--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: "Přísně tajné!?!"
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

odposlouchávací zařízení na ministerstvech .....

Motto:

Já jsem tajný, on je tajný, jaký jsme to krásný pár, neříkej, že mám to marný, nejtajnější žes ty sám ....

Po listopadu se nám jaksi vytratil humor. Závidím slovenským občanům Milana Markoviče, pány Lasicu, Satinského a další. Obdivuji pana Jiránka, ale pokud jde o humor slovní, málo platné, tady se Slovensko zviditelnilo více než my z česka (fuj to je ošklivé slovo, pišu ho proto aspoň s malým č)

Ještě, že se občan občas upřímně zasměje "kouzlu nechtěného", z tvůrčí dílny našich politických a státních představitelů. Někteří z nich pomalu získávají prestiž profesionálních bavičů, podobně jako nedávno Miloš Jakeš a Vasil Bilak. Jistě si všichni vzpomínáme, jak jsme se pobavili při poslechu či čtení jejich výplodů, zejména těch, které produkovali na otázky srandu si z nich dělajících západních redaktorů. Velmi vážným kandidátem na získání titulu nejlépe placeného baviče se stává prozatímní ředitel BIS. Po našich krajích se šíří videonahrávka jeho vystoupení, ve kterém se občanům svěřil, že doma radši nic moc neříká, protože je odposloucháván. Rozdíl proti dřívějšku tu ovšem je. Zatímco nahrávka projevu M.Jakeše o kůlu v plotě a hodné holce Zagorové byla pořízena tajně, pan ředitel BIS své schopnosti před veřejností nijak netají.

Za to tají vše ostatní a to tak důkladně, že mu skrzevá samé utajování někdo tajně ukradl odposlouchávací zařízení, které jeho podřízení bystře našli, když je na jeho existenci upozornil ministr spravedlnosti. Byli z tohoto zjevného úspěchu ve své jinak k ničemu jsoucí činnosti tak rozradostněni, že to honem běželi sdělit svým nadřízeným. To pak není divu, že v té euforii z nečekaného úspěchu akce, zapomněli odposlouchávací zařízení hlídat. Příslušníci BIS našli nejen ministerstvo spravedlnosti, ale i jeho telefonní centrálu a dokonce i odposlouchávací zařízení. Musíme alespoň doufat, že to co našli, bylo skutečně odposlouchávací zařízení. Zlí jazykové totiž tvrdí, že šlo o elektrický vařič a že to příslušný vysoký důstojník BIS poznal, a proto ho raději ukradl, aby nebyla ještě větší ostuda.

Teď jsme jen zvědaví, jak se k této záležitosti postaví předseda parlamentního výboru pro kontrolu činnosti BIS, pan Tomáš Svoboda. Vzhledem k jeho utajenosti, asi nejspíš tajně. Zdá se, že jeho kvalifikace spočívá hlavně v utajování.Utajuje zatím úspěšně všechno, nejen věci tajné, ale i své vědomosti o pravidlech činnosti a předpisech instituce, kterou má kontrolovat, (což se mu poněkud nevyplatilo v Duelu s poslancem Grosem, který ho roznesl na svých mladých, leč bystrých kopýtkách). Doufejme, že se bude napříště více držet receptu pana poslance Kužílka: vím, ale nepovím. To pak jeden nevypadá jako blbec.

Leč nezoufej občane. Je velmi pravděpodobné, že se inkriminované odposlouchávací zařízení v jedné z tajných zásuvek najde, již proto, aby mohly být znovu napadeny sdělovací prostředky za neobjektivní, zkreslené a levici sloužící informace.

Pavla Grünthalová