovské dutiny uvnitř země. Zaplavily mne ohromující vědomosti chemie, geologie, biologie, psychologie, mytologie, ekonomie a politiky. Pochopil jsem, že ropa - ty ohromné zásoby mineralizovaného tuku, biologického původu - unikla závaznému koloběhu smrti a znovuzrození, kterému je podřízen svět živé hmoty. Element smrti však nebyl zcela anulován, byl jenom pozdržen. Destruktivní plutonická síla smrti je v latentní formě zachována v ropě a skrytá v podsvětí čeká na svojí příležitost jako monstrózní časovaná bomba.

Když jsem prožíval to, co jsem vnímal jako vědomí ropy, viděl jsem jasně, že smrtonosný charakter ropy se projevuje v zabíjení, motivovaném nenasytností a chamtivostí, touhou po astronomických sumách, které ropa přináší. Byl jsem svědkem politických intrik a ekonomických podvodů, podněcovaných ropnými zisky. Nebylo těžké sledovat řetěz událostí až k budoucí světové válce o zmenšující se zdroje látky, která se stala životně důležitou pro existenci a prosperitu všech průmyslových zemí (...)

V dlouhé řadě odporných a nanejvýš nepříjemných zážitků jsem prošel stavy vědomí spojenými s chemickým průmyslem na zpracování ropy (...) Vedle prožitků spojených s různými průmyslovými jedy jsem také prožil stavy vědomí různých forem života, které byly vystaveny působení ropných produktů. Stal jsem se každým Židem, který zahynul v nacistických plynových komorách, každým mravencem a švábem postříkaným sprejem, každou mouchou uvízlou v lepkavém mazu mucholapky, každou rostlinou umírající působením herbicidů. A za tím vším číhala budoucnost, která se vší pravděpodobností čeká život na této planetě - smrt způsobená průmyslovým znečištěním.

Byla to pro mně neuvěřitelná lekce. Z tohoto sezení jsem si odnesl hluboké ekologické uvědomění a jasnou představu o směru, kterým by se ekonomický a politický vývoj měl ubírat, pokud má být život na této planetě zachován." (Překlad Lenka Volavková, Gemma 1992) Co k tomu říci? Pouze obnovitelné zdroje energie nezanechávající toxický odpad a z nich především energie sluneční by měly být hlavní alternativou rozvoje. Neuvědomí-li si to však lidstvo včas, půjde zákonitě cestou dinosaurů, kteří také svým zakrnělým obsahem vědomí nebyli sto pochopit měnící se skutečnosti.