--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Restituční hrátky aneb majetek je hřích
Zdroj: NN Ročník........: 0003/023 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Po několikatýdenních jednáních se definitivně rozešla koaliční miničtyřka pro církevní záležitosti a jediné na čem se jednomyslně shodla bylo konstatování, že termín dalšího jednání nebude stanoven ...

Všeobecně znám je odmítavý postoj politické rady ODS k církevním restitucím, zvláště co se týče hospodářského majetku, zemědělské půdy a lesů.

Zatvrzelá neochota pochopit základní problém celého sporu, který lze shrnout do jednoduché věty, že vše co bylo ukradeno musí být i vráceno, navíc bez rozlišování restituenta, prakticky způsobila rozpad jednání. Stále dokola omílané argumenty jistě nikoli náhodně připomínající tvrzení levicové opozice cosi o církevní chudobě či nemravnosti vlastnit majetek vůbec, zaměnili naši pragmatičtí technokraté za jiné dogma, a sice, že nelze restituovat majetek právnických osob. Hoši z ODS se zřejmě doslova řídí tezí svého předsedy, jenž církve rádobyvtipně přirovnal ke spolku zahrádkářů či holubářů. Již méně žertovný je fakt, že majetek je postupně vracen např. skautům, tělovýchovným jednotám (Sokolu) či Červenému kříži. Přesvědčovat naše "konservativce" o potřebě značného množství financí na obnovu a udržování církevních (= kulturních a historických) staveb, provoz škol, nemocnic a útulků či nezávislou existenci církví samotných, po odluce od státu, je tuším zbytečné. Dovolávat se nezastupitelné úlohy církví v nápravě po desetiletí hrubě devastované mravnosti a morálky ve společnosti, snad už dnes není třeba. To pochopí i mentálně retardovaný jedinec ... Miroslav Tyl (KDS) po jednání řekl, že k neshodě došlo ve čtyřech zásadních bodech: v otázce navracení zemědělské a lesní půdy, obecního majetku a problémem zůstal i rozsah věcného břemene. Jedinou potěšující zprávou byla shoda v otázce majetku židovských obcí, kde by se mělo postupovat podle výčtového zákona.

Naskýtá se otázka k čemu vůbec bylo jednání dobré, když ODS nebyla schopna jakéhokoliv kompromisu, navíc "komisař pro církevní otázky" M. Kocourek nepředložil žádné variantní řešení. Takže nejvýstižnější zůstává prohlášení V. Dobala (ODA), že pokud má v jednání dojít k sebemenšímu posunu, musí být k vybraným bodům přijata politická rozhodnutí, přičemž předešlá jednání označil za pohyb v bludném kruhu. Nám nezbývá než doufat, že k nezbytným politickým rozhodnutím nebude rovněž chybět politická vůle. Stále častěji jsme totiž svědky, že právě oné vůle se naší největší koaliční straně dostává čím dál tím méně, což subjektu vehementně se prohlašujícímu za konservativní a pravicový věrohodnosti nepřidá. Ledaže by ODS veřejně a zcela podle pravdy proklamovala svoji příchylnost k politickému středu. Teprve potom by bylo možno objektivně posoudit nakolik podpora občanstva straně tzv. konservativní byla skutečná či byla ovlivněna pouhými deklaracemi šéfa partaje a jeho nejbližších.

Bedřich KAREL