--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Veselá Jana
Název: Problém jako stodola
Zdroj: NN Ročník........: 0003/027 Str.: 020
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Pod stejným názvem natočil o tomto případu dokument pan Jindřich Fairaizl, který nedávno tragicky zahynul, a také zavražděný novinář pan Stanislav Válka o něm připravoval do tisku materiál. Jde o konfiskát v hodnotě cca 118.000,- Kčs, který zakoupil od MNV Jimramov jeho současný majitel za 6.528,- Kčs. Ale začněme pěkně popořádku.

Když se řekne Jimramov,

vybaví se někomu z nás rodiště Jana Karafiáta nebo bří Mrštíků, naši stálí čtenáři si zase možná vzpomenou na článek v č. 24 NN o patáliích s restitucí textilky pana Jaroška v Dalečíně, jejíž strojní zařízení bylo odvezeno právě do Jimramova pod ochranná křídla ředitele Doležala. Jimramov s přilehlými osadami má asi 1.600 obyvatel, z toho osada Sedliště podle sčítání lidu z roku 1970 152, 40 trvale užívaných domů a 40 bytů.

Moje usedlost, můj hrad

V osadě Sedliště u Jimramova, okres Žďár nad Sázavou stála a dodnes stojí zemědělská usedlost. V době, kdy byla zkonfiskována, měla vše, co k takové usedlosti patří. Člověk nemusí být z venkova, aby věděl, že pořádný sedlák se poznal ne podle toho, jak bydlel, ale v jakém chlévě měl krávy a hlavně, jakou měl stodolu. Usedlost v Sedlišti měla stodolu jako hrad. Tuze se líbila opraváři a skladníkovi JZD Jimramov soudruhu Ladislavu Fajmonovi a jeho ženě Marii. Měla jen jednu chybu. Byla jako konfiskát v hodnotě cca 118.000,- tehdejších Kčs v majetku státu, respektive JZD.

Štrougalova vyhláška

Usnesením vlády ze dne 17. 12. 58 uložil tehdejší ministr zemědělství L. Štrougal k 1. 1. 1960 provést generální inventarizaci základních výrobních prostředků Jednotných zemědělských družstev a vydal ceník, který stanovil výpočet cen tak, aby skutečně odpovídaly dané době.Ceny budov v majetku družstev se vypočítávaly podle m3 a to od sklepa až po půdu. Na veškerý družstevní majetek se zakládaly evidenční karty, které slouží dodnes, pokud už nebyly převedeny do počítače. Usedlost, která nás zajímá, měla podle Štrougalova ceníku a také podle karty zhotovené v JZD Jimramov tzv. pořizovací hodnotu 118.000,- Kčs.

Já na bráchu...

Fajmovoným se usedlost líbila, ale tolik peněz za ni dát nehodlali. Co s tím? Ke všemu JZD svůj majetek prodávat ze zákona nemohlo.

31. 5. 1968 uzavřelo Jednotné zemědělské družstvo v Jimramově a Místní národní výbor tamtéž hospodářskou smlouvu o převodu správy národního majetku. Šlo o obytné a hospodářské stavení čp. 1 bez pozemků v Sedlištích. Jeho hodnota je zde uváděna částkou 57.820,- Kčs. Štrougalova vyhláška se nehodila. Ještě tentýž den vypracoval pan Miloš Messenský z finančního odboru ONV ve Žďáru n. S. pro MNV Jimramov doporučení poskytnutí slevy z odhadní hodnoty. "...Na tuto částku nechť si kupující (rozumněj Fajmonovi, pozn. Veselá) nechají vyhotovit kupní smlouvu," píše pan vedoucí odboru. Na jeho dopisu je zajímavá ještě jedna věc. Je, jak jsme už uvedli, adresován MNV Jimramov. Začíná slovy: "K Vaší žádosti ze dne 20. května t. r. ...". Ale my přece víme, že hospodářská smlouva mezi JZD a MNV byla podepsána až 31. května. Jak tedy mohlo MNV žádat o slevu už 20. 5.? Nebo že by se pan vedoucí Messenský zmýlil, že by zapomněl, že žádost vlastně dostal tentýž den?

Už 25. dubna 1968 navštívil pan Fajmon odhadce stejné krve. Jmenoval se ing. Jaroslav Chyba. Šlo o to, aby cena usedlosti byla co nejnižší, ale aby zároveň Fajmonovi mohli říci, že ji koupili. Ing. Chyba tedy v prvé řadě uvádí, že budova je 148 let stará. Opomenul při tom maličkost - usedlost koncem minulého století vyhořela. Byla původně postavena v roce 1820, ale po požáru ji majitel musel postavit znovu. Existuje stavební plán, který dokládá, že se stavbou bylo znovu započato v r. 1880, a účet, podle nějž byla usedlost dokončena v roce 1900. Našemu odhadci toto opomenutí pomohlo v tom, že mohl počítat s koeficientem opotřebení 90%. Dalším krokem bylo, že začal hovořit o domku, takže mohl provádět výpočet plochy pouze bytu, ostatní prostory se rázem vytratily. Kolonku neobytné - provozní prostory odhadce proškrtl, a tím se rázem zbavil 400 m (půda, sklepy, sklady, sklad píce, řezárna, kvelb, předsíň). Pro lepší představu uvádím, že stavba měla rozměry 22 x 33 m. Domek, jak ho viděl ing. Chyba, měl propadlé krovy a celý jeho stav byl neutěšený až dezolátní. Za základ vzal pochopitelně zůstatkovou cenu konfiskátu 57.OOO,- Kčs, a tak se dostal na 5.712,- Kčs. Chlév, stáj, konírnu a kolnu ohodnotil částkou 2.416,- Kčs. Podotýkám, že stodola a pozemky v odhadu vůbec nefigurují. Právě tak studna je v odhadu přeškrtnuta, přestože v budově je jak studna, tak rozvod vody z obecního vodovodu z roku 1947. V době odhadu byl stár 21 let, mnohé panelové domy mají vodovodní rozvod starší. Ve stejném roce byla pořízena elektroinstalace specializovanou firmou zajištěnou obcí. Rozvod elektřiny označil odhadce za provizorní. Také celé mezipatro, původně zamýšlené jako výměnek, nyní jako byt dcery pana Fajmona, se z odhadu ztratilo. Výsledná suma zněla na 8.153,- Kčs, což je výkon, který by měl pan Fajmon ocenit. Těch 25,- Kčs, o které vám součet nesouhlasí, sehraje svou roli v cause stodola, ke které se dostaneme za chvíli. Pan odhadce při své práci použil vyhlášky ministerstva financí č. 73/64 Sb. z 1. 4. 1964 o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastňování nemovitostí, tedy staveb nabývaných od občanů z jakéhokoliv právního důvodu socialistickými organizacemi nebo právnickými osobami. V žádném případě se tedy nevztahuje na stavby v majetku státu. Podle této vyhlášky se cena stavby zjišťuje podle a) metrů čtverečních, b) podle kvality stavby a stáří se zařazuje do čtyř kategorií. Cena rodinného domku se přiměřeně sníží o jeho opotřebení. Při běžné údržbě činí toto snížení zpravidla 1% za každý rok stáří stavby. Jak už víme, pan odhadce pracoval se 148 lety.

Takových peňez!

Panu Fajmonovi připadalo těch osm tisíc stále ještě hodně. Požádal tedy Okresní národní výbor, finanční odbor o slevu. Svou žádost zdůvodnil jednak bídným stavem domku, jednak tím, že to má 2 km do střediskové obce, ačkoliv jako skladník družstva pracoval 200 m od usedlosti. Okresní úřad panu Fajmonovi vyšel vstříc a přiznal mu 20% slevy z odhadní hodnoty. Pan Fajmon za usedlost zaplatil 6.528,- Kčs. A protože to byla částka nad jeho poměry, požádal družstvo o nenávratnou půjčku 22.000,- Kčs na zvelebení domečku. Tu dostal v listopadu téhož roku, a tak po čase požádala jeho žena Marie o dalších 25.000,- Kčs, údajně na zbudování bytu pro dceru. Pokud bychom tedy sečetli zisk pana Fajmona, došli bychom k číslu 47.000,- Kčs, výdaje činily 6.528,- Kčs, to znamená, že získal usedlost plus 40.472,- Kčs na ruku.

Musím ji mít!

A přišla na řadu stodola. Byla majetkem družstva, které ji žádným způsobem prodat nemohlo, v tom mu bránil zákon. Ale pan Fajmon ji chtěl. Říkal prý, že je na ní cihel, krytiny a dřeva na dvě vily - byla postavena v roce 1932.

Pan Fajmon si poradil. Došel si k notáři, oznámil, že koupil domek s pozemkem, a požádal o sepsání registrace dohody o zřízení práva osobního užívání stavební parcely č. 38 o výměře 1.663 m2. Uvedl, že na pozemku je pouze jeden strom, za který uživatelé už zaplatili 25 korun. Částka byla započtena v kupní ceně domku. A bylo to. Stodola měla v té době cenu 79.450,- Kčs. A stačil jen podpis u notáře. Pak prohlásil, že stodola je příslušenstvím parcely č. 38, a čs. stát utřel nos. Nikdo z nás se jistě nediví faktu, že JZD dodnes vykazuje stodolu jako svůj majetek, v evidenci družstva je pod inventárním číslem 1042, a píše na ni možná i roční náklady na opravy. Ekonom družstva pan Hradecký přiznal tento fakt před kamerou panu Fairaizlovi. Náprava spočívala v tom, že pan Hradecký odešel z družstva.

Podvod za tři miliardy?

Zavražděný redaktor Válka zamýšlel ve spolupráci s Pozemkovým úřadem zdokumentování údajně 15.000 podobných případů na celém území tehdy ještě ČSFR a chystal o nich vydat brožuru, ve které chtěl údajně dokázat podvod za tři miliardy korun. Když si člověk uvědomí, kolik okresů v Čechách je, kolik Fajmonů a Chybů,ale především, kolik lidí nemohlo dostat zpět původně svůj majetek jen proto, že nikoho nezajímá, jakým způsobem k němu soudruzi přišli ... Poučeni našimi politiky víme, že hlavní věcí je, nenapravovat staré křivdy z éry znárodňování křivdami na nevinných soudruzích. Oni se přece s důvěrou obrátili na odhadce, tedy úřední osobu. To, že tato osoba používala nevhodně vyhlášku č. 73/64 Sb. o cenách staveb v osobním vlastnictví a při vyvlastnění nemovitostí v případech majetku už dávno zkonfiskovaného, tedy majetku ve vlastnictví státu, pakliže si to kupující soudruzi zasloužili, a tím je zvýhodňovala, je věcí této osoby. Za to oni nemohou.

Kdo za to tedy může?

Kdo může za to, že ještě 17. 6. 1992 okresní prokurátorka ve Žďáru n. S. Mgr. Miloslava Hevierová konstatuje, že v postupu ing. Chyby při zpracování daného znaleckého posudku ani v postupu JZD Jimramov při předání stodoly manželům Fajmonovým "blíže nezjištěného dne r. 1968 nebo později" nelze spatřovat podezření z trestného činu či přestupku? Paní prokurátorka ve svém usnesení spis. zn. Pn 121/91 ze shora uvedeného dne dokonce píše: "Bylo zjištěno, že sporná stodola se nachází na st. parcele č. 38 v k.ú. Sedliště a je zřejmě ve vlastnictví L. Fajmona, na něhož a jeho manželku byla zřejmě převedena shora uvedenou kupní smlouvou z 1. 7. 1968, i když z výpovědi L. Helgra u vyhledavatele bylo zjištěno, že stodola je vedena v evidenci družstva pod inventárním č. 1042... atd.". To jsem z toho jelen! Pan Fajmon přece kupoval domek a jednu třešeň za 25,- Kčs. Kupní smlouva ani odhad ing. Chyby o žádné stodole neví, což by paní prokurátorka jistě zjistila, kdyby si tyto doklady prostudovala. A to ona udělala, protože dále píše: "...z výsledků provedeného šetření je jednoznačně zřejmé, že znalec ing. J. Chyba při zpracování tohoto znaleckého posudku, který řádně zapsal do znaleckého deníku, postupoval přesně v souladu s tehdy platnou vyhláškou ministerstva financí č. 73/64 Sb. o cenách staveb v osobním vlastnictví a náhradách při vyvlastnění nemovitostí... atd.". Jak vidět, dokonce jí neušlo ani to, že pan znalec použil vyhlášku o cenách majetku v osobním vlastnictví, který byl převáděn do majetku státu, v případě usedlosti, která už byla v majetku státu a naopak měla být převedena do osobního vlastnictví.

Co dodat závěrem?

Případ jedné stodoly a jedné usedlosti v Sedlištích u Jimramova je bezpochyby zavrženíhodný. Jeho zločinnost se nám v plné nahotě objeví, jestliže si jej promítneme v kontextu s totalitní, ale i současnou dobou.

Komunisté znárodňovali majetek lidem politicky nespolehlivým či nežádoucím, emigrantům a církvím, a obratem ruky jej za zásluhy přenechávali svým lidem. Aby akt darování nabyl zdání legálnosti, bylo nutno zaplatit symbolickou částku. K té bylo zapotřebí se nějakým způsobem dobrat. A v tuto chvíli soudruhům posloužila už několikrát zmiňovaná vyhláška č. 73/64 Sb. (zrušena byla pro české území vyhl. č. 43/69 Sb., na Slovensku platila déle), kterou obrátili naruby. Domnívám se, že už je každému jasné její nevhodné užití, ale přesto přikládám výklad této vyhlášky Ministerstvem financí ze dne 25. 10. 93, aby ani soudruh Fajmon nezůstal na pochybách.

Je samozřejmé, že podobným způsobem přicházeli komunisté a jejich děti také k bytům.

Zprávu o tom, jak se k celé záležitosti postavila polistopadová policie, od obecního policajta až po ministra Rumla, a polistopadová prokuratura, až po tu generální, přineseme v některém z dalších čísel NN. Materiály jsou uloženy v redakci a na dalších dvou místech.

Společnost, která neznala mechanismus rozkrádání státních konfiskátů, nedokázala vymáhat nápravu. Co tedy navrhujeme, aby k ní mohlo konečně dojít? Zaprvé zakotvit v zákoně, aby byty, které získali komunisté mimo pořadník, byli povini zaplatit nebo vrátit. A za další, aby takto získané prostředky či vrácené byty byly použity pro všechny ty, kteří budou nuceni na základě zjištění, že svých vil, usedlostí atp. nabyli neprávem a podvodem.

Výzva!

Vás, podvedených, je obrovská síla, buďte si toho, prosím, vědomi. V dalších číslech NN přineseme kontaktní adresu. Upozorněte své známé. Jestliže se totiž všichni vy, kterým dnes nemůže být vrácen majetek, protože jej od státu "koupil" nějaký bolševik na základě vyhl. č. 73/64 Sb., spojíte, můžete leccos dokázat.

Jana VESELÁ