--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Studničná Jitka
Název: O organizovaném zločinu a všeličems jiném
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Na otázky NN odpovídá ing. Jan Klas, poslanec parlamentní sněmovny za ODS.

NN: Pane poslanče, výbor pro právní ochranu a bezpečnost, jehož jste členem, projednával nedávno za zavřenými dveřmi události kolem "rumové aféry". Proč se parlament vůbec zabývá touto věcí, když jde o docela obyčejný kriminální čin, jak jej kvalifikoval ministr vnitra Ruml?

Ing. Klas: Já nesouhlasím s tím, aby se poslanecká sněmovna zabývala kdejakým skandálem. V tomto případě se náš výbor snažil dostat se na kloub únikům informací, ale k žádnému závěru jsme nedospěli.

NN: Bylo skutečně nutné, aby zasedání bylo nepřístupné novinářům? Hovořilo se snad při jednání o věcech, které nesou znaky státního tajemství?

Ing. Klas: To rozhodně ne. Důvod byl jiný. Na veřejnost se nesmějí dostat informace, které by mohly ještě více ztížit vyšetřování. K tomu ostatně, jak víte, do jisté míry už došlo. NN: Proč a kdo dělá z obyčejné kriminální činnosti politikum? Ing. Klas: Politizace těchto afér je velmi nebezpečná. Začíná větou "sahá to až do nejvyšších míst na Ministerstvu vnitra". Do té doby to byl obyčejný daňový únik. Cílem takového skandálu je všeobecná destabilizace společnosti, ztráta důvěry ve vládu nebo ve společenský systém vůbec. I kdyby výsledkem bylo jen všeobecné znechucení a apatie, už to je víc než dost ke spokojenosti lidí, kteří posouvají kriminalitu do politiky. Už jsem slyšel kolikrát mezi lidmi "já už k volbám nepůjdu". A to je právě to, co projektanti afér chtějí.

NN: Předseda vašeho výboru ing. Šuman prohlásil, že věc musí být vyšetřena, ať vede do jakýchkoliv sfér. Naznačuje něco tomu, že skutečně do vysokých sfér sahá?

Ing. Klas: Zatím nemáme ani jedno konkrétní jméno. Jen samé mlhavé dohady a náznaky.

NN: Může se stát, že se celá věc ututlá jenom proto, že se jméno nějaké vysoce postavené osobnosti zapletené do případu přece jen objeví?

Ing. Klas: To sotva. Hlavní vojenský prokurátor Kříženecký je v této věci velmi aktivní. Je odhodlán vyšetřit celou záležitost "hlava nehlava" či "za každou cenu" - tak nějak prý hovořil v rozhlase. To je velmi chvályhodné. Ale postrádám u něho tutéž aktivitu v ostatních případech, které má řešit, například 17. listopad 1989. Řekl bych, že to je svým významem událost daleko významnější, v celospolečenském smyslu, než nějaká rumová aféra, v níž koneckonců nejde o víc, než o daňový podvod.

NN: Nikterak by mne nepřekvapilo zjištění, že jakási rumová mafie pronikla až do státní správy. Podívejme se na dnešní Itálii. Dřív, než si stačila italská veřejnost uvědomit nebezpečí, pronikla mafie všude. Myslíte si, že je nepravděpodobné, že by se to mohlo stát i nám?

Ing. Klas: Jsme nyní zhruba tam, kde byla Amerika v třicátých letech. USA vyhlásily boj proti organizovanému zločinu teprve v posledních letech. My bychom neměli otálet tak dlouho. NN: Organizovaný zločin předpokládá - alespoň u jeho hlavounů - určitý stupeň vzdělání, všeobecný přehled, povšechnou znalost zákonů, organizační talent, schopnost rychlé reakce, ať už na fyzické nebo intelektuální úrovni, a další vlastnosti, které obyčejný kapesní zlodějíček nepotřebuje. Jde tedy o lidi nikoliv neschopné. Přičteme-li k tomu, že jsou uvyklí konspiraci, pak to všechno přímo ukazuje prstem na StB, eventuálně na oblastní partičky KSČ. Řečeno jazykem zdravotníků - jde o rizikové skupiny obyvatelstva. Prevence společensky nebezpečných jevů v jakékoliv oblasti spočívá v první řadě ve zvýšené pozornosti právě na rizikové skupiny. Proč tomu tak není i v této oblasti? Ing. Klas: Rozumím vám, protože cítím totéž stejně silně jako vy. Ale nezvolila jste pro tuto otázku toho pravého. Spíš by vám na ni odpověděl někdo daleko povolanější, než jsem já, možná kriminální rada pan Vaculík, ministr vnitra nebo šéf BIS. NN: Zeptám se, budu-li mít příležitost. Ale povězte mi svůj názor na to, proč to mají mafie u nás tak snadné.

Ing. Klas: Žádná jiná země po roce 1989 nedospěla k takové dekonspiraci jako my. Nemáme dostatečnou ochranu. Vybudovat novou zpravodajskou síť trvá řadu let. Kromě toho - po listopadu se dostali k moci amatéři odměnou za aktivní práci v disentu. Byla tu celá řada odborníků, kteří možná byli jen pasívními odpůrci totality, žádní hrdinové, avšak svoji práci znají dobře. O jejich kvality však nikdo nestál. To se nám vymstilo. Za chyby v prvním roce po listopadu budeme tvrdě platit. Bylo by naivní domnívat se, že tuto změnu způsobili disidenti a miliónové shromáždění kolem nich. Kdyby tehdejší moc změnu nechtěla, tak by k ní nikdy nedošlo. Samozřejmě, že nechtěla to, co se z toho nakonec vyvinulo nyní, ale není pochyb o tom, že určitou změnu si přála. Mám zato, že zde sehrála klíčovou úlohu zahraniční sovětská politika, a to nikoliv jen ona sama, ale po dohodě s USA.

NN: Uplatnění lustračního zákona v celé státní správě, u všech a bez výjimky by snížilo nebezpečí pronikání mafií přibližně na třetinu. Uvažuje parlament o novele?

Ing. Klas: Hlasů po zpřísnění lustračního zákona je mnoho, slyším je denně. S iniciativou by ale mělo přijít garanční ministerstvo, a tím je v tomto případě vnitro. My jako poslanci nejsme tak dobří odborníci, poslanecký návrh by určitě nebyl tak dobrý, jak jej umí udělat lidé, kteří se těmito věcmi zabývají denně v praxi.

NN: Plénum Federálního shromáždění uložilo kdysi svému předsednictvu, aby se postaralo o to, aby každý občan mohl nahlédnout do spisu, který o něm vedla StB. Předsednictvo pak mluvilo o tom, že je to zatím nemožné, nejsou technické ani finanční prostředky, místnosti, personál. To trvalo až do doby, kdy FS přestalo existovat. Do jaké míry je pro současný český parlament toto rozhodnutí závazné?

Ing. Klas: My nejsme dědici tohoto rozhodnutí. Jeho platnost zanikla současně se zánikem instituce, jíž byl úkol uložen. Já již sám velmi podporuji zveřejnění archívů StB, abychom se dozvěděli, jeden každý z nás, co si o nás všechno zaznamenávali. Obávám se ale trochu jedné věci: pravděpodobně zjistíme při té příležitosti, půjdeme-li do hloubky, velice ošklivé věci nejen o sobě, ale i o svých známých, příbuzných, přátelích. Toť otázka: není lepší to raději ani nevědět? Uneseme to?

NN: Nikdy se nic nedozvědět by znamenalo udělat onu tlustou čáru za minulostí, jak ji navrhují někteří.

Ing. Klas: Ano. I já jsem proti tlustým čarám, už z toho důvodu, že všechny katastrofické vize, které obhajovaly tlusté čáry, se ukázaly jako falešné. Varování proroků, co všechno hrozného se nestane, když budou lidé znát jména StBáků, se nesplnilo. Vyšly seznamy - a nic. Takových proroctví a černých vizí bylo, a žádná se, když přišlo k věci, neukázala opodstatněná. My prostě nejsme národ katů. Ani zabíjet lidi jsme nebyli samostatně schopni po osmačtyřicátém. Aby mohla být zavražděna Milada Horáková, museli na to přijít sovětští poradci. Pomsty, vendety - to není náš národní styl, a proto z takových věcí obavy nemám. Bojím se jenom těžkého kolektivního traumatu.

NN: Vědět - to je světlo. Možná to s námi zacvičí, možná projdeme ohněm, bude to bolet, třeba budeme i zoufalí z toho, co se všechno dozvíme. Ale jdeme ke světlu. Ta oběť přece stojí zato. V opačném případě se ze tmy nikdy nedostaneme.

Ing. Klas: S tím se dá souhlasit. Ostatně - k tomu, aby věděl, nebude nikdy nikdo nucen. Vědět bude jenom ten, kdo cítí, že to světlo potřebuje a je ochoten za něj zaplatit.

Vyptávala se: Jitka STUDNIČNÁ