--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Slezáček Josef
Název: Společnost pro trvale udržitelný rozvoj
Zdroj: NN Ročník........: 0004/002 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Společnost pro trvale udržitelný život

Vedle nevládních ekologických organizací, které se zabývají různými ekologickými specifiky působí na území České i Slovenské republiky organizace, která disponuje řadou vynikajících odborníků nejen z oblasti ekologie, ale téměř ze všech oborů lidské činnosti. Společné mají jedno a to je obava o budoucnost přírody a lidstva a snaha o nápravu dnešního nepříznivého stavu. Působí zde všichni tři bývalí ministři životního prostředí - Bedřich Moldan, Josef Vavroušek i Ivan Dejmal. Josef Vavroušek je předsedou této společnosti v České republice, na Slovensku je to zase Mikuláš Huba. STUŽ má vypracovány rozsáhlé zahraniční kontakty a úzce spolupracuje s nejrůznějšími odborníky, především formou seminářů, konferencí i stáží.

Kromě pravidelných zasedání pořádá STUŽ akce zaměřené na užší problémy.

V poslední době se poměrně často mluví o založení nové ekologické strany, neboť existující Strana zelených nesplnila očekávání a z původně ekopolitické strany se z ní stala zcela běžná politická strana se všemi vadami, navíc (i když přece jen) velice slabě zastoupená v Parlamentu ČR a zdá se, že po vystoupení z LSU pouze do nejbližších parlamentních voleb, pokud v té době bude vůbec ještě existovat.

Přetvořit STUŽ na vlivnou politickou stranu by nemusel být špatný plán, ale podle mého názoru je neuskutečnitelný, a to hned z několika důvodů.

1. Především odborník a politik jsou u nás, bohužel, profese neslučitelné. Odborník v politice ztrácí odbornost, nebo je "přehlasován". Politik má pocit, že rozumí všemu.

2. Strategickým působením různých elementů v nevládních ekologických organizacích (NGO) i v politických stranách a obecně ve společnosti byla vytvořena sice umělá, ale pevná hráz mezi politickými stranami a NGO. Nevládní ekologové se "distancují" od politiky přesto, že jejich působení je téměř výhradně politické (Duha - promiň Jakube -, Děti Země -omlouvám se pane doktore - , Greenpeace - ti mne za tohle nebudou mít zvláště rádi -, Brontosaurus - Roman to jistě pochopí, atd.). Strana zelených sice spolupráci ekologům občas nabízí, ale to je všechno.

3. Přetvořením STUŽ na politickou stranu urychleně odejde řada špičkových odborníků, ostatní posléze - viz bod 1. Strana sice nezanikne, protože se do ní infiltruje řada dobrodruhů, estébáků, neuznaných a neúspěšných politiků, ale bude následovat příkladu Strany zelených. Smutné je, že ekopolitická strana by mohla mít skutečný a výrazný úspěch nebýt toho, že si to uvědomuje téměř každý. Tak je to zřejmě všude ve světě.

4. Současná politická scéna je nabitá různými politickými subjekty a subjektíčky a vytváří tak tragédii, zvanou únava, nezájem a nedůvěra voliče.

Dalo by se jistě pokračovat. Skutečností zůstává, že ekologická hvězda na politickém nebi chybí. Jako možnou cestu vidím vytvoření nové ekopolitické strany jako paralelní organizace se STUŽ, ve vzájemné a těsné spolupráci s důrazem na odbornost, politickou prozíravost, ale ne vypočítavost. Nutnost vytvoření "zelené" strany, jako protiváhy různým pravicovým a ještě pravicovějším, nebo levicovým a ještě levicovějším stranám vidím v tom, že je potřebné, aby se konečně někdo začal seriózně a účinně zabývat skutečným stavem přírodního prostředí. Nelze si přece devastací a drancováním vydělávat na škody způsobené touto činností. Příroda si jistě pomůže, ale napřed se musí zbavit člověka.

Josef SLEZÁČEK