--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Jistý pan Neubauer
Zdroj: NN Ročník........: 0003/022 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Dějiny pro ekonomické vítěze
Vždy platilo a platí, že vítězové tvoří dějiny. A protože dnes je následkem komunistického teroru naše země zdecimována tak, že zdaleka již není onou přední hospodářsky světově vyspělou zemí, jako byla před 2. světovou válkou, někteří současní ekonomičtí vítězové z Německa toho využijí a budou jistě chtít přetvořit pro ně nepohodlnou minulost tak, aby byla příjemná i jejich bohatému konzumnímu způsobu života. Dopustíme-li tomu, Hitler se za čas změní v jakéhosi romantického Napoleona, koncentrační tábory v poněkud tvrdší sanatoria vychovávající k mužnosti a pracovitosti a sudetští Němci, jen v ubohé oběti českého bezpráví. Je tedy zřejmé, že bude-li se vývoj ubírat tímto směrem, obnovené Velkoněmectví se stane základem nové evropské aristokracie, tedy ostrovem oné příjemné narcistní povýšenosti, které se tak rádi oddávají někteří samospasitelé mezi námi. Nad celou sjednocenou Evropou se pak bude vznášet heslo Franze Josefa Strausse, které vystřídá volání francouzské revoluce o svobodě, rovnosti a bratrství: "Lidem a národu se musí koukat na hubu, ale nesmí se mluvit tak, jak zobák narost".
Za "Mnichov" si prý mohla česká vláda sama
Ve středu 15. 9. 1993 zveřejnil Telegraf rozhovor svého šéfredaktora Ivana Bednáře a Jana Krupky s předsedou Sudetoněmeckého landsmanšaftu dr. Franzem Neubauerem nazvaný "Můžeme se k sobě přiblížit". Pan Neubauer v něm hovořil velice hezky a vstřícně. Co se mi však na tomto rozhovoru nelíbilo byla právě jeho naprosto zkreslená interpretace dějin. Tak například z Henleina dělal vlastence, který se obrátil k Hitlerovi až teprve, když v Sudetech byla nezaměstnanost. Pan Neubauer se dále pokouší obvinit českou vládu z jejího neuváženého jednání, že nechtěla dát sudetským Němcům autonomii, které nakonec vedlo k Mnichovu 1938.
Jak to vlastně bylo
Konrád Henlein vydal provolání k ustanovení Sudetoněmecké vlastenecké fronty již půl roku po nástupu Hitlera k moci. ( Poněkud podivná časová shoda pro konec patnáct let trvající sudetoněmecké loajality, jak o ní mluví pan Neubauer, že?) Vyzval do jejích řad všechny Němce " bez rozdílů stran a stavů". - Z toho již jasně vyplývá, že toto hnutí,bylo od samého začátku totální a nacionalistické; vzniklo zcela v souladu s plány nacistické expanze. Ostatně již dva dny po nastoupení Hitlera k moci, 1. 2. 1933, kdy byla nastolena v Německu fašistická diktatura, vydal předseda Německé nacionálně socialistické strany dělnické v Československu poslanec Rudolf Jung v našem parlamentu prohlášení v němž zcela jasně uvítal jmenování Hitlera německým kancléřem a dodal, že jeho stranu " nikdo a nikdy nepřinutí k loajalitě k ( československému) státu." Vřelé vztahy mezi Říšskými a sudetoněmeckými soukmenovci nastali již od 18. 9. 1994, kdy ve Wunsiedelu v Bavorsku se Henlein setkal s pozdějším válečným zločincem Rudolfem Hessem (odsouzen v norimberském procesu na doživotí; zemřel ve věznici ve Spandau 1987) , pravou to rukou Adolfa Hitlera. Hess mu tehdy sdělil: "Třetí říše k vám nabyla plnou důvěru." Brzy poté byla v Berlíně zřízena sudetoněmecká kancelář v čele s F. Bürgerem a Německo začalo poskytovat Henleinovu hnutí nejen politickou, ale i materiální podporu. Pan Neubauer by nám musel předložit přesvědčivý důkaz, že onen roční odstup bylo u Henleina skutečné váhání zda se má, připojit k Hitlerovi a nikoliv pouhý strategický manévr ve kterém se hnutí konsolidovalo, rozšiřovalo členskou základnu a mapovalo politický terén. Výsledky Henleinova dalšího počínání nedávají tvrzení předsedy dnešního landsmanšaftu totiž ani trochu za pravdu.
Než byli odsunuti ,či vyhnáni, většina z nich se dopustila
vlastizrady
Pan Neubauer tvrdí, že sudetští Němci nechtěli po roce 1918 do nově ustanovených států. A dodává, že to prý ví každý. - Ano a protože to ví každý, věděly to i vítězné mocnosti a proto také o odsunu Němců na postupimské konferenci rozhodly. Protože jak se až do druhé světové války z přesvědčivých faktů jeví, sudetští Němci mohou bez konfliktů žít opět jenom s Němci. Žili s námi po mnoho staletí v jednom útvaru, který byl českým státem. Byla to naše i jejich společná vlast. Měli se proto snažit vyřešit v něm všechny problémy společně s námi, beze snahy o jeho rozbití. Tím, že ale pomáhali naopak jeho kontinuitu rozbíjet, dopustili se sudetští Němci vlastizrady a nemohou pohlédnout beze studu do tváří ani svým předkům.
Konečně tvrzení pana Neubauera: " My jako sudetští Němci jsme vždycky prohlašovali, že zřízení protektorátu je porušováním sebeurčení českého národa", je naprostá lež, která dokazuje, co si dnes může sudetoněmecký nacionalista před naším novinářem dovolit říci, aniž ten ho požádá o bližší objasnění.
Nehoráznosti pana Neubauera pokračují i v tom, že nás obviňuje z toho, že myslíme jinak než sudetští Němci. Ale nevyčítá nám to. Chápe totiž, že oni měli víc štěstí, že po všech těch událostech žili ve svobodné zemi, v demokracii a právním státě. " Tuto možnost vaši lidé neměli, proto myslí jinak, a jsou tudíž jiní. Musím přiznat, že kdybych já žil čtyřicet let v komunismu a byl bych vystaven neustálé komunistické propagandě, asi bych také zpočátku myslel a jednal tak. My to nikomu nezazlíváme." Na závěr rozhovoru pak nezapomene vzpomenout i svých jednání s Mariánem Čalfou vedených v roce 1991.
Nejsou světoobčané, ale jen troškaři
Pane Franzi Neubauere, odpusťe prosím, nám Čechům i Moravanům (Böhmen und Mähren), že odmítáme vaší německy nacionální vstřícnost. Víme také, že naštěstí je členů vašeho landsmanšaftu zatím jen něco málo přes deset tisíc. Většina obyvatel Německa, stejně tak sudetští Němci - se doposud - bohudík chovají jako Evropané a nemluví o jakémsi právu na vlast. Vy sám se pak zamyslete nad tím, proč by jste neměli mít vlast kdekoliv na světě, tedy i tam, kde žijete dnes. A není toto mnohem větší právo, než právo na nepatrnou nudličku zdevastovaných rovin a pohoří? Chápu vás však, že jako landsmanšaft se potřebujete nějak "zviditelnit", proto to děláte zrovna tímto způsobem. Musím uznat, že vaše provedení je zdánlivě inteligentnější a jistě proto přinese lepší efekt, než to co praktikuje náš Mirda Sládek. Děkujte Bohu za oněch tři milionů Turků, kteří k vám do Německa přišli žít a ať se vám to líbí nebo ne, také léčit z nacionalismu. Podotýkám, že také našim "vlastencům" by podobný zástup nových lidí jen prospěl.
Protože dnes již chápu, co jsem ve své bláhovosti do nedávna neviděl,( neboť vzhledem k životu pod komunistickou propagandou, jsme považovali všechno co od západu přichází za demokracii), že totiž německý nacionalismus dosud žije, rád bych naší vládě a velkopodnikatelům vzkázal, aby se pro jistotu neotevírali tolik pouze kapitálu německému, ale také kapitálu americkému, anglickému, prostě světovému. Jejich rozhodnutí by mělo přijít ale hodně brzy. Pan Neubauer je totiž generálním ředitelem bavorské zemské banky a jeho zavádějící názory mohou mít pro nás značně nedozírné důsledky.
Čeho mají nadmíru aristokraté, to na druhé straně chybí poddaným. A tak zatímco Němec na první místo vždy staví sám sebe jako Němce, Češi pak často sami sebe před jinými národy snižují, chyby, které mají i ostatní, nadměrně u sebe hledají a před druhými zveličují. Nelze se divit, že vážnost jejich u ostatních národů pak klesá.
"Cesta do Evropy", je stejně pitomý slogan jako " Pijte coca colu", protože pro nás má znamenat jen cestu do Německa k tučné marce. Představte, navrhnout ho tak poraženým Němcům po válce. Ti by s vámi vyběhli.
Evropu jsme ani za komunistického útlaku neopustili, jako Evropa nepřestala být Evropou ani zvěrstvy německých fašistů. Prostě, my Evropané takoví jsme, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. A k Evropě patří i etnické čistky na Balkáně. Neměli bychom se proto orientovat na žádnou cestu - protože takhle bychom mohli zakrátko skončit třeba i u Ledového oceánu - ale na to na co se orientují ostatní malé evropské národy, chtějí-li překonat své krize: Obnovit zdravou sebeúctu je základem světovosti. - Tak jak nás to učili lidé jako T. G. Masaryk a přes všechny své chyby i Eduard Beneš. Važme si proto svých pozitivních národních hodnot a nenechme si je nikým vzít. V podnikání pak mějme za vzor nejen světové manažery, ale i tradici podnikatelů českých. Měli jsme jich nemálo. Jak za Rakousko - Uherska, tak za vlády ještě svobodného Československa.