--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Šišák Luděk
Název: Prezidentův vězeň
Zdroj: NN Ročník........: 0003/022 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 21.09.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Chartista ing.architekt Lumír Šimeček Již v dobách vlády caesarů říše římské někteří "nezodpovědní jedinci" páchali "hnusný a odporný" čin Crimen laesae maiestatis - urážka několikrát jasného caesara říše římské. Vládcové byli vždy v dějinách lidstva "Jasnější" než občané, kteří byli "jasní". Obdobného činu se měl před několika dny dopustit i ing. architekt Lumír Šimeček, signatář Charty 77 a bývalý politický vězeň, na nynějším nejjasnějším z "jasných mezi jasnými" podle ş 103 trestního zákona o hanobení republiky a jejího představitele. Našemu "nejjasnějšímu propagátorovi tlusté čáry za minulostí" (nevím ovšem zda za svou nebo za čí vlastně minulostí) se sice podařilo tento paskvil do mocenských vztahů prosadit, alespoň co se komunistických zločinců týče, ovšem vlezdoprdelkové kteří pana Šimečka zatkli a uvalili na něj vazbu pokračují zcela pochopitelně zodpovědně ve své "loajalitě" ke kterémukoliv nejjasnějšímu, který jim momentálně svítí nad jejich jasnými hlavami. Oni opět za nic nemohou, oni opět jen dodržují literu zákona. Zákona o urážce státu a jeho pomazané hlavy, zákona, jehož hanba se vleče dějinami lidstva tak, jako světlo a záře hlav vyvolených, pomazaných a nejjasnějších. Zanechám ale úvah historických a přejdu k tvrdé realitě kapitalistického socialismu a k jeho představitelům a vykonavatelům té jediné státní moci.
Při příjezdu nejjasnějšího nepolitického politika do Brna byly v pohotovosti všechny možné i "nemožné" orgány státní správy a státní moci. Všichni považovali za nutné co nejokázaleji prokázat svou "loajalitu k Jasnému". A tak "davy" babiček a dědečků, nemajících nic důležitého na práci, se shromáždily k velkému vítání, majíce dobré zkušenosti "ve vítání", nejjasnějších. Někteří vítali starého Procházku, později mávali zadku koně, na kterém s oblibou jezdil president Masarik, poté vítali a mávali předku přijíždějícího velkého Klémy, nesmíme zapomenout na ty, kteří neopoměli loajálně hajlovat soudruhům Hitlerovi a Stalinovi, a na ty samé, kteří plakali 21.srpna 1968, aby za pár dní a poté několik let nadšeně plácali svému Gustíkovi a reformátorovi Jakešovi, aby nyní nadšeně vítali dalšího nejjasnějšího, kolikátého už v pořadí. Tito "věřící", potřebují vždy svého boha, vítají dnes svého "jediného" s vědomím, že zítra budou vítat toho nového, ale dozajista jediného a pravého nejjasnějšího.
Dovolím si poopravit jedno s připravených hesel textilní revoluce "Nejsme jako oni" na "Není jako oni". Hovořím o Ing. arch. Lumíru Šimečkovi. Opravdu není jako oni. Když totiž ve svém batohu jablek kousl do toho "Těšínského jablíčka" dnešního nejjasnějšího, tak je prostě zhnuseně odhodil. Pan Šimeček si sbíral jablíčka na kompot pro svoji rodinu a při cestě domů se mu nesmí nikdo divit, že chtěl vlastně ochutnat to, co chce předložit své rodině a svým dětem. A já se mu vůbec nedivím, že to trpké a odporné "Těšínské jablíčko" zahodil. Jak by vysvětlil svým potomkům, že jim donesl domů plody "hradní zahrady", která po léta plodí odporné, trpké plody, ať již tuto zahradu "obdělává" kterýkoliv nejjasnější zahradník. Pan Šimeček je příliš čestný a hrdý, než aby se musel ponižovat před jasnými a stydět se před svými blízkými, rodinou a dětmi. To jej zcela jednoznačně předurčuje k páchání "zločinu" urážky vždy Nejjasnějších. Když byl "dnes nejjasnější" před textilní revolucí ve vězení, organizoval Lumír Šimeček podpisovou akci za jeho propuštění. Vítající masy ke komunismu loajálních nechápaly proč Lumír věří budoucímu nejjasnějšímu, proč věří, že všechno to co on činí nejsou jen bohapusté žvásty o ničem. Nechápali, že riskuje roky vězení v komunistických lágrech, aby alespoň Václav Havel v nich žít nemusel. Davy dnešních havlofilů s mávátky v rukou v té době vítají jiné bohy. Pokolikáté již v historii lidstva a ve jménu kterých nejjasnějších ???
Není to tak dávno, co v Praze oblékli montérky svobodně a ve svobodných volbách z vůle lidu zvolení zástupci, aby "novým nátěrem zachránili rezivějící památník" smíchovský tank. Jejich čin měl patřičnou odezvu ve veřejnosti. Kladnou a samozřejmě i zápornou. Já se ale ptám. Kdo více narušil vděk lidí, za osvobození naší země od fašismu ? Poslanci natěrači, nebo ti, kteří stejnými metodami jako fašisté po celou dobu od konce fašistické okupace okupovali naši zemi ? A nejen zemi, ale hlavně myšlení našich národů ! Těmto největším obětem komunismu pak vadí nejen natěrači smíchovského tanku, ale dnes i natěrači "Památníku vítězství",(Ptám se vítězství ? Vítězství ke svobodě nebo pouhá výměna otrokářů ? ) na Moravském náměstí, který připomíná osvobození Brna Stalinovou Rudou armádou v dubnu 1945. Se stejnou logikou je možno požadovat prostě cokoliv. Třeba postavení pomníku mužům 44, kteří padli při obraně Brna před sovětskou okupací a komunismem...
A proto Lumír Šimeček, věren svému přesvědčení a přesvědčen o své pravdě, vědom si toho, že za své názory bude opět pronásledován vždy k moci loajálních úředníků, využívá tolik proklamovaného "práva na svůj názor" a tak jako před 17. listopadem se organizuje se svými přáteli i akce na podporu oprávněných požadavků Miloslava Marečka mezi jiným i na Pražském hradě před okny Václava "Igora" Havla a pětkrát upozorňuje na památník osvobození v Brně.
Společně s Ing. Evou Vidlářovou vězněnou před 17.listopadem,
Honerem a dlouholetým politickým vězněm Milanem Jančou, všichni jsou dnes samozřejmě opět trestně stíháni, upozorňují "vítající davy", na to, že není všechno bílé, i když jim to nejjasnější předkládá, ba naopak, že to je černější než černé. Samozřejmě marně. Čtyři roky po "textilu" je všechno tam, kde to chtěli mít předtextiloví a ne tam, kde to mělo být.
A proto, jednu hodinu před příjezdem nejjasnějšího, v pondělí zasáhl Jan Honner přední stranu pomníku s textem Stalinova rozkazu rudou barvou jedenkrát, Lumír Šimeček byl rychlejší, než zasahující městský strážník, a potřísnil "pomník" celkem dvakrát. Poté byli aktéři protestu předvedeni na policejní oddělení v Běhounské ulici, které tak dobře znali z dob před 17.listopadem. Oběma byl odebrán občanský průkaz a rudí policisté se několik hodin učili zřejmě číst, zatímco slavná rómská kapsářská rodina, v Brně úspěšně působící již delší dobu, realizovala na vysoké odborné úrovni okrádání Havlem okouzlených. Zatím, co se věnovali ke všemu a všem loajální policisté mnohem důležitějšímu zločinci Janu Honerovi tím, že jej ponechali bez povšimnutí čtyři hodiny v cele, Lumír Šimeček, jako opuštěný sirotek sedící na chodbě, odešel naprosto nepovšimnut na čerství vzduch. Zbaven občanského průkazu, tedy nezpůsobilý k běžným právním úkonům, se rozhodl podívat na okolní svět svýma očima. Netuším, co se mu "honilo v hlavě". Snad to, že podal podnět k zahájení trestního stíhání podle ş 260 a 261 tr. zák. Měst. prokuratuře v Brně na Městský /řad Brno střed, a tento podnět rozšířil dne 7.7.1993 i na Městskou policii a Policii České republiky, pro porušení zákona o podpoře a propagaci fašismu a podobného hnutí. Kroky Lumíra Šimečka zavedly před budovu NE-ústavu soudu v Joštově ulici, kde po čtvrté hodině odpoledne odhodil jedno z Těšínských jablíček, které nedopadlo kam mělo. Nejjasnější se do trpkého těšínského jablíčka zatím ještě nezakousl ! Snad příště !!
Napadá mne otázka : Co na to signatáři Charty 77 ? Pánové Ruml, ministr vnitra, pan Devátý - jak dlouho ještě prozatimní ředitel BIS, Petr Cibulka, pan - soudruh Václav Havel Nejjasnější z jasných, za jehož propuštění z vězení bojoval Lumír Šimeček, Vladimír Hučín, odsouzený před textilovou revolucí za ještě horší činy, John Bok, Václav Benda a mnozí další. Co vy na to ? Čekáte na to, až Vás posadí do vazby Vám oddaní, loajální úředníci, kteří jen naplňují literu zákona, a vlastně nikdo za nic nemůže ? Václava Havla přece také nezatýkal Gusta nebo Jakeš, ale jen loajální úředník. Loajální k čemu ? To, že ryba smrdí od hlavy, není nic nového. Rád bych se zeptal policejního presidenta ČR pana Novotného a pana ministra vnitra ČR: nechcete si čuchnout k vedení brněnské policii ? Snad by Vás ten smrad probral z textilních mrákot. Soudce schvalující vazbu na pana Šimečka mu ustanovil obhájce Ex ofo vyšetřovatele StB pana Žižlavského ml., jehož zločinný otec zase posílal do vězení odpůrce komunismu jako soudce. To je překvapení, že pane nejjasnější a ostatní zainteresovaní ? Až sem nás dovedli ! Vy velcí politici a malí lidé...
Vrazi běhají po svobodě, obyčejný vítající občan má obavy vyjít na ulici, ale pan Šimečka je ve vazbě z koluzních důvodů. Soudruh ministr nespravedlnosti hledá svoje svoje štěnice, ministr vnitra si dopisuje s Českým deníkem, pan Devátý neustále odráží útoky na svoji osobu a pan Nejjasnější září a trousí poznámky o politicích kteří, pokud nebyli potřísněni shnilými jablky, nejsou těmi správnými politiky. Quo vádíte, pánové, dámy, občané, -isté a jiní ?
Nezbývá mi, než vyjádřit svůj názor na čin Lumíra Šimečka. A právě proto mne napadá: Za 7 kulí v Sarajevu, posraný obraz mocnáře, či schvalování atentátu na Heidricha byli slušní lidé odsuzováni. Někteří jen za to, že je spoluvítající udali, či že v jejich pohledu se zračil souhlas.
Proto Vám dávám na vybranou, orgány činné v trestním řízení: Co myslíte, pokud myslíte ? Schvaluji ? Nechci být recidivistou, neboť v roce 1973 jsem byl odsouzen pro trestný čin napadení veřejného činitele...Ty tři tečky za textem byly dány na promyšlení.... Ale jablka ne...
Luděk Šišák
(sám za sebe)
Nechci prezidenty na doživotí a nechci doživotí na prezidenty.