--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o Prazdroj a paragrafy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/032 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 15.03.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

HRA O PRAZDROJ A PARAGRAFY VI.

DOPIS INVESTIČNÍCH FONDU - SAMOZVANÝCH AKCIONÁŘU PLZEŇSKÉHO PRAZDROJE n.p.

Ministr zemědělství ing. Josef Lux obdržel od investičních fondů dopis s datem 15. března 1993. Se zřetelem k právním aspektům privatizace plzeňských pivovarů a v zájmu informování veřejnosti tak, aby mohla posuzovat problém vlastní úvahou, bude citován v celé úplnosti.

"Vážený pane ministře,

posoudili jsme současné právní vztahy mezi Plzeňskými pivovary a.s. a Plzeňským Peazdrojem n.p., zvláště na základě těchto dokumentů:

- rozhodnutí ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci o schválení privatizačního projektu plzeňských pivovarů s.p. ze dne 6.4.1992 čj. 30/31/1329/92 odst.4."/na právní problematičnost tohoto aktu bylo ve stati upozorněno v její první a čtvrté části - poznámka autora/

- obsah aktualisace privatizačního projektu z 31.12.1991, str 11, odst. 16"/v úředně schváleném a ověřeném privatizačním projektu včetně jeho číslování se na str. 11 nachází formulář č. 2B-Vymezení majetku části subjektu, pasáž, na kterou se pisatelé odvolávají je na str. 59 - poznámka autora/

- smlouva o spolupráci a společném podnikání ze dne 4.5.1992"/se zpětnou platností od 1.5.1992, což je v právní oblasti světový a bohužel český unikát - poznámka autora/"uzavřená mezi Plzeňskými pivovary a.s. a Plzeňským Prazdrojem n.p."/za Prazdroj podepsanou právně nekompetentní osobou, náměstkem ministra zemědělství Alterou - opět světový a český unikát - poznámka autora/

V aktualizaci privatizačního projektu z 31.12. 1991 se konstatuje, že Plzeňský Prazdroj n.p. bude přímo začleněn do svazku a.s. , kam bude vložen veškerý majetek n.p. Plzeňský Prazdroj, bez dalšího projednávání a schvalování."/Zde by mohl a možná měl každý občan-DIK upozornit prokuraturu nebo podat soudní žalobu pro porušení zákona o velké privatizaci, neboť mu byla v Kupónové privatizaci-privatizácii zatajena důležitá informace - poznámka autora./

" V rozhodnutí o schválení projektu se konstatuje, že Plzeňský Prazdroj n.p. bude privatizován v souladu se zákonem č. 92/91 Sb. po vyřešení otázky převodu ochranné známky, označení původu z Plzeňského Prazdroje n.p. na Plzeňské pivovary a.s. Shora citovaná smlouva uvádí, že další spolupráce po vyřešení možnosti převodu ochranné známky se bude odvíjet podle ustanovení ve schváleném privatizačním projektu Plzeňských pivovarů a.s. o přistoupení Plzeňského Prazdroje n.p. k Plzeňským pivovarům a.s..

Ministerstvo zemědělství, které spolupodepisovalo smlouvu mezi těmito subjekty v čl. XIX"/Zásadní námitky byly již uvedeny, ale pro přesnost: Čl. XIX v uvedené smlouvě chybí. V číselném pořadí po čl. XVIII následuje neexistující římská číslovka IXX., pod níž stojí psáno "Ministerstvo zemědělství České republiky po předchozím projednání a ověření skutečností, které vedly smluvní strany k uzavření této Smlouvy o spolupráci a společném podnikání z titulu ústředního orgánu státní správy a jako zakladatel a správce Plzeňského Prazdroje, národního podniku schvaluje: způsob spolupráce smluvních stran. obsah této smlouvy, dohodnutý způsob další spolupráce po privatizaci PU n.p./viz čl.XVIII., bod 1-4/, uzavření celé smlouvy."/"schválilo uzavření celé smlouvy a výslovně způsob spolupráce po privatizaci Plzeňského Prazdroje n.p., tedy to, že n.p. Plzeňský Prazdroj přistoupí k a.s. Plzeňské pivovary.

Vzhledem k situaci, kdy byla dořešena otázka převodu ochranné známky a označení původu - viz přiložený protokol, z uvedených dokumentů jednoznačně vyplývá:

a/ povinnost převést ochrannou známku a označení původu na Plzeňské pivovary, a.s.

b/ povinnost provést privatizaci n.p. Plzeňský Prazdroj, a to tak, že bude vložen majetek do a.s. Plzeňské pivovary. Rozhodnutí ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci považujeme za závazné, rovněž tak schválení ministerstva zemědělství povinností vyplývajících ze smlouvy. Vážený pane ministře, na základě shora uvedených skutečností Vás žádáme, abyste učinil veškerá opatření, směřující k naplnění závažných závěrů z rozhodnutí ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci o schválení smlouvy mezi Plzeňským Prazdrojemn.p. a Plzeňskými pivovary a.s., a to vše v souladu s privatizačním projektem v jeho aktualizovaném znění.

Nepochybně jsme si všichni vědomi, že v daném případě jednáme ve věci, která sama o sobě vyvolává zájem nejen odborné veřejnosti, ale je rovněž významnou položkou při tvorbě prestiže vlády a státních orgánů v procesu privatizace a z tohoto důvodu považujeme za nepřijatelné řešení, aby se věc stala předmětem diskuse v médiích, případně předmětem soudního sporu. Žádáme Vás proto o urychlené řešení, jehož naléhavost váže i na fakt, že Plzeňské pivovary a.s. zahájily finančně nákladnou investici do části vyrábějící Plzeňský Prazdroj a tuto investici nelze dokončit bez čerpání úvěru, který však žádný finanční ústav vzhledem ke zpochybnění způsobu privatizace Plzeňského Prazdroje nemůže poskytnout a tak dojde k obrovským finančním ztrátám, které mohou ve svých důsledcích zlikvidovat oba subjekty. Další škody jsou způsobovány tím, že nelze vzhledem k nejasnosti privatizace Plzeňského Prazdroje n.p. navázat efektivní exportní kontakty.

Za akcionáře Plzeňského Prazdroje"/Jak může mít s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. akcionáře? Odkud berou níže podepsaní svůj mandát? Jak to, že národní podnik považují za svůj majetek? Kdo jim ho vydal?/

První investiční a.s.: Ing. Procházka HC and C/Harvardské fondy/: Ing. Kožený

Spořitelní investiční fond: Ing. Dvořák K I S : Ing. Holub

Živnostenská banka: Ing. Barabas

Za představenstvo/v textu přeškrtnuto/: Ing. Peřina, Ing. Mudra Za dozorčí radu: pan Smutek, pan Matas, Ing. Procházka Za Plzeňský Prazdroj: pan Jeřábek

Dopis "akcionářů Plzeňského Prazdroje" ministru Luxovi poskytuje klíč k pochopení dalších událostí i toho, proč byla formou "reorganizace" zlikvidována ředitelka odboru kontroly MZe ing. Ludmila Klofová. Stejný osud asi čeká ostatní charakterově pevné a občansky zodpovědné členy jejího pracovního týmu. Výsledky kontroly privatizace plzeňských pivovarů pravděpodobně zkřížily pečlivě utajované záměry a operace, odhalily porušování zákonů, machinace se státním majetkem/s.p. Plzeňský Prazdroj n.p./, hospodářskou kriminalitu managementu, ohrožení ochranné známky, označení původu a jejich obchodní hodnoty.

Případnou výmluvu signatářů citovaného dopisu "na přehlédnutí formulace "Za akcionáře Plzeňského Prazdroje" či její nepřesnost" nelze přijmout jak vzhledem k institucím, které reprezentují, tak i se zřetelem k jimi zastávaným funkcím. Formulace o tzv. "obrovských finančních ztrátách" a "ohrožení prestiže vlády a státních orgánů" již lze kvalifikovat jako projev směřování k "demokracii italského quasimafiózního nebo nezakrytě zločineckého latinskoamerického typu". Nepřijatelnost fair play metod směrem k veřejnosti a hromadným sdělovacím prostředkům spolu s deklarovanou snahou vyloučit z kauzy nezávislý soud tvoří více než dostatečný důkaz.

PŘÍSNĚ TAJNÉ ZÁMĚRY A OPERACE - PRODEJ PLZEŇSKÉHO PRAZDROJE ZAHRANIČNÍ FIRMĚ V ROZPĚTÍ TENDRU 43-86%

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ing. Josef Lux je z titulu své funkce předkladatelem "Materiálů pro jednání porady ministrů vlády České republiky" v tzv. pracovním či jiném pořádku. Dva z nich je třeba veřejnosti přiblížit nejen proto, že se vztahují k privatizaci plzeňských pivovarů. Poslanci Grulichovi poskytují důkaz toho, že si z něho ministr Lux v srpnové odpovědi na jeho interpelaci udělal dobrý den. Zde nejde o pouhou osobní záležitost proto, že ze zákona odpovídal představitel výkonné moci představiteli moci zákonodárné, což je mnohem závažnější a přirozeně o něčem jiném než o zdánlivě osobním či stranickém sporu.

První materiál pro poradu ministrů s datem 14. června 1993 je nazván "Návrh dořešení způsobu privatizace státního podniku Plzeňské pivovary ve vztahu k národnímu podniku Plzeňský Prazdroj". Podle návrhu usnesení porady ministrů se mělo postupovat tak, aby byl majetek Plzeňského Prazdroje n.p. včleněn podle privatizačního projektu do a.s. Plzeňské pivovary v hodnotě uvedené v projektu. Dále měly být komisí MSNM, MZe a FNM připraveny podmínky pro vypsání tendru/veřejné soutěže/ na prodej 34%/kontrolní balík akcií/ a.s. Plzeňské pivovary. Ministr zemědělství měl být pověren pronájmem s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. /jeho ochranných známek a označení původu/ formou licenční smlouvy a.s. Plzeňské pivovary. V důvodové části tohoto dokumentu je majetek Plzeňského Prazdroje n.p.včetně ochranných známek atd. vyjádřen částkou 354 milionů Kč s doporučením pro "rychlé nalezení strategického partnera"/Guinesses nebo Miller?/ pro 34% akcií, je konstatováno snížení majetku Plzeňského Prazdroje n.p. vysokou zadlužeností/Guinesses získal zástavu na šest let, byly zastaveny i sklepy atd./, majetková práva plzeňských právováračníků jsou i zde/!/ uznána formou 2,849% oprávnění pro odkup/!/ akcií... V části informující o otázce ochranných známek a označení původu Eugen Kočí a ing. Michajlová pod čj. 47/93-131 tvrdí:"Iniciovaným návrhem odd. prům. právní ochrany MZe Čr ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví byla zajištěna úprava mezinárodního registračního zápisu /formou restitutio in regnum/ k 1. 9. 1992, čímž stávající problematika označení původu výrobků byla vyřešena." Jejich tvrzení je v rozporu s citovanými závěry JUDr. Vidímské, neodpovídá na otázku respektují-li Lisabonskou dohodu, o niž autoři své závěry opírají, všechny země, nevyjadřují se k vlivu této operace na obchodní hodnotu 80 ochranných známek a označení původu Plzeňského Prazdroje n.p., opmíjejí ve své informaci fakt, že problém ochranných známek a označení původu sahá až do roku 1859-"Pilsner Bier", a konstatují, že v tomto případě nelze poskytnout licenci k užívání... Experti ve své "expertize" s datem 14. 6. 1993/!/ na rozdíl od citovaného návrhu tvrdí, že "do akciové společnosti jako zprivatizované jednotky vstupuje národní podnik Plzeňský Prazdroj de facto vlastně s tržní hodnotou OZ, od jejíž hodnoty se bude od základního jmění odvíjet i příslušný podíl na akciích". O 354 milionech zde není ani slovo...

Druhý materiál pro poradu ministrů s datem 30.7.1993 je již nazván "Návrh na řešení způsobu privatizace n.p. Plzeňský Prazdroj". Podle tohoto dokumentu má být n.p. Plzeňský Prazdroj privatizován zakladatelským projektem MZe formou AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, s vypsáním tendru na prodej akcií a následným sloučením s Plzeňskými pivovary a.s. V důvodové zprávě je problém převodu ochranných známek a označení původu označen "za nedořešený", v rozdělení akcií nejsou uznána majetková práva právovárečníků. Dále je zde údaj o tom, že MSNMP eliminovalo údaje schváleného privatizačního projektu/!!!/ tak, že Plzeňský Prazdroj n.p. by neměl být začleněn do a.s. Plzeňské pivovary, nýbrž s ní sloučen na základě souhlasu valné hromady a.s. Plzeňské pivovary, a to i v případě jiných řešení/proto se fondy již v březnovém dopise považovaly za akcionáře Plzeňského Prazdroje/. Je zde ještě doporučena hodnota ochranných známek a označení původu ve výši jedné miliardy korun přesto, že "znalecký posudek" /Eugen Kočí, 8.2.-12.2. 1993/ za reálnou označil částku 4,2 miliardy Kč. Podle Luxova materiálu mají být plzeňské pivovary prodány /kontrolní balík/ proto, že se nedostává 5-7 miliard Kč pro investiční činnost, že světový trh piva kontrolují význační výrobci, mezi něž nepatříme, že jsou plzeňské pivovary zadluženy ve výši 4,55 miliard korun. V otázce ochranných známek pan Kočí opět odmítl vzít zřetel k datu 1859... Ve svém posudku nabízí pro plzeňské právovárečníky k odkoupení 8% akcií a navrhuje následující východiska pro tendr /de facto prodej kontrolního balíku akcií někomu ze zahraničí podobně jako v případě Smíchovského pivovaru/.

Varianta rozdělení akcií v případě, že v nově sloučené akciové společnosti by na trendr připadlo 34% pro a.s. Plzeňský Prazdroj znamená prodej akcií do zahraničí v těchto poměrech: hodnota OZ v mld. Kč...tendr v a.s. Plzeňský Prazdroj v % 0..........................nelze realizovat

0,5........................86

1..........................66

2..........................52

3..........................46

4,2........................43

Poznámka: Zvýší-li se v Plzeňském Prazdroji a.s. majetek o hodnotu ochranné známky ve výši jedné miliardy korun, musí být na tendr v Plzeňském Prazdroji a.s. vyčleněno 66% akcií, aby ve sloučené akciové společnosti Plzeňské pivovary a.s. s Plzeňským Prazdrojem a.s. činil tendr /de facto kontrolní balík akcií/ 34% akcií. A stále zůstává nezodpovězena otázka po původním datu těchto plánů a aktérech v pozadí.

PŘEDČASNÁ POCHYBNOST

Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozhodovaly v otázce privatizace plzeňských pivovarů o patnácti podaných projektech. Pracovníci těchto ministerstev měli volnou ruku, nebyli vystaveni kontrole ať již tehdejšího rezortu paní Kořínkové nebo odborů kontroly příslušných ministerstev. Veřejná kontrola a tisk byly rovněž postaveny mimo tyto procesy. O záměrnosti těchto snah svědčí zájem investičních fondů na vyloučení veřejnosti, soudů a hromadných sdělovacích prostředků potvrzený v jejich dopise ministru Luxovi. V dobré víře bychom mohli předpokládat, že poskytnutím absolutní moci ministerské byrokracii byly sledovány vysoce odborné cíle a vysoká kvalita odborných rozhodnutí v tak náročném a citlivém procesu, jímž privatizace státního majetku bezpochyby je. V případě plzeňských pivovarů tomu tak po věcné, právní i formální stránce bohužel nebylo. V úředně ověřené fotokopii Privatizačního projektu Západočeských pivovarů, koncernový podnik, Plzeň dne 29. května 1992 je tolik nedostatků, že lze tento dokument brát za důkaz neodborné, nekvalitní práce a rozhodnutí nekontrolované vysoké státní byrokracie.

Příště dokončení. Pavel Blažek