--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Transformace LBD - hra polopravdy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/027 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

TRANSFORMACE LBD - HRA DOOPRAVDY?

POPIS JEDNOHO ZÁPASU

V roce 1990 v LBD vše probíhalo rutinně v zaběhaných "totalitárních kolejích". Jedinou podstatnou novinkou bylo vydání dispozičních práv s nebytovými prostorami do neomezených kompetencí vedoucím obvodních správ LBD/zaměstnanců družstva/. Ti s částí volených funkcionářů těchto pravomocí využili ve svůj prospěch bez zřetele k zájmům členů. Nebytové prostory začali pronajímat sami sobě za výhodných podmínek/v tomto ohledu pan Širl ve svých aktivitách situaci vystihl/ pro své firmy. V typicky socialistickém bytovém tanci v pronajímání nebytových prostor bez konkurzů a zisku bytů vítězili ti, kteří věděli "jak si připravit podmínky"/důkazem jsou bezprecedentní změny-dodatečné prodlužování smluv o pronájmu nebytových prostor na maximálně možnou a pro družstvo nevýhodnou dobu v cenových relacích neodpovídajících velké poptávce/. V roce 1991 na podzim připravovaná transformace družstev a stále hlasitější nespokojenost členů LBD vytvořila pro stávající funkcionáře, řídící pracovníky obvodních správ, Představenstvo LBD Praha/jediný držitel právní subjektivity/ a jeho řídící pracovníky - zaměstnance hrozbu personálních změn a neodhadnutelný další vývoj v situaci, kterou výstižně vyjadřuje žádost jednoho z krátkodobých předsedů LBD Praha JUDr. Baboučka o provedení kontroly v tomto družstvu orgány ministerstva kontroly české vlády. Byla adresována ministru Němcovi/ODS/ a řešena stejně jako v podáních řadových členů LBD odkazem na orgány činné v trestním řízení, pokud "stěžovatelé mají konkrétní podněty". Žižkovské shromáždění delegátů v říjnu 1991 odmítlo odsouhlasit tradičně připravený scénář a rozhodlo o vytvoření nezávislého "Přípravného výboru". Propagovaná koncepce transformování LBD jako "obecně prospěšného družstva" byla odmítnuta /tehdejší funkcionáři v rozporu se stanovami delegátům domů nezaslali usnesení či jinou písemnou zprávu, ani je nevyzvali k případnému osobnímu převzetí/. Snahy o paralyzování snah Přípravného výboru LBD Praha 3 o energický postup v transformování družstva v družstvo vlastníků bytů, důkladnou kontrolu činnosti zaměstnanců a obvodní správy, řešení stížností členů atd. předznamenaly události následujícího roku.

Po nabytí platnosti zákona č. 42/1992 Sb. Přípravný výbor LBD Praha 3 vypracoval "výzvu k vydání bytu do osobního vlastnictví", kterou jeho členové roznesli do jednotlivých domů. Malá informovanost družstevníků vedla tento výbor k přípravě poradenské služby a k vysvětlovací kampani o výhodnosti transformace a vlastnictví bytů. Pan Chadima /osmdesátiletý člen výboru/ vypracoval první variantu stanov podle novely obchodního zákoníku a zákona o transformaci družstev. Další kroky zablokovalo Představenstvo LBD Praha, řídící orgány družstva i kancelář a obvodní správa LBD Praha 3 - neposkytovali potřebné podklady pro další postup, neřešili oprávněné stížnosti členů na machinace s byty, nebytovými prostorami a peněžními prostředky na údržbu domů a bytů, neumožňovali zahájit práce na inventarisaci majetku domů pozemků,kontrole evidence bytů a nebytových prostor, uzavíraných smluv/ a dokumentace odkazem na to, že podle stanov LBD k tomu přípravný výbor nemá žádné kompetence jak ve vztahu k obvodní správě a zaměstnancům, tak i k Představenstvu LBD Praha a ústřední kanceláři. Velké napětí vyvolal zákaz Představenstva LBD Praha převodu členství a přijímání nových členů. Ve svých důsledcích zasahoval přímé potomky budovatelské generace domů LBD, kteří si po úmrtí rodičů na sebe nepřevedli členství ať již z neinformovanosti, nedbalosti, nebo pasivní rezistence vůči poúnorovým praktikám/odmítání fenomenu LBD bylo zvláště silné u potomků příslušníků prvního odboje-legionářů/. Dočasné vyřazení těchto nejradikálnějších stoupenců transformace LBD v družstva vlastníků bytů sloužilo jejím odpůrcům k argumentaci, že "lidé nemají o vlastnický typ družstev zájem, že jsou pro formu obecně prospěšných družstev" a podobně. V naší stati již citovaný dokument Rady LBD ČR svědčí o tom, že šlo o hluboce založenou strategickou koncepci i na úrovni Přikrylova Svazu českých a moravských bytových družstev proti připravovaným změnám ve vlastnických vztazích. Připomeňme si jeho hlavní ideu prosazovanou i ve druhé půli roku 1992 /podle písemného důkazu/: "Usnesením celorepublikové rady LBD ČR z roku 1991...byl dán podnět k tomu, aby LBD byla transformována na původní typ obecně prospěšných družstev..."

Shromáždění delegátů LBD Praha 3 dne 26. března 1992 se sešlo na základě požadavků členů a iniciativy přípravného výboru. Zvolilo zcela nové Představenstvo LBD Praha 3-Obvodní správu a kontrolní komisi a zmocnilo tyto orgány k intensivní tranformační činnosti s cílem změnit stav v družstvo vlastníků bytů s tím, že se v květnu shromáždění opět sejde k řešení vzniklých problémů a kontrole postupu prací. "Obecně prospěšná opozice" byla vývojem událostí zatlačena do defensivy. Ideje jejího mluvčího ing. Žežuly /v té době předseda Představenstva LBD Praha-nositele právní subjektivity/ byly odmítnuty. Podle ověřeného zápisu zněly následovně: LBD se bude dělit na menší celky. Transformační zákon je nedokonalý. "Převádění bytů do osobního vlastnictví má nedostatky. Nevyjasňuje vztah k nebytovým prostorám-chodbám, sklepům a podobně, jež jsou součástí domu. Transformační zákon neřeší vztahy mezi těmi, co se v domě rozhodnou zůstat v družstvu a těmi, co byt získají do osobního vlastnictví. Není vyjasněna situace a možnosti těch, kteří se nechtějí stát majiteli bytů. Transformační zákon v lidech vyvolává falešný dojem, že nebudou platit nájemné. Transformační a obchodní zákon nepočítá s existencí vlastníků bytů... V další části vystoupení ing. Žežula upozornil na nové legislativní iniciativy ve FS, jejichž nositelem má být Dr. Srnec z Demokratické strany. Podle nich bude přijat zákon o obecně prospěšných družstvech pro řešení situace sociálně slabších obyvatel, kteří zachovají formu družstevního vlastnictví. Upozornil na výhodnost této formy s tím, že tato družstva budou státem nadále dotována, budou mít slevy na daních a další výhody, které neupřesnil. Za jedinou nevýhodu obecně prospěšných družstev označil to, že bydlící družstevník nebude vlastníkem bytu, jako tomu je podle transformačního zákona. V závěru vystoupení tuto formu označil za výhodnější a vyzval delegáty k uvážlivosti a vyčkání na přijetí zákona o obecně prospěšných družstvech."/Citovaný zápis je podepsán zvolenými ověřovateli a byl předán i Představenstvu LBD Praha a kanceláři JUDr. Přikryla na ŠČMBD/. Zápis zachycuje i situaci po vystoupení ing. Žežuly, kdy se shromáždění snažila rozbít skupina stoupenců"obecněprospěšné doktríny",kteří se při svých invektivách a "technických připomínkách" nepředstavili, a pokud byli na jméno dotázání, odpověděli "Biĺak"... Tato skupina tvůrců živých obrazů na prvomájové Letenské pláni v dalším vývoji sehrála "převratovou roli", neboť v březnu a květnu do nových orgánů prosadila své expozitury /osmašedesátníky, členy KSČ-KSČM, evidované spolupracovníky StB různých kategorií, osobnosti "širlovského typu", přátele agentů StB například Foglara-"Šípka", osobnosti, které se neštítily využít exilu dětí k zisku bytu v němž zůstala jejich matka-právoplatná uživatelka pod rouškou "nadměrnosti" kombinované s patřičným politickým nátlakem s využitím styků s příslušníky StB, nomenklaturní funkcionáře ROH a dalších složek Národní fronty atd./.

Nové představenstvo-obvodní správa LBD Praha 3 do konce července 1992 muselo zvládnout tisícový nápor členských výzev o vydání bytu do vlastnictví, převody členství těch, co jej zanedbali, připravit podklady pro transformaci tak, aby byla splněna zákonem stanovená lhůta, začít rekonstruovat zdevastovanou evidenci a dokumentaci, řešit stížnosti členů, vydat volné byty nebydlícícm členům podle kritéria sociální naléhavosti, provést kontrolu činnosti předchozí obvodní správy a kanceláře, vypracovat "transformační stanovy včetně smlouvy o převodu bytu a spoluvlastnického podílu k nemovitosti do vlastnictví člena LBD"atd. Představenstvo LBD Praha jako právní subjekt /vystavující objednávky na odborné činnosti atd./ svých pravomocí využívalo /možná je zde přesnější jiný termín/ k podvazování těchto činností na Praze 3 požadavky na výdeje bytů z fondu LBD Praha 3 členům jiných obvodů, rozpornými instrukcemi /například usnesením, podle něhož na obvodních shromážděních delegátů není nutná přítomnost notáře, aby ji pak v rozporu s původním pokynem vyžadovalo a podobně/. Nejzávažnější bylo zablokování odborné revizní kontroly formou nevystavení objednávky /předsedou Představensrva LBD Praha Jelínkem v rozporu s daným slovem/. Tento způsob byl uvedeným funkcionářem uplatněn i v případě žádosti o vystavení objednávky pro renomovanou právní kancelář, která by vypracovala a garantovala stanovy družstva vlastníků bytů, smlouvu o převodu bytu do vlastnictví člena, právněekonomické principy družstva či kondominia vlastníků bytů, včetně všech registračních aspektů a podobně. LBD Praha 3 tehdy slíbili pomoc a všestrannou podporu členové Ústřední rady KAN /například JUDr. Hulík/, kteří situaci znali a uvědomovali si politický význam "žižkovského průlomu v transformaci bytového družstevnictví". Strategie odpůrců těchto změn byla založena na připomenuté "právní i mimoprávní" blokaci těchto snah. Byla doplněna taktikou "časové tísně"- vytvářením situací, v nichž z časových důvodů členům LBD a jejich delegátům doslova nezbylo jiné řešení, než se nachat vléct aranžovanými událostmi. Tento styl práce a stav neúcty k zákonu našel své protagonisty i na Žižkově v kontrolní komisi i představenstvu LBD Praha3. SKŘIVÁNKU SKŘIVÁNKU JÁ TĚ OŠKUBU

Předseda kontrolní komise LBD Praha 3 ing. Šmíd byl dne 22. července 1992 písemnou formou upozorněn na to, že tehdejší místopředsedkyně Představenstva LBD Praha 3-obvodní správy zneužívá své funkce ke svévolnému vystavování smluv o užívání bytu aniž k tomu je oprávněna, a aniž o své činnosti informuje představenstvo. Kontrolní komise se věcí vážně nezabývala a tak ať vědomě či bezděčně podpořila bytové machinace /v jednom případě byla vystavena smlouva o užívání bytu dokonce formou směny s devět měsíců zesnulou ženou/. Místopředsedkyně Vlasta Hodačová takto postupovala v několika desítkách případů. Motivy činnosti zůstaly neobjasněny stejně jako machinační obrat opatřující byt pro její vnučku. V tomto zneužívání funkce, do níž byla zvolena, nebyla vyjímkou. V letošním roce byla zvolena do představenstva LBD Praha 3 paní Bastlová, jíž byla na základě stížností členů udělena písemná výstraha /podle zápisu z jednání uvedeného orgánu ze dne 22. září 1992, jehož se zúčastnili i předseda Představenstva LBD Praha se členy kontrolní komise/. Informace byla delegátům zatajena. Paní Bastlová se s vervou pustila do práce v bytové komisi a v červnu její dcera dostala byt. V jiném případě byl ze záhadných důvodů přijat dne 15. října 1992 za člena LBD Praha 3 RNDr. Soukup s vyměřeným členským poplatkem ve výši 100Kčs. V květnu tohoto roku mu byla vystavena smlouva na byt. Vše se děje za předsednictví ing. Jiřího Kristlíka, který na jarních shromážděních delegátů vystupoval jako ztělesnění poctivosti a práva...

Členům žižkovského LBD v transformační hře "na skřivánka" kromě těchto machinací a nezodpovědné volby svých představitelů unikají mnohem závažnější skutečnosti. Nejpodstatnější z nich je otázka hospodaření. Proto, že v letošním roce poprvé příjmy družstva tvoří jen výnosy z nebytových /komerčních/ prostor a z měsíčních plateb "nájmu". V souhrnné sumě jde o sedmnáct milionů korun, která není vázána na podúčty plátců - jednotlivých domů podle zásady "každý za svoje", nýbrž je k dispozici představenstvu a "socialistickým" principům hospodaření. Zásadám, jež jsou vystiženy i v pasáži přidělování bytů. A tak ze společné kapsy se někdo bude mít, a většina opět utře hubu. Nespočívá zde i motiv toho, že nejde "z objektivních důvodů" vydávat byty do vlastnictví? Dokud si funkcionáři neopraví za těchto podmínek své domy nemají důvod spěchat. A zejména tehdy, jde-li prodat prázdné objekty do bezedné společné kapsy... Je velmi smutné vidět nekomunistický Žižkov u konce s dechem v roli obecního blázna.

Příběh LBD Praha 3 je v jistém smyslu modelovým příběhem, neboť podobný stav je až na neznámé vyjímky ve všech bytových družstvech. Přitom často stačí jen nepodlehnout únavě, vědět kdo je kdo a poprat se o právo a o střechu nad hlavou. O to půjde i v municipálních volbách. Nepodceňme je.

14. října 1992

PO UZÁVĚRCE

Vedoucí úřadu Svazu českých a moravských bytových družstev JUDr. František Lébl poskytl k datu 25. října 1993 Rudému právu rozhovor, který se mimo jiné dotýká problematiky LBD. Na scénu zde opět vstoupili dobře utajení členové "Rady LBD", kteří ve svém odporu proti tržním vztahům v rozporu se zájmy členů zvolili novou argumentaci. JUDr. Lébl ji charakterisuje následovně: "Členové LBD by byty získali rovněž bezúplatně s tím, že v jejich případě jsou úvěry již dávno zaplaceny. Nutno však říct, že konference rady LBD navrhuje jiné řešení. Podle jejího názoru by byty LBD měly být převáděny do vlastnictví až po doplacení členského podílu odpovídajícího hodnotě přejímaného bytu. Jako důvod se uvádí, že řada členů se stala v minulosti družstevníky jen na základě zaplacení symbolického poplatku. I když na této argumentaci něco pravdy je, osobně si myslím, že na podobný požadavek může Parlament sotva přistoupit. Těžko si totiž představit, že jiný režim by měly byty SBD a jiný byty LBD." Domnívám se, že tato argumentace nepostihuje podstatu, kterou je třeba vidět ve stavu domů LBD. Jsou značně schátralé. Naprostá většina z nich do pěti až deseti let bude muset být velmi nákladně rekonstruována - výměna střešní krytiny, stoupaček a rozvodů, okapů, mnoho domů je zasaženo vlhkostí a plísněmi, bude nutno provést velké opravy fasád. Podle zběžných odhadů stavebních odborníků si tyto práce v domě o osmnácti bytech vyžádají investici v hodnotě mezi dvěma až třemi miliony korun. Zatížení členů LBD doplatkem v uvažované výši cca 90 000 Kč na jeden byt by znamenalo zchátrání bytového fondu LBD proto, že by jejich obyvatelé již nebyli schopni vytvářet fond oprav. Rada LBD touto cestou se svými spojenci sleduje jen svůj staronový cíl. Je v zájmu členů zrušit tento samozvaný nebo záhadně navolený orgán, prosadit do představenstev mravně a odborně vyspělé osobnosti schopné prosadit vydávání bytů do vlastnictví v co nejkratším čase. A s touto zkušeností přistoupit i k obecním volbám. Případ hry na transformaci LBD je možná nudným příběhem a nedobře napsaným. Pokud však alespoň trochu přispěje k pochopení politického významu místních záležitostí a jejich vlivu na náš každodenní život, pak splnil svůj účel.

Pavel Blažek