--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Třetí cesta na třetí pokus
Zdroj: NN Ročník........: 0003/024 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Tak zněl nadpis dopisu pana V. Šeteka, zcela vážně zaslaný jako příspěvek k otištění. Autor vychází z názoru, že s. A. Dubček měl pravdu, když svého času vyhlašoval v západní Evropě a Japonsku, že Československo nechce ani kapitalismus, ani komunismus, ale třetí cestu. Třetí cesta není autorem definována, užívá termínu "skutečná demokracie", která má vyřešit všechny naše problémy. Dle p. Šeteka prosadit třetí cestu do života, byly dva pokusy. První v lednu l968. A ejhle, po dvou až třech měsících bylo vidět, že naše ekonomické možnosti mají vzestupný trend. Ukazovalo se, že pro nás nebude problém uspořádat letní olympijské hry, postavit k tomu účelu stadiony a hotely, opravit zchátralou Prahu, udělat si pořádek v zahraničním obchodě, zvyšovat životní úroveň běžného lidu.

Druhý pokus dle autora byl v listopadu l989, byl však zneužit záhadně zformovanou skupinou v čele s V. Havlem, který dosedl do křesla hlavy státu, aby nás napodnosoval Západu, hlavně Německu. V. Havel byl prý se scénářem třetí cesty autorem seznámen zhruba pět let před rokem l989, řekl však prý jen: "To nikomu nic neřekne." Ve skutečnosti však si prý myslel, že až dosáhne moci, pomstí se tím, že Československo napodnosuje Německu za to, že byl bezdůvodně zavírán. Příspěvek končí ujištěním, že třetí cesta bude a bude úspěšná.

Demokracii přímou či nepřímou autor zřejmě neměl na mysli, ve volebním systému tedy cesta k blahobytu, kdy se bude dělat zřejmě jako v socialismu a žít jako v kapitalismu, nevede.

Dvacáté století se vykazuje jakýmsi podivným vyústěním vlastenectví v nacionalismus a sociální vědomí v nenávist k soukromému vlastnictví, známou jako "třídní boj". Že se jedná o nerozlučnou dvojku je dokladem třeba NSDAP, která měla dělnická, tj. třídní práva s nacionalismem přímo v názvu. Uměle rozdělená Evropa po nacistické porážce v té části kráčející mílovými kroky ke komunismu je dokladem, kam se dospěje když "proletáři všech zemí se spojí".

Autor však měl pravdu v tom, že u nás pokusy o třetí cestu byly dva. První však od r. l945. Košický vládní program nebyl v podstatě ničím jiným než definicí, do jaké výše může sahat soukromý kapitál. Když se se znárodňováním začne, nemůže se přestat, nebylo jen dáno "vítězným únorem l948". Nezapomeňme, že od r. l945 u nás prakticky nebyla pravicová politická strana. Při veškeré úctě k předúnorovým národním socialistům, o pravicové politice nemůže být řeč. Totéž k lidovcům a samozřejmě soc. demokracii. O komunistech s jejich jako vždy jiným slovům a jiným skutkům je ztrátou času se bavit. A tak se od února l948 tleskalo znárodňování rozhodujícího kapitálu, po němž již zcela logicky nadšeně tleskala skupina na žebříčku stojící pod skupinou postiženou. Zabíralo se etapově. Do padesáti zaměstnanců, po deseti, až došlo na ševcovský verpánek drzého soukromého příštipkáře. Nakonec tleskal lumpenproletariát, co prohnal každou korunu hrdlem.

Druhý pokus v lednu l968 vycházel z komunistů, tak zvaně reformních. Dosud mně nikdo nevyvrátil, že "Pražské jaro" bylo jen nahraným divadlem aby nás Rudá armáda přišla osvobodit podruhé, neboť na rozdíl od jiných satelitů SSSR tady po r. l945 neměla svou vojenskou základnu a jako strategický bod pro jaderné zbraně středního doletu jsme byli nepostradatelní. Nicméně to je můj subjektivní názor a zůstaňme u oficiální verze jakéhosi komunistického obrození. Nechala bych si autorem příspěvku vychvalované třetí cesty vyprávět jak po dvou až třech měsících se ukazoval vzestupný trend ekonomiky v ukazatelích, které ocitoval (viz shora), když komunisté obrali každého vlastníka o jeho majetek, udělali si lidové ceny aby ukázali, jak se budeme mít pod nimi báječně. Ceny naprosto neodpovídající výrobním nákladům. "Dotovali" ze zabaveného resorty, kde by mohlo v případě vzpoury proti režimu být ohnisko politického převratu. Technický park pochopitelně obnovován nebyl, platy neodpovídaly hospodářským výsledkům toho kterého odvětví. Vše bylo propojeno a "přerozdělováno". Zaměstnanost se stala nejen právem, ale povinností. "Muži do výroby, ženy na jejich místa" - to byly tehdejší "reklamy" na tramvajích. Jednoduché. Po dobu pracovní doby byl tak každý občan pod dokonalou kontrolou. Kádrové materiály doplňovali šikovně umístění fízlové (viz seznamy NN). Děti tak byly od narození v hromadných "kolektivních" výchovách v jeslích, školkách, družinách. Vymýšlely se nerentabilní provozy ke l00 % zaměstnanosti. V roce l968 byl veškerý nakradený kapitál zkonzumován a muselo se tedy přikročit k rekonstrukci režimu a jeho hospodářství. Protože vše dopadlo jak dopadlo, dál se jelo dle starého scénáře, pouze s tím rozdílem, že se začalo plundrovat na úkor budoucnosti. Proto nějaký úspěch ekonomiky po dvou měsících v r. l968 je nesmysl. Kapitál se musí nejprve vytvořit, než může investovat do státní nevýrobní sféry.

Zatím západní svět, ten skutečný svět, nikoliv kulisa extrému, nenašel jinou, lepší cestu než podporu soukromému kapitálu a jeho daněním získávat investice do státem dotovaných struktur. Stav v r. l989 byl asi takový, jako když si jedinec zvyšuje či udržuje životní úroveň odprodejem vybavení bytu. Když se dostane do úrovně že vytrhává parkety, prodá kamna, bude tam, co my všichni v listopadu l989.

Nemyslím si, že by davy se zvonečky do ulic přivedla touha po třetí cestě. To nakonec prokázaly parlamentní volby l992 a vítězství pravicové vládní koalice. Ovšem dle jejich volebních prohlášení a programů. Rozhodně si troufám říci, že se nepočítalo s tolerancí ke komunistům, s jejich dlaší politickou aktivitou, legalizací jejich soukromého nakradeného majetku, získaného zcela prokazatelně nepoctivě. Nepočítalo se s legalizací komunistického zákonodárství, tj. legislativy z něho vycházející. V tom vidím podvod na nás opět spáchaný a úlohu Necenzurovaných novin.

Iva SEDLÁŘOVÁ