--------------------------------------------------------------------------------
Autor: ljv
Název: Ani v ekologii nedat svůj hlas byrokratům
Zdroj: NN Ročník........: 0003/019 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:

ljv.

Z ochranářů hochštapleři

Ekologické aktivity se u nás stále neberou natolik vážně, abychom mohli ve střední Evropě přežít o něco déle než jednu, či dvě generace. Může za to i pokles jejich demonstrativní revolty, která se stává čím dál víc minulostí. V okamžiku, kdy se naši ochránci přírody stávají úředníky, poslanci či ministry, úměrně k výši jejich postu roste jejich zkorumpovanost a ztráta nekonformního myšlení, vyjadřování se a chování. Namísto toho nastupuje snaha stát se přijatelným partnerem vysoké politiky a byznysu. Rodí se tak nová kasta ochránců přírody - eurobyrokratů, kteří vyhrávají konkurzy na velmi dobře placená místa v hlavních městech ES, často jen díky svojí šikovnosti, diplomatickým schopnostem a jazykovým znalostem, než hlubokému ochranářskému přesvědčení.

Tento proces zbyrokratizování započal po 17. listopadu našim otevřením se Evropě. A protože jsme se chtěli chovat jako kulturní Evropané, nechali jsme se i řádně zpacifikovat. Jak jinak totiž máme dnes nazvat všechny ty rozhovory a podpisy pod konvence, určující pravidla chování v evropském a světovém společenství, které je třeba dodržovat v zájmu přežití. Neposlušné občanské iniciativy se tak nasměrovaly do rukou "moudřejších" mafiánů v kravatkách a jejich vůdcové se nyní předhánějí, kdo bude mít luxusnější vůz a blyštivější sako.

Jalová ekologie

Nově vzniklé úřady životního prostředí a jejich různé koor- dinační úřady pak pouze přispívají k větší dezorientaci, než ke koordinaci práce. I toto zavržení toho, co jsme za býva- lého režimu chtěli kdysi v ekologii oproti Západu dosáhnout jsou plody téhož "sametu", ne nepodobné spolčení se Havla s Čalfou a celou "progresivní" komunistickou klikou. Také my jsme cosi konkrétního zradili, když jsme naše jednoduchá hesla demonstrantů, nahradili hlubokomyslnými mechanismy uvažování o hodnotách trvale udržitelné budoucnosti, jejíž uskutečnění však straší pouze v hlavách byrokratů. Jejich neschopnost jednat smysluplněji, než jako schůzující pionýři s šátky na krku a v bílých košilích potvrzují jak schůzka v Luzernu, tak neúspěch loňského největšího světového "pot- lachu" hlav států v Riu de Janeiru, kde se jednalo hlavně o likvidaci rozsáhlých pralesních porostů. Mimo vybrání tuč- ných diet a úspěchu u krásných prostitutek, města světozná- mého karnevalu, bylo pouze dosaženo dohody, že podobný "mej- dan" si udělají za peníze daňových poplatníků, opět za čas znovu.

S prezervativy na hlavách

Kácení pralesů hostující brazilskou vládu totiž nijak neznepokojuje i když jich za vteřinu vyvraždí v množství dvou fotbalových hřišť. Sází na neohraničený růst. Proto třebaže v roce 1945 měla pouze 45 milionů obyvatel, dnes jich má přes 143 milionů. Na plánované rodičovství v této katolické zemi nemyslí nikdo. Pánbíček prý to už nějak zařídí a papež jim požehná. Snad nám přifoukne i trochu ozonu, když ho již neexistující prales nevyrobí. S takovými šílenci jací dnes v Brazílii vládnou, se jde do zkázy bezstarostně a jako po másle.