--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Veselá Jana
Název: Vládě ku pomoci podruhé
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Pan JUDr. Šála dostal tak, jako pravděpodobně i ostatní důchodci, oznámení, že mu Správa důchodového zabezpečení zvyšuje důchjod od červencové splátky, podle zákonných předpisů platných od 1. 6. 92, o 290,- Kčs měsíčně. To mi připomíná oblíbená slova některých vrátných "já a ředitel". Kde bere jakýsi úřad drzost, o pravomocích nemluvě, měnit výši starobních důchodů. Zvýšení důchodů může nařídit pouze zákonodárce. Spúráva důchodového zabezpečení má pak povinnost tato zvýšení vyplatit. Jenže v tom je právě problém.
Paní JUDr. Severová, vedoucí odd. důchodového zabezpečení MPSV ČR, uvádí jako příklad ve svém dopise panu doktoru Šálovi: "Důchod je přiznán od 1. 4. 92, splatnost je stanovena na l4. den..." Je alarmující, že úřednice takového postavení netuší, že stanovení dne splatnosti je výlučným právem zákonodárce. Doktorka Severová do toho naštěstí nemá co mluvit. Zákonodárce nařídil, že "důchody se vyplácejí měsíčně dopředu," tedy 1. kalendářní den v měsíci. Naše vedoucí pracovnice měla zřejmě na mysli "výplatu důchodů". Termín sem, termín tam. Neexistuje zákon, který by kohokoliv opravňoval k odkladu důchodů dále za 1. den v měsíci. Bývalý Uřad důchodového zabezpečení si tento odklad povolil sám a prošlo mu to, protože to bylo výhodné pro komunistickou pokladnu. Ani dnes se nápravou dosud nikdo vážně nezabýval, zřejmě tento šlendrián vyhovuje stále.
Zopakujme si rozdíl mezi kalendářním a fiktivním měsícem. Kalendářní měsíc je měsíc tak, jak je vyznačen v kalendáři, vždy od 1. do posledního dne. Fiktivní měsíc má stejný počet dní jako příslušný měsíc kalendářní, ale nezačíná 1. dnem, ale kterýmkoliv dalším dnem v měsíci a přesahuje o příslušný počet dní do měsíce následujícího, např. od 2. 1. do 2. 2. nebo od 23. 1. do 23. 2. Ještě jednou: fiktivní měsíc může začínat 2. dnem v měsíci počínaje každý další den, tedy 2., 3., 4. atd. např. ledna. Pak musí končit 2., 3., 4. února, protože musí mít 31 dní jako kalendářní leden. Unor má pouze 28 dní a 1. dnem fiktivní měsíc začínat nemůže (to by byl měsíc kalendářnhím), proto jsem v první části stati "Vladě ku pomoci" napsala, že leden může mít až 27 fiktivních měsíců (od 2. 1. do 2. 2. až od 28. 1. do 28. 2.).
Podle zákona je každý důchod splatný 1. den v měsíci dopředu. Den výplaty je jedním z oněh 12. termínů (2. až 24. den v měsíci), jak jsme si o tom říkali minule. Pakliže by se důchody vyplácely 1. den v měsíci, důchod by byl vyplácen ve stanovené výši, např. 3.OOO,- K4. Za současného stavu věcí se důchodce dočká stejné částky, která je ale složena z doplatku za minulý měsíc a z předplacení od 1. dne v měsíci do termínu výplaty. Jestliže byl panu Němcovi určen výplatní termín na 14. den v měsíci (termín si nikdo z důchodců nevybral podle vlastní potřeby ani jej neurčil zákonodárce, ten naopak nařizuje výplatu 1. den v měsíci), dostane vyplacen důchod za l4. až 3l. např. leden a za 1. až 13. únor.
Co se při stávajícím systému výplat děje s důchody při jejich zvyšování, o tom byla řeč posledně. Podívejme se dnes na výplaty poslední. Předpokládejme 12 důchodců, z nichž každý si chodí pro důchod v jiném výplatním termínu od 2. do 24. dne v měsíci. Předpokládejme, že každý z nich dostával 3.OOO,- Kč a všichni zemřeli 1. dubna, který má 3O dní. Dnem jejich smrti jim zanikl nárok na důchod, ale ne nárok na měsíční splátku důchodu, který je dle zákona, jak už víme, splatný 1. den v měsíci, a toho se všichni dožili. Řeknete si, těm už to může být jedno? Nesouhlasím. Jednak ty tři tisíce mohou velmi pomoci jejich vdovám, a především je porušován, a to soustavně a po dlouhá léta, zákon.
Plátce, nyní Správa důchodového zabezpečení, v březnu předplatil splátku na důchod odpovídající dnům, které uplynou v dubnu do určeného výplatního termínu. Nevyplacený rozdíl, který činí 600,- až 2.800,- Kč spadne státu do klína. Podívejte se na tabulku. Pan Havlík si chodí pro důchod 2. dne v měsíci. V březnu mu SDZ předplatila dva dubnové dny, tj. 200,- Kč. Pan Havlík umřel 1. dubna, v den splatnosti důchodu. prvního dne měsíce se dožil, má tžedy ze zákona právo na výplatu celého důchodu. Dubnový důchod ovšem už zůstane státu, který si tak přijde na rovné 2.800,- Kč. Pan Němec umřel prvního, výplatu dostával čtrnáctého, stát si přišel na 1.6OO,- Kč. Pan Bradáč měl důchod 24. dne, státu nechal jen 600,- Kč.
výplatní termín částka, o kterou byl důchodce poškozen
---------------------------------------------------------
1. 2.800,- 2. 2.600,-
3. 2.400,- 4. 2.200,-
5. 2.000,- 6. 1.800,-
7. l.600,- 8. 1.400.
9. 1.200,- 10. 1.000,-
11. 800,- l2. 600,-
Fakt, že důchodci, kteří zemřou 25. den v měsíci, tedy po ukončení výplat důchodů, jsou Správou naopak přepláceni, jen dokresluje neuvěřitelný šlendrián, který v celém systému paqnuje. Žádný z těchto důchodců se nedožil dne spaltnosti důchodu, kterým je 1l. den v měsíci. Dnem úmrtí jim zanikl nárok na důchod i na důchodovou splatku. Přesto jim Správa vyplatila částku za následující měsíc až po den jejich bývalé výplaty. Kdyby pan Havlík umřel až 25. den v měsíci, přeplatila by jen Správa o 200,- Kč. Pana Bradáče o 2. 400,- Kč.
Vezměte si papír a tužku a zkuste si sami, co se stane, zemře-li všech našich 12 důchodců 15. den v měsíci. Ti, kteří mají výplatní termíny od 2. do 14. dne v měsíci, byli přeplaceni o 200,- až 1.400,- Kč náležejících do splatky za následující měsíc, kterého už se nedožili. Smůlu mají ovšem všichni ostatní. Důchodci s výplatním od 16. do 24. dne v měsíci se svého výplatního termínu nedožili, Správa jim zůstala dlužna od 1.400,- Kč do 600,- Kč.
Co s tím? Vidím jediný lék. Vypracovat nový systém vyplácení důchodců, který by byl v souladu se zákonem. Také proto si platíme z daní zástupy státních úředníků. Nejsme tak bpohatí, abychom si mohli vydržovat neplodné služby. A službou by Správa důchodového zabezpečení bezesporu být měla.
Jana Veselá