--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Euroregiony bez roušky
Zdroj: NN Ročník........: 0003/022 Str.: 009
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

I. Pod roušku usnadnění spolupráce, zlepšení komunikace a zejména ochrany životního prostředí se dá uschovat téměř vše. Euroregiony rostou jako houby po dešti a schází už jen naplánovat ten poslední: Euroregion Moravsko-Slezsko-Slovenský.

...občané z kola ven !

Zastávám a snažím se prosazovat názor, že otázky, týkající se zásahů do společenského dění a životních podmínek občanů, má řešit systém veřejného hlasování - tedy referendum. Bohužel, tento systém - jenž považuji za nosný pilíř demokracie - u nás není vybudován a tudíž nefunguje. A tak se otázky veřejné projednávají většinou v přísně střežených prostorách mezi čtyřmi stěnami a mezi ne o moc větším počtem párů očí.

Ne jinak je tomu se vznikem tzv. euroregionů. Byť se jedná o oblasti, sdružující desítky měst a obcí, nikdo se jejich obyvatel na nic neptal a jednání kolem euroregionů se koncentrují do tajůplných a pokoutných schůzek přednostů okresních úřadů - jejichž okresy se nachází v pásmu plánovaného euroregionu - s představiteli většinou bavorských správních institutcí.

...ochrana životního prostředí výmluvou

- 2 -

Zainteresovanost přednostů okresních úřadů a starostů měst je zřejmě natolik atraktivní, že na kritické připomínky těch, kteří - v případě, že by euroregion měl plnit skutečně to, co proklamuje - by měli mít rozhodující slovo, reagují značně podrážděně. Uvedu jeden příklad za všechny.

V jednom z vydání časopisu PNP (PASSAUER NEUE PRESSE - mimochodem se jedná o pasovský tiskový kombinát, jímž zřízené společnosti Vltava a Labe, vydávají regionální tisk ve všech pohraničních oblastech ČR) pod titulkem: Euroregion může nyní konečně pracovat (jedná se o Euroregion Šumava-pozn. R.D.) se mimo jiné uvádí, že starosta Spiegelau by uvítal zřízení dalších tří hraničních přechodů pro pěší a cykloturisty. Stěžuje si však, že narážejí na nepochopení správy NP Šumava, jelikož stezky by měly vést přes centrální území národního parku. Klatovský starosta (pan Bečvář -pozn. R.D.) však obavy nesdílí a je přesvědčen, že česká strana si "...divoké ochranáře přírody udrží v mezích.."!

...přechody, přechody

Namísto toho, aby se ze šumavských hvozdů odstraňovaly zbytečné komunikace, sloužící v minulosti vojskům PS pozbývající v současnosti na významu, a které do těchto oblastí ani nepatří, je z bavorské strany vyvíjen tlak na zvyšování počtu hraničních přechodů. Výstavba nových hraničních přechodů samozřejmě zahrnuje i vybudování dalších přístupových komunikací. Navíc: přechodů na hranicích je v podstatě dostačující množství, respektive, nutnost vybudování rozsáhlé sítě těchto zařízení nemá pro běžnou - 3 -

turistiku žádného opodstatnění. Systém: "přechod na každém kilometru", nemá nic společného ani se zájmy obyvatel a už vůbec ne se zájmy ochrany životního prostředí. Hustá síť hraničních přechodů může vyhovovat maximálně "obchodníkům" se zbraněmi a pašerákům drog.

...kam čert nemůže..

Popularizací euroregionů, jako "jediného možného způsobu" mezinárodní spolupráce v různých oblastech, se zabývá čtrnáctidenník České a bavorské výhledy vydávaný ve Straubingu, ve kterém se touto problematikou nezabývá nikdo menší než Lída Rakušanová. K některým článkům z tohoto periodika se v budoucnu vrátíme.

Rovněž, našim čtenářům již známá, Sidonie Dědinová nezůstává pozadu a "pěje" chvály euroregionům pro změnu vznikajícím při naší severní hranici. A pak, že RSE nebude mít po listopadu co na práci...

...pokračování příště

Radek DAVID