--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Třetí schůzka pravice
Zdroj: NN Ročník........: 0003/028 Str.: 009
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 04.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Již třetí čtvrtek , 4. listopadu t.r., se sešli zájemci o integraci pravice. A opět, jako při předchozích setkáních, byla vedena diskuse o možném založení nové politické strany. Členka pracovní skupiny, vytvořené již při prvním setkání, paní Alena Hromádková, označila toto tema za strategické. Dle její představy by měli účastníci vytvořit přinejmenším nátlakové skupiny. Pan doktor Šetina označil setkávání za volné seskupení lidí k diskuzi na podkladě rozboru pravicové politiky. Za nosná byla označena temata restitucí, vztahu k exilu, soudnictví a očisty státní správy. K nim se vyjadřovali jednotliví účastníci setkání. Pan Polcar, zabývající se v pracovní skupině problematikou hospodářství, upozornil na zakonzervování "nepostradatelných" odborníků, kteří pronikli do státní správy a do podnikatelské sféry přes OF. Namísto, aby tito lidé státní správu přeměnili k lepšímu, přizpůsobili ji svým potřebám politickým i hospodářským. Jejich odbornost je však falešnou devizou. Mluví za ně výsledky čtyřicetileté devastace státu. Vajádřil též názor na restituci církevního majetku. Církev byla vždy dobrým podnikatelem a zaměstnavatelem. Tak, jako nynější podnikatelé z řad komunistické nomenklatury vyhazují politické protivníky z práce, kádrují zájemce o zaměstnání, tak by to byla církev, kdo by zaměstnal lidi podle jejich pracovních schopností a odbornosti.

K mezinárodním vztahům upozornila paní Hromádkova na dezinformovanost zahraniční veřejnosti. Též se zmínila shodně s panem Mesickým, o oficiálním přístupu zahraničí k postkomunistickým zemím. V této souvuslosti hovořila o tezi která se objevuje ve vztazích vyspělých zemí, zemí poskomunistických a zemí třetího světa. Dle této teze má být dosaženo prosperity bez demokracie. Pan Mesický srovnal velmocenská ujednání poválečná, učiněná v Jatě s výsledky jednání na Maltě, která probíhala v době rozpadu bolševické říše zla. Ze srovnání vyplývá přesun sfér vlivu z oblasti geopolitické do oblasti ideologické.

Radostnou zprávu oznámila paní ing. Kubíková z Unie státních zaměstatnců pro vytvoření demokratické sátní správy. Spolu s panem Hubálkem se jí podařilo vyzvat nezaměstnané k účasti na jednání se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. Výzvy se ujal rozhlas, takže se jednání účastnilo asi 3O lidí. Jan paní inženýrka Kubíková a ing. Slabý, též z Unie, nebyli na výslovný zákaz ministerstva na jednání vpuštěni.

Člen KPVČ, pan ing. Bělohoubek požadoval jasné prohlášení, jímž by se deklaroval vztah k nynějším představitelům státu, V. Havlovi a V. Klausovi a k překabátěncům ve vedení státu. Je toho názoru, že politiku nekompromitují drsní poctovci, ale lidé morálně rozbředlí.

Se stanoviskem pana Bělohoubka vyjádřil ve svém vystoupení souhlas pan Kudláček, avšak s potřebou stanovení priorit. Vůči konkrétním osobám je třeba vystupovat s konkrétními argumenty. Názor pana Bělohoubka podpořil další účastník setkání, pan Plecitý. Je zásadně proti taktizování, jímž by měli být konkrétní osoby tabuizovány.

V návaznosti na své vystoupení v televizní debatě upozornila paní ing. Frankenberková na situaci v privatizaci zdravotnictví, zejména na destruktivní účinek tak zvané obálkové metody. Přítomné zaujalo vystoupení místopředsedy Strany podnikatelů a živnostníků, pana Senjuka. Ten označil současný stav ekonomiky za státněmonopolní kapitalismus a uplatňování ideálů Klementa Gottwalda v praxi. Přes své výhrady vůči panu Kudláčkovi bude podporovat seskupení k integraci pravice. Připoměl též podíl pánů Bratinky a Kroupy na restitučním zákonodárství, jež prosazovali navracení majetku již v disentu přes snahy některých tehdejší jeho protagonistů z řad levicově smýšlejících intelektuálů typu Uhla. Nabídl též pracovním skupinám k dispozici původní návrhy restutucí.

Iniciátor setkání, pan Kudláček znovu vznesl požadavek spojování subjektů již existujících, jako jsou KAN, HOS, Strana podnikatelů a t.d. Bez jejich účasti, ať raději nic nevzniká.

Příklad aktivity mimopražských účastníků setkání přednesl zástupce KAN z Mělníka. Tam se podařilo pravici prosadit zájmy spotřebitelů tepla a vody proti zájmům představitelů nomeklaturních kádrů, kteří nyní převáději v rámci privatizace státní majetek do svých rukou. Takováto praktická činnost, bude-li prezentována jako činnost integrující se pravice je nejlepší její propagací.

Bez zajímavosti není, že se setkání účastnil též pan RNDr. Šoler, člen Poslanecké sněmovny za SPR-RSČ. Patří mezi ty členy SPR-RSČ, kteří se cítí být republikány, nikoliv sládkovci. Je autorem prohlášení, v němž označil činnost doktora Sládka za destruktivní, nedemokratickou a republikánství diskreditující. Ve svém vystoupení upozornil na nutnou míru tolerance mezi účastníky setkání, na nutnost specifikace ne jenom toho, co nechceme, ale zejména toho, co požadujeme. Pokud existují osobní antipatie mezi jednotlivými účastníky setkání, navrhoval, aby se sešli spolu a vzájemně si vyříkali svá stanoviska.

Shrnující bylo vystoupení pana doktora Šetiny. Ten oponoval názoru, že jde jen o plané povídání a mlácení prázdné slámy. Právě v diskuzi viděl tříbení názorů a formulování problémů do pozitivního programu.

Uvidíme na dalším setkání, které se má konat 18.listiopadu, jak se slova pana doktora Šetiny naplní.

V Praze dne 4. listopadu 1993, pro NN zaznamenal Vladimír Kolář