--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Každý konkurz se dá zmanipulovat
Zdroj: NN Ročník........: 0003/019 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Situace ve školství vždy byla a bude ve středu zájm u veřejnosti i společnosti jako celku. Nikomu z nás totiž nemůže být lhostejné, kdo a jak bude vychovávat a vzdělávat naše děti. Kdo a jak bude hospodařit s finančními prostředky, kterými na školství přispívá stát a ve stále větší míře i rodiče.
Problémy ve školství existující jsou obecně známé a zabývají se jimi jak vláda, tak parlament i jednotlivé politické subjekty. My jsme se tentokrát sešli s učiteli Prahy 8 a požádali jsme je o názory a připomínky ke stavu školství na základě jejich praktických zkušeností.
Diskuze se zúčastnily: Jana Hanková, právě odvolaná ředitelka školského úřadu Prahy 8, Milena Šimůnková, členka Svazu rehabilitovaných učitelů a Ludmila Sedlaříková, členka rady Svazu rehabilitovaných učitelů.
Paní Hanková, dozvěděli jsme se, že jste byla odvolána z funkce vedoucí školského úřadu v Praze 8. Jaké jsou důvody vašeho odvolání ?
Když byl zrušen Školský úřad hlavního města Prahy, byly ustaveny školské úřady na jednotlivých pražských obvodech. Přihlásila jsem se do konkurzu na místo ředitele Školského úřadu Prahy 8, vyhrála jsem konkurz a byla jsem ustavena do funkce. Konkurz byl stejný jako konkurzy na všechna místa ředitelů školských úřadů v Čechách a na Moravě, tedy byl zcela regulérní.
Nedávno jsem však byla já a další, na příklad ředitel Školského úřadu v Praze 9 M. Tichý, vyzvána k účasti na dalším konkurzu, který na všechna místa ředitelů školských úřadů v Praze vypsalo Ministerstvo školství. Toto rozhodnutí udělalo ministerstvo na přímý nátlak nejsilnější odborové organizace ve školství, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství-(dále ČMOS).
Legislativní odbor Ministerstva školství původně zaujal stanovisko, že tam, kde je ředitel školského odboru řádně, na základě konkurzního řízení ustanoven, nemusí konkurzy probíhat. Konkurzy měly být vypsány pouze tam, kde jsou na této funkci lidé pouze pověření výkonem funkce a tam, kde vedoucí školských úřadů neprošli řádným konkurzem. Konkurz podle tohoto rozhodnutí něměl tedy probíhat na obvodu Praha 5, kde byl ředitelem pan dr. Najmonn, na obvodu Praha 9, kde byl ředitelem pan Tichý, na obvodu Praha 2, kde byl ředitelem pan Holub, na obvodu 3, kde byl ředitelem pan Medek, ani na obvodu Prahy 8, kde jsem funkci vykonávala já. My všichni jsme totiž prošli řádným konkurzem už v roce 1991. Nicméně nátlaku ČMOS bylo nakonec vyhověno.
Byli jsme totiž od začátku funkcionářům ČMOS a obvodním radám OROS nepohodlní. Já jsem osobně byla zvolena poslankyní na Praze 8 za OF a mé názory nejen na školství, byly veřejně známé. Předseda odborů, bývalý komunista, proti mně od začátku vystupoval. Obvodní rada Prahy 8 požadovala mé odvolání a zrušení školského úřadu vůbec. Školská komise při obvodním zastupitelstvu však stála na mé straně. (Školská komise je volený orgán, dvě pětiny této komise tvoří školští pracovníci a tři pětiny jsou volení zástupci z obvodního zastupitelstva.)
Obvodní zastupitelstvo na Praze 8 má už od voleb druhého starostu a čtvrtého místostarostu pro školství a tím se také narušuje spolupráce.
Nerada bych, aby to vypadalo, že se deru do funkce. Já už pod tímto ministerstvem odmítám sloužit a vykonávat vedoucí funkce. Nechci mít nadále pocit, že marně narážím hlavou do zdi. Už to prostě nemám zapotřebí.
Jaké jsou důvody, které vedly podle vašeho názoru, ČMOS k požadavku na odvolání paní Hankové z funkce ředitelky školského úřadu ?
Sedlaříková: Ty důvody se později celkem jasně ukázaly. Samotní funkcionáři ČMOS se totiž přihlásili do konkurzů na místa ředitelů školských úřadů na Praze 8, 9 i na příklad na Praze 10. Na Praze 8, vzhledem ke známé socioprofesní skladbě obyvatelstva, měly tyto "rudé" odbory, jak my jim říkáme, velice dobrou šanci se uchytit. Tuto šanci plně využily. Hanková: Na př. v Bohnicích, na Proseku, ale i v Ďáblicích bydlí velmi mnoho bývalých (i dosud sloužících) příslušníků armády a ministerstva vnitra. Na Praze 8, měla v některých volebních okrscích KSČ až 8O% příznivců.
Šimůnková : To jsou lidé, kterým samozřejmě demokratické změny neprospěly a nejsou jim po chuti. Navíc, řada těchto lidí, měla za manželky učitelky. Tak to je.
To je dost závažné obvinění. Proběhly přece konkurzy. Ty by měly být zárukou objektivního posuzení kandidátů a jejich předpokladů pro výkon funkce.
Sedlaříková : Každý konkurz dokážete zmanipulovat. Tady by se dala udělat jediná věc. Změnit podmínky konkurzů tak, aby tam nemohly mít rozhodující slovo odbory ČMOS, které jsou vlastně nástupnickou organizací KSČ.
Nemám nic proti mladým lidem, ale určité funkce vyžadují i určitou osobnostní vyzrálost. Dostali jsme se dnes mnohde do situace, kdy i na zastupitelských úřadech mají převahu lidé do třiceti let. Myslím si, že to není úplně v pořádku, protože to je jen jedna generační skupina. Jsou to lidé, kteří demokracii často chápou jako naprostou anarchii a jsou velmi domýšliví a arogantní. Přitom ne dost vzdělaní a zkušení. Často jsou k politické činnosti motivováni pouze touhou po moci, chybí jim intelektuální zájmy i kvalifikace k výkonu nějaké profese a tak se " vybíjejí" v činnosti politické.
Sedlaříková : Někdy je až neskutečné, co všechno dovedou pro svou kariéru udělat. Nemají vůbec žádné morální zábrany.
V čem, podle vašeho názoru, spočívají základní problémy našeho školství ?
Šimůnková:Jeden ze základních problémů společnosti, který se projevuje i ve školství je to, že nemáme dost skutečných osobností. Ony totiž neměly podmínky pro svůj růst. Místo osobností se pak do popředí dostávají lidé draví a agresivní, byť bezzásadoví a často morálně i odborně nepřipravení. Sedlaříková : Všechno je opravdu v lidech. Když se dříve řeklo pan učitel, tak to něco znamenalo. Dnes, díky čtyřicetiletům deformací, učitelé nejsou osobnostmi a nemají ve veřejnosti autoritu. Bude dlouho trvat, než se to změní a bude záležet jak na učitelích, tak na požadavcích veřejnosti, jak rychlá ta změna bude.
Hanková: Děti se musí brát ve škol+++++e jako osobnost. Změnit se musí vztah učitel - žák, učitel - rodič, vztah škola - veřejnost.
Rodiče by si měli uvědomit, že mají právo rozhodovat o tom, jaké vzdělání jejich dítě dostane. Škola musí samozřejmě mít autoritu, ale nemyslím si, že by se do škol měl vrátit řád, tak jak si to představuje ministr Piťha. Já si naopak myslím, že by měly být různé typy škol, i základních. Snaha vrátit se ke školství první republiky, znamená snahu vrátit se ke školství devatenáctého století a my už žijeme někde jinde.
Tolik diskuse.Podle informací, které se nám dále podařilo získat však má odvolání ředitelky školského úřadu Prahy 8, paní Hankové i další, pravděpodobně "velmi hmotné " souvislosti.
Základní problém asi tkví v rozdílnosti představ paní Hankové a současného starosty Prahy 8 pana Vladimíra Nováka, na využití budovy bývalého OV KSČ Prahy 8 - t.zv. Bílého domu. Tato budova byla po listopadu předána školské správě ONV v Praze 8 s tím, že bude využita pro školské účely (viz HS o předání majetku). Školská správa do budovy umístila Základní uměleckou školu a bývalý starosta Prahy 8, pan Bumbálek, uvažoval spolu s Ministerstvem školství o jejím využití i pro Konservatoř Jaroslava Ježka. Zároveň měla budova sloužit jako kulturní centrum Libně.
Současný starosta Prahy 8 Vladimír Novák však má zcela jinou představu o využití budovy, chce ji prodat. Dokonce se proslýchá, že budovu chce koupit jeden člen obvodního zastupitelstva.
Odvolaná ředitelka školského úřadu Hanková, se proti tomu postavila, upozornila na to, že takovýto postup by znamenal nedodržení podmínek předání budovy obci a celou záležitost předala k prošetření Ministerstvu kontroly. To se panu starostovi Novákovi hrubě nelíbilo a 5.3.1993 paní Hankové napsal :"Osobně jsem přesvědčen, že spolupráce mezi Obvodní radou a školským úřadem skončila vlastně dřív než začala a to Vaším zpochybňováním vlastnictví Bílého domu".
Tím začaly problémy paní Hankové, které skončily jejím odvoláním z funkce a vypsáním nového konkurzu na místo ředitele Školského úřadu Prahy 8.
O funkci a průběhu konkurzů má pan starosta každopádně poněkud zvláštní představu. V již citovaném dopise totiž píše:" ...myslím, že pan Fortelný by v konkurzu měl uspět." Nemůžeme se ubránit dojmu, že mají pravdu ti pracovníci školství, kteří tvrdí, že konkurzy neplní často svůj úkol = vybrat nejlepšího, ale mnohdy slouží k odklizení lidí z různých důvodů nepohodlných. To ovšem není cesta k růstu učitelských osobností, které naše školství tak postrádá. Pavla Grünthalová