--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kubík Jiří
Název: Plzeňské konkursy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/027 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
V posledních letech vyrostly v ČR univerzity jako houby po dešti. Každé větší město chce mít svoji univerzitu. To, co kdysi bylo výsadou Prahy, je dnes snadno dosažitelné pro Opavu - nebo Plzeň. Každý je fascinován názvem univerzita a starosti o finance přenechává jiným. Nesmyslnost takového postupu kritizoval i premiér Klaus při poslední návštěvě v Plzni v souvislosti se vznikem právnické fakulty při Západočeské univerzitě: ministerstvo sice schválilo akreditaci, ale odmítlo peníze, a tak 5 milionů nutných k zahájení provozu zaplatilo nakonec město Plzeň. K tomuto tématu se ještě vrátíme podrobněji. Jedno je jisté, po dobu existence ZČU se na této škole téměř nic nezměnilo k lepšímu. Každému je jasné, že rozvoj pedagogické a vědecké práce na ZČU nejvíce brzdí velké množství učitelů, kteří zde setrvávají jen na základě svých dřívějších stranických zásluh. K nim se po roce 1989 připojila skupina rehabilitovaných komunistů, kteří se zejména na humanitních fakultách projevili jako naprostí diletanti bez jakékoliv vědecké erudice. Ještě dnes jednu lekci před žáky přežvykují jim samotným nesrozumitelné texty z knih, o jejichž existenci neměli donedávna ani potuchy. Na počátku tohoto roku se sešla konkursní komise rudých bratří, aby tyto diletanty na několik let zachovala pro ZČU. Komise sestavena na přání rektora Holendy členem KSSS Nikolajem Demjančukem a vedená profesorkou Peškovou, bývalou komunistkou, která svojí neblahou činností ve funkci vedoucí katedry filozofie FF UK zapříčinila odchod celé řady špičkových odborníků z katedry. Konkursem neprošel vynikající historik umění, zatímco diletanti Svatek, Holec, Brejcha, Špirk a nemorální propagandisté z dob před rokem 1989 i po něm, Brabec, Demjančuk, Demjančuková, RsRr. Tománek a mnozí další o nic lepší jako např. PhDr. Kuna, uspěli.
Vyzbrojeni těmito informacemi lépe pochopíme, proč se na ZČU zvedla tak silná vlna odporu proti novelizaci vysokoškolského zákona. Pan rektor Holenda po vzoru Radima Palouše zvedl prapor všech odpůrců tohoto zákona na celé ZČU a sdělil novinářům, že provedení konkursů by stálo několik milionů a způsobilo by kolaps na počátku letošního školního roku. Zákon však nic neříká o konkursech na počátku tohoto školního roku. Ukládá vysokým školám, aby u pracovníků s pracovní smlouvou na dobu neurčitou byla uzavřena smlouva na dobu určitou do 30. září 1994. Co udělal pan rektor? Ještě před tím, než zákon vstoupil v platnost (20. 9. 1993), změnil všem učitelům, kteří měli pracovní smlouvy na dobu neurčitou, tyto smlouvy na dobu určitou. Toto opatření se vztahovalo na 200 učitelů ZČU z celkového počtu 300. Nikdo z pracovníků ZČU nemusí tedy projít po 30. 9. 1994 konkursem, protože všichni mají smlouvu na delší dobu. Tímto krokem se podařilo zakonzervovat současný neúnosný stav na ZČU na několik let. Pan rektor se nesmazatelně zapsal do dějin ZČU a města Plzně jako ochránce starých pořádků na stále ještě narudlé Západočeské univerzitě.
Je jistě velmi charakteristické pro ZČU, že její rektorát nalezl sídlo v budově bývalého KV KSČ, kde mnozí ze současných učitelů strávili mnoho měsíců na partajní stáži. Mezi ně patří současný vedoucí katedry historie prof. Tomáš Jílek a jeho podřízený doc. Jaroslav Toms, bývalý ideologický tajemník OV KSČ v Karlových Varech z let 1969 - 1973, kde bezohledně zlikvidoval v tzv. prověrkách na 200 učitelů. Podle rektora Holendy je doc. Toms vynikající odborník, který dnes přednáší o demokratických politicích první republiky. Také soudruh Holec, rehabilitovaný osmašedesátník, strávil v této budově jistě mnoho příjemných chvil v dobách, kdy patřil k partajním sekyrníkům. Kdybych měl vyjmenovat všechny učitele ZČU, kteří tímto způsobem poznali budovu bývalého KV KSČ, vyžádalo by si to další tiskovou stránku. Jedno je však dnes jisté, tito bývalí komunističtí propagandisté, kteří do svých postů vysokoškolských učitelů museli být schvalováni oddělením KV KSČ, našli i dnes v této budově oporu v osobě rektora doc. RNDr. Holendy. Díky jeho přístupu k novele vysokoškolského zákona mají soudruzi propagandisté na několik let zajištěno lehké živobytí. Jejich strach z konkursních komisí jmenovaných ministerstvem školství byl zbytečný. Zákonodárci se opět vyznamenali, vytvořili zákon, který nemá žádnou účinnost, protože umožnil těm, kterých se týkal, jej nerespektovat. Koalice má v parlamentu většinu, a tak výmluvy, že tvrdší verze zákona by parlamentem neprošla, mohou znamenat jen jediné, že totiž jedna ze stran koalice by tvrdší verzi zákona nepodpořila. Veřejnost by se měla dozvědět, kdo umožnil vznik tak nepodařeného zákona. Poslanci koalice by pak měli iniciovat další novelizaci, která by jasně a bez všech výjimek ukládala provedení konkursů na všech VŠ bez výjimky. Jestliže rodiče studentů budou platit školné, měla by být zajištěna kvalita výuky skutečnými odborníky. Zakonzervování současného stavu vysokých škol umožní setrvání naprosto neschopných učitelů a tím zachování současné nízké úrovně mnohých vysokých škol.
Jiří Kubík