--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hořejší Petr
Název: Dům, který nesl smůlu
Zdroj: NN Ročník........: 0003/022 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Seděl jsem v redakci, popíjel kávu, když mi někdo zaklepal na rameno. "Před časem jste psali o zabraném domu, díky kterému se jeho bývalá majitelka dostala do vězení. Možná bych měla něco zajímavějšího." Asi sedmdesátiletá paní začala vytahovat z nákupní tašky několik obálek s dokumenty. "Podívejte, takhle žijí manželky vojáků, kteří se v roce 1945 zasloužili o osvobození Prahy a později se stali nepohodlní," říkala paní Valeska Krátká na vysvětlenou, proč jsou všechny papíry mokré. Do tašky se jí vylila polévka, kterou si nesla od své dcery.

"Můj manžel dostal několik vyznamenání za činnost při osvobozování Prahy. Ale to se nesmělo říkat, protože Prahu přece osvobodila pouze Rudá armáda. V roce 1949 se můj muž dostal spřed soud. Byl to jeden z monstr-procesů," řekla Valeska Krátká. Jan Krátký byl odsouzen za to, že v době od konce roku 1948 až do svého zatčení v březnu 1949 na území republiky se postupně spolčil s ostatními k tomu cíli, aby zničili lidově demokratické zřízení, společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, k trestu odnětí svobody na doživotí (tento trest byl postupně upraven na třináct let), k propuštění z hodnosti, ztrátě čestných práv občanských na 10 let a konfiskaci celého jmění.

"Protože jsem věděla, že manželky zavřených vojáků by neměly bydlet v obvodu velké Prahy, chtěla jsem bydlet v našem domku v Mýtě, který byl ovšem psaný na mého manžela. Když jsem do Mýta přijela, domovní dveře byly vylomené. Skříně byly vypáčené, piáno otevřené (ukládali se do něj peníze) a knihovna rozebraná. Měla jsem podezření na naše sousedy Baslovi, ale nemohla jsem v podstatě nic dělat, vždyť domek byl psán na nepřítele zřízení. Na mandlu mi totiž říkali, že sousedé Baslovi mandlovali naše prádlo. Domek později obsadilo Státní rybářství a ubytovávalo tam své zaměstnance. Mě vyhodili definitivně a majetek rozprodali," říká dále Valeska Krátká.

Dům č. p. 71 byl přidělen Státním rybářstvím Nižbor, zaměstnanci Zdeňkovi Růžičkovi. Po jeho smrti převzal užívání domu syn Jaroslav Růžička. Byl zaměstnán taktéž u Státního rybářství. V roce 1977, kdy musel nastoupit základní vojenskou službu. "Dne 30. 8. 1977 jsem dostal doporučený dopis od Josefa Basla (syna oné sousedky, která měla zájem o domek hned po odsouzení pana Krátkého), kde mi oznamoval, že dům, ve kterém bydlím, koupil. Všechno bylo provedeno bez mého vědomí a za mými zády. Podle mě se nejednalo zákonným způsobem o prodeji tohoto domku, ale pomocí protekce," napsal tehdy Jaroslav Růžička, t. č. ve vojenské základní službě na Krajský výbor strany v Plzni.

"Toho pana Růžičky mi bylo líto, protože byl na vojně a vůbec nevěděl, že už nemá kde bydlet. Dům totiž koupil syn sousedů Baslových, i když ve smlouvě měl pan Růžička napsáno, že v případě prodeje domu mu bude nabídnut jako prvnímu. Paní Baslová však pracovala na MěNV Mýto. Zařídila si, že dům byl prodán její přízni za již tehdy směšnou částku 25 272 korun. A tehdejší uživatel domu o tom vůbec nevěděl a neměl dokonce přidělen ani náhradní byt. Já jsem tenkrát naštěstí měla kde bydlet. Ale nikomu bych nepřála žít tak, jak jsme žili."

Jan Krátký zemřel před čtrnácti lety. V roce 1990 byl rehabilitován. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí v téže trestní věci, která na zrušená rozhodnutí navazovala. Soudní rozhodnutí o navrácení domu bude vyneseno pravděpodobně 4. února v Rokycanech. "Nechci, aby se Baslovi vystěhovali, na to nemám povahu. Na to měli žaludek jen oni," řekla na závěr Valeska Krátká.

Druhý den mi paní Krátká volala, že by mi mohla přinést všechna vyznamenání, která Jan Krátký dostal. Za půl hodiny se v redakci objevila s toutéž nákupní taškou, tentokrát bez polévky. Za činnost Jana Krátkého i v době protektorátu a za činnost v květnové revoluci mu byl udělen Československý válečný kříž 1939. Prezident Československé republiky mu udělil 27. března 1946 Československou medaili za zásluhy II. stupně a 5. května 1946 Československou medaili za chrabrost...

Petr Hořejší