--------------------------------------------------------------------------------
Autor: V.V.
Název: Holešovské samopaly
Zdroj: NN Ročník........: 0004/002 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ministr Ruml označil dopis Mikuláše Tomina za snůšku blábolů a vzniklou aféru za pokus o levicový puč. Tomin se nevěnoval činnosti za kterou byl placen a svoji pracovní dobu promrhával sháněním nepodložených informací, kterými chtěl kompromitovat vedoucí pracovníky ministerstva vnitra. Deník Telegraf otiskl dne 1. 4. 1993 část osmistránkového dopisu, kde Tomin popisuje sebe samého jako osobu silně diskriminovanou minulým režimem. Političtí vězňové a lidé vyhnaní ze svých domovů to berou jako výsměch. Cožpak je možné, aby za totality na ústavu kriminologie pracoval někdo, kdo nebyl u bolševiků dobře zapsán? Fakt, že Mikulášův bratr pracoval v disentu, dává tomu ještě zvláštní příchuť. Mikuláš Tomin poukazoval na podivné praktiky v personální politice. Něco na tom je, ale pisatel chybil, když si k důkazu vybral včelaře z Vyškova. Cituji: "dále se zmíním o rozvracení řídící činnosti ředitele Správy policie jihomoravského kraje Sikory, jehož post byl nabízen již několika subjektům, mimo jiné i za to, že odmítal přijmout za vedoucího personalistu včelaře v důchodu z Vyškova". Ze třiceti slov jsou pravdivá jen dvě: včelař z Vyškova. Má 53 let a do důchodu daleko. Na výzvu ministra Rumla se hlásil jako personalista pro Vyškov. Tu výzvu slyšelo mnoho delegátů kongresu Občanských komisí (OK) na pražském Magistrátu dne 19. 12. 1992. Ministr tehdy řekl, že v dohledné době dojde k decentralizaci personalistiky z krajů na okresy. Vyzval členy OK, aby vstoupili do policejní služby. Ti mladší mohou sloužit v terénu, starší mohou pomoci na úseku personalistiky tam, kde poměry dobře znají. Včelař (trouba jeden!) se přihlásil formou osobního dopisu přímo ministru Janu Rumlovi dne 27 12. 1992. Krajský ředitel Sikora vůli ministra nerespektoval, podlehl nátlaku ředitele okresu Vyškov a nástup včelaře do služebního poměru řadou podrazů znemožnil.

Když jen dvě z třiceti slov byla pravdivá, pak v tom citovaném odstavci byla objektivita pouze 7%. Pokud tak bylo i v jiných odstavcích, pak se nemůžeme divit, že ministr označil Tominův dopis za snůšku blábolů!

K důkazu špatných personálních praktik si měl Tomin vybrat starší případ, kdy za éry Slováka Langoše další Slovák, PhDr. Zdenko Matula, bez jakéhokoliv výběrového řízení jmenoval Josefa Šilpocha do funkce ředitele Střední policejní školy v Holešově (kterýsi zlý jazyk tvrdil že Zdenko Matula byl nomenklaturním kádrem ÚV KSS - nyní je pravou rukou M. Fendrycha a dělá hlavního personalisty MV).

Po listopadu 89 dosavadní ředitel školy vypadl ze hry a ředitelem se stal reaktivovaný osmašedesátník. Ten řediteloval velmi krátce, pouze do doby, než na něj prasklo, že spolupracoval s StB. Pak Zdenko Matula jmenoval ředitelem dosavadního místoředitele Josefa Šilpocha.

Krátce po svém jmenování ředitel Šilpoch nařídil přestěhovat zbraně z ubytovny, kde byly neustále střeženy dozorčí službou, na učební blok č. 2, ve kterém se dříve vyučovala estébácká operativa a neoperativa. Zbraně byly umístěny do čtyř od sebe vzdálených místností. Okna byla zamřížovaná, ale z chodby do skladu byla pouze příčka s panelákovými dveřmi, které nebyly chráněny žádnou pevnou mříží. Po skončení výuky nebyl objekt hlídán. Před nastávající zimou se v objektu budovalo ústřední vytápění. V budově byla spousta cizích lidí od stavební a topenářské firmy.

O vánočních svátcích roku 1991, tady v době, kdy učitelé i studenti měli volno, byl v noční době v nestřežené budově č. 2 jeden ze čtyř skladů zbraní vyloupen. Zmizelo 70 samopalů typu Škorpion a 12 pistolí. Krádež zbraní zjistila uklízečka. Jeden z vedoucích pracovníků Střední policejní školy nařídil uklízečce všechny třísky a piliny z rozbitých dveří zamést a vysypat do kontejneru na odpadky. Za sklad odpovídal mjr. JUDr. Josef Bigas z Vyškova - nebyl to však on, kdo s kriminalisty ohledával místo činu. Byli to horliví představitelé školy, kteří zjišťovali čísla zbylých zbraní - a tak zbraně měly potom spoustu otisků, které znemožnily další pátrání.

Kriminalisté z Kroměříže spolu s vedoucími pracovníky Střední policejní školy nadělali tedy více škody než užitku a přivolaní kriminalisté z Brna ve změti falešných stop už nic vypátrat nemohli. Vyšetřování se zúčastnil i pracovník inspekce ministra pan Kolaja (po Tominově vyhození dělá ředitele IMČ). Pan Kolaja nevypátral kdo samopaly ukradl a kde samopaly jsou. Nezjistil ani, že krádež byla připravena, ať úmyslně či neúmyslně, samotným ředitelem Šilpochem. Proč nařídil odstěhovat zbraně z hlídané ubytovny na nehlídaný učební blok č. 2 ? Pan Kolaja také nezjistil, že Josef Šilpoch v době totality odpovídal za výuku estébácké operativy a neoperativy, že pod něj patřilo i detašované pracoviště - jediná škola Lidových milicí, umístěná v areálu Vysoké vojenské školy pozemního vojska hrdiny SSSR gen. Ludvíka Svobody ve Vyškově. Pan Kolaja však s ostatními kriminalisty se shodl v názoru, že moravská slivovice a moravské červené jsou kvalitní nápoje.

Kde jsou holešovské samopaly? Kriminalisté to doposud nezjistili - selský mozek včelaře však tuší, že zbraně mají bývalí estébáci a členové Lidových milicí.

Mjr. JUDr. Josef Bigas napsal stížnost se svým spolupracovníkem Bernatíkem. Hlavní personalista Matula označil jejich stížnost za nepravdy a dal návrh, aby Bigas, Bernatík, Bureš a Foltýn byli rozkazem ministra Rumla posláni do civilu. Tak se stalo 30. dubna 1993.

V.V.