--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Milá Ivo,
Zdroj: NN Ročník........: 0003/023 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

vracím se ještě k úvodu Tvého článku v NN 21/93, na str. 10. Třebaže vím, že jsi to myslela dobře; jde o ten zcela obvyklý realismus žen, jimiž se snažíte postavit nás muže opět na pevnou zem, tentokrát si myslím, že to nebylo zrovna na místě. Tak především i když máš pravdu, že jsem proti živelnému automobilismu, nikdy jsem netvrdil, že jsem proti automobilu, či proti jiným technickým vynálezům, tolik lidstvu prospěšným. Proto ostatně také nepíši" husím brkem inkoustem z bukvic při lojové svíci", které ostatně nejsou mimo snad posledního ani v pražských obchodech běžně k sehnání, ale na velmi stařičkém a pomalém počítači. Ale čeho je příliš, to škodí. Mimo to, ženskému realismu velice snadno uniká, že výrobcům těchto technických vymožeností nejde v žádném případě o to, aby se jejich zákazník povozil, či jinak si zpříjemnil život. Jde jim o to, aby lidé jejich výrobky kupovali a oni na nich především bohatli. Proto se kolem nás vymýšlí stále další lobby, a to nejen za cenu ničení životního prostředí, ale za cenu zničení života na této planetě vůbec, protože jsou zdrojem obrovských zisků především několika málo vládnoucích rodin A pokud tato choroba dospěje již tak daleko nelze navrhovat lečbu aspirinem, mezi které řadím i Tvoji "finskou cestu". Je třeba chtít nemožné, abychom dosáhli alespoň 5%, i když k záchraně života je potřeba 100%. Proto razím termín "militantní ekologie", protože nejsem proti poškozování všemi způsoby záměrů těchto lobby, neboť dnes je to již boj života proti smrti.

Takové je dnes smutné krédo těch, kteří se s probíhající globální ekologickou katastrofou nemohou smířit. - Ano,máš pravdu, útočíme jen dřevěnou šavličkou... Ale nemáš pravdu, když píšeš, že s větrnými mlýny. Bojujeme s lidskou lhostejností. K tomu bychom ale museli na této Zemi přesvědčit člověka, případ od případu. Co ale s tím, je-li lidstva již pět miliard a dál nezadržitelně roste? I když je jistě již pozdě, dělám to jako potřebuji dýchat - pokud ještě žiju. Mimochodem je to i onen realismus ženských samiček, který stimuluje jednání mužů za těmito život poškozujícími cíli. V tom také spočívá i velké selhání žen. Na zkáze světa se tak podílejí obě pohlaví, které v honbě za hmotnými požitky prodali zodpovědnost za životy nastupujících generací.