--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín
Název: Jen atrapy skutečných mužů
Zdroj: NN Ročník........: 0003/022 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Slovo "muž" mějme za posvátné a považujme za hrubé zneužití toho slova, když se jím titulují i všelijak trapné a všelijak nechutné atrapy skutečných mužů. Nejsou to přece žádné drobnosti, čím se liší skutečný muž od pouhé atrapy muže! Zatímco pro skutečného muže je příznačná ušlechtilá hrdost, kterou "neodkládá", ani kdyby si tím mohl zachránit život (to jest nekřiví se ani v situaci "být či nebýt"), pro atrapu skutečného muže je naopak příznačné jeho lokajství, jeho čilá kolaborace se zlem, jeho ochotné křivení se už v situaci "mít či nemít". Profesora Václava Černého přivedlo pohrdání takto bezpáteřnými, takto prodejnými, morálně malými až k označení "čecháčkové".

Není to však jen sama prodejnost a kolaborování se špinavci, co z mnohých dělá jen atrapy skutečných mužů. U přemnohých je to především jejich živočišná poživačnost, jejich tupá spokojenost i uprostřed lží a hanby, jejich zakrnělá vůle k pravdě, dobru a k životu ušlechtilému.

Dokud někdo mluví jen takto obecně u našich čecháčků mu to celkem prochází. Horší je, když si troufne být konkrétnější a nejhůř dopadne ten, kdo svou službu pravdě a dobru bere tak poctivě, že se cítí být přímo povinen takto posuzovat i modly čecháčků, mezi nimi na prvním místě V. Havla. Ale právě u něj se patří více než u koho jiného ptát se, jestli je to skutečný muž nebo jen jeho trapná a nechutná atrapa! Jestli je mu ušlechtilá mužnost opravdu vlastní, nebo jestli ji jen komediantsky předstírá. Odpověď v jeho případě nacházíme dokonce už v patřičně formulovaných otázkách: Může vůbec být skutečným mužem ten, kdo vedle sebe snese jen své uctívače, jen všelijaké přikrčence, jen atrapy mužů? Může vůbec být skutečným mužem, kdo až zrůdně svévolným ignorováním spravedlnosti způsobil tolik zla, a přitom se dál tváří a dál si počíná, jakoby byl hoden kdovíjak veliké úcty? Může vůbec být skutečným mužem, kdo by se i jen pro desetinu viny, jakou má V. Havel, neodsoudil k smrti sám? - Kdo není hodně zaslepený ani hodně otrlý, ten má tyto otázky zodpovězeny už dosti dlouho a ten už také dosti dlouho vypíná u televize alespoň zvuk, když se na obrazovce objeví tento náš veleprovinilý domýšlivec. Na shromáždění, kde má promluvit i V. Havel, by se takový člověk už nenechal odtáhnout ani párem volů!

Z V. Havla udělala pouhou atrapu skutečného muže především jeho až chorobná chtivost slávy. Ta ho žene k tomu, že jen předstírá duševní kvality, které vůbec nemá. Snad nejtrapnější a nejnechutnější je tato naše prý "morální autorita", když mluví pyšně o pokoře a když pokoru jen komediantsky předstírá. Těm, které jsem teď opět nahněval, vřele doporučuji následující zkoušku: Až se V. Havel objeví na televizní obrazovce, vypněte si zvuk a sledujte pozorně jeho domýšlivé chování, sledujte, jak svou domýšlivost znovu a znovu vydává za důstojnost, a zkuste si alespoň jednou, alespoň šeptem říct: "Je to jen trapná a nechutná atrapa skutečného muže!" Možná, že po této zkoušce začne mnohý z vás říkat tuto hořkou větu už napořád i nahlas.

Ant. Bělohoubek