--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Dolej, Brodský, Skřivánková,
Název: Dopis předsedovi parlamentu
Zdroj: NN Ročník........: 0004/002 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 12.11.1993 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Kancelář Parlamentu ČR

k rukám předsedy p.Dr. Uhdeho P r a h a

Na společné veřejné schůzi pořádané s Klubem angažovaných nestraníků v Písku dne 12.11.1993 bylo vyjádřeno částečné uspokojení nad vydáním zákona "O protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu". I když znění zákona neodpovídá plně návrhům, které byly některými politickými stranami podány, přece jenom ş 2-6 otevírají cestu k dalším krokům našich poslancům k posílení demokracie.

Jestliže ş2 zákona prohlásil komunistický režim a ideologii za zločinnou, nelegitimní a zavrženíhodnou, nemůže již strana, která je nositelkou těchto vlastností, existovat. Bylo by hanbou tohoto parlamentu, jestliže by nepřikročil k odhlasování zákona o zákazu této zločinné organizace.

Jakkoliv demokratické parlamenty všude ve světě poskytují široké možnosti svobodného života svým občanům a národům, nemohou trpět ve svém středu zločinnou skupinu poslanců, sloužící k prosazování jejich zhoubné filizofie, která byla v minulosti zdrojem nastolení totality. V takovém případě musí demokratické strany najít vhodné prostředky proti pronikání komunistů do jejich řad a tam rozkladně působit. Jsou-li ve světě takové parlamenty a vlády, které komunistickou stranu trpí, uvádějí tím do nebezpečí své občany a národy i vlastní demokracie samé.

My, političtí vězni, jsme již poslední svědkové všech krutostí a zločinností, kterých se nemravný režim dopouštěl, kdy tato zločinnost byla již dostatečně prokázána všemi komunikačními prostředky v celém světě v míře milónových obětí na životech i majetku. Nepohrdejte páni poslanci našimi výkřiky, které jsou zpřítomněním přestálých hrůz!!! V padesátých letech, ale i později, také v našem regionu došlo na bývalém okrese Milevsko k šesti justičním vraždám. V roce 1951 k vraždě Václava Junka, Karla Máši a Aloise Laciny z Koubalovy Lhoty, a v dalších letech k popravě Jiřího Řezáče, Sirotka a Šímy, a vedle toho k bestiálním vraždám Vladimíra Mandíka a posléze Emanuela Máry. Šlo o brutální prosazování kolektivizace zemědělství v obcích na bývalém okrese Milevsko. Tyto zločiny jsou v současné době předmětem šetření Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci činnosti StB.

Tehdy v roce 1968 i nyní po roce 1989 se tímto případem zybýval tisk palcovými titulky jako např.: "KOLEM JEDNÉ HRŮZY" apod.. Řada dalších občanů byla v těchto procesech rovněž odsouzena k vysokým trestům.

V okrese Písek bylo podle zák.119 rehabilitováno na 1000 občanů okresním soudem a asi kolem 300 občanů krajským a vojenskými soudy. Případy Milevsko jsou však vykřičníkem, tak jako případ Babice.

Věříme, že tento dopis bude členům parlamentu přečten, jako jeden z tisíců důkazů, zdůvodňujících zákaz komunistické strany v jakékoliv podobě. Byl by to krok i proti organizovanému zločinu, který nabývá na síle. Takový zločin nemůže být vládou ani parlamentem trpěn, nebo dokonce mlčky a shovívavě schvalován. Jak již bylo jinde řečeno: není možné okolo této bolesti mluvit akademicky a cítit přitom chytráctví těch, kdo v hodinu sedmnáctou nastupovali, aby první vybírali výhody a pocty, aby mnohými řečmi zakrývali slzy miliónů.

J. BRODSKÝ

MVDr. SKŘIVÁNKOVÁ

J. DOLEJŠÍ