--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o prazdroj a paragrafy
Zdroj: NN Ročník........: 0004/002 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
ROZPAKY NAD SCHVÁLENÝM PRIVATIZAČNÍM PROJEKTEM Pracovnice Úřadu městského obvodu Plzeň 3 dne 29. května 1992 úředně ověřila vládními orgány schválený privatizační projekt Západočeských pivovarů, k.p. Plzeň v rozsahu 166 signovaných stran. Vzhledem k tomu, že byl projekt získán až po ukončení první privatizační kupónové vlny, je třeba si připomenout, že schvalovací procesy probíhaly mimo veřejnou kontrolu. Kompetentní osobnosti navíc zdůrazňovaly při různých příležitostech odbornou náročnost a vysokou kvalifikovanost privatizačních aktů. Novinářské pokusy o proniknutí do zákulisí vedly ke zneklidňujícím zjištěním, často označovaným za "dílo temných sil majících zkompromitovat reformu a transformaci naší ekonomiky". Veřejnost argumenty akceptovala v dobré víře, že je vše v pořádku, že "vítězí ti nejlepší a poražení kalí vodu". V případě Prazdroje a plzeňských pivovarů měli kalit vodu spolu se čtrnácti autorskými týmy zamítnutých privatizačních projektů také plzeňští právovárečníci. Na leccos již bylo ve stati upozorněno. A přesto mně studenti, kteří v listopadu 1989 prokázali své morální kvality a um, po prostudování schváleného projektu privatizace plzeňských pivovarů řekli, že by neměli odvahu jej předložit ani jako diplomní práci. V jejich postoji i připomínkách spatřuji naději. Nesrovnatelně větší než v sovětské nomenklaturní titulatuře "kandidát či doktor věd" schvalovatelů.
EKONOMIKA A PRÁVO JAKO VULE A PŘEDSTAVA? Při zběžném listování úředně ověřeným a schváleným privatizačním projektem i laik zjistí podivná řazení listů. Lze je veřejnosti přiblížit na několika příkladech.
Naprosto zde chybí povinný formulář č. 2B v části vyčíslující majetek subjektu. Ne, že by nebyl vypracován. Prostě se z projektu "ztratil".
Ve schvalovacích formulích ministra Ing. Tomáše Ježka CSc., je na straně č.5 projektu uvedeno rozdělení akcií: " 3% RIF, 10% zaměstnanecké akcie, 15% ponecháno ve FNM, 70% investiční kupony, 2% bezúplatný převod obcím". Tato strojopisná část je doplněna rukou pana ministra o následující údaje:" 5% právovárečníci, 5% obec, 67% Ifond, původně". Schvalovací text při tom zachovává formulaci o prodeji 5% akcií nositelům práv várečných. Jaká je právní platnost takovéto listiny? Na následující straně pod podpisem paní Pikešové zase stojí: "Konečné rozdělení akcií: 3% RIF, 5% bezúplatný převod obcím, 3% zdravotní fond, 2% důchodový fond, 5% ponecháno ve FNM na zákonem stanovené účely, 67% investiční kupony, 5% přímého prodeje nositelům práv várečných". V celkovém součtu paní Pikešové nám do sta chybí 10% akcií. A přitom dokument obsahuje poznámku:" MZe doporučilo tento projekt ke schválení. MSNMP doporučilo projekt schválit." Vážení čtenáři mi jistě nevytknou pedanství, poznamenám-li, že by akty naší vysoké státní byrokracie měly být vždy a ve všem přesné alespoň po formální stránce.
Projekt plzeňského managementu a Investiční banky byl poprvé schválen k 31. prosinci 1991. Podle pokynů MSNMP ze dne 17.4.1992 /po schválení ministrem Ježkem ze dne 6.4.1992!/ byl doplněn a již 22. dubna 1992 ministerstvům předán s poznámkou: "Za formální a věcnou správnost údajů uvedených v předaných privatizačních projektech i dodatcích, odpovídá statutární zástupce podniku." Pracovníci ministerstva podepisovali, aniž kontrolovali. Podle jakých skutečných měřítek zamítli oněch čtrnáct konkurenčních projektů? Stanovisko meziresortní komise MZe podepsané tehdejším náměstkem ministra Ing. Vlastimilem Tlustým,CSc., se zdá naznačovat, že výhody byly na straně "povinných privatizačních projektů". Zmíněné stanovisko jinak pohlíží na rozdělení akcií, a obsahuje dvě významné poznámky zvláště se zřetelem ke schvalovacím procesům a dalším událostem. První nedoporučuje účast zahraničního kapitálu. Druhá problém osmdesáti ochranných známek a označení původu pivovaru s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. nahlíží jen jako problém ochranné známky PILSNER URQUELL /!!!/, s tím, že privatizaci komplikují právovárečníci: "... do úplného vyjasnění původu a přechodu ochranné známky Pilsner URQUELL i oprávněnosti restitučních nároků právovárečníků nelze privatizovat n.p. Prazdroj." Zde již ministr Lux se svým týmem vyhotovil tajnou právní zbraň: "ZAKLADATELSKÝ PROJEKT" na n.p. Plzeňský Prazdroj, která od svého data 30.7.1993 prošla dalším vývojem.
Povinný privatizační projekt je vybaven další typicky českou právní zvláštností podle zásady "na detajly nehleďte, hlavně, že je papír orazítkovaný". České specifikum se nachází na straně č. 42 úředního číslování, kde pod titulem "Stanovisko ZV NOS k privatizačnímu projektu Plzeňských pivovarů" následuje odborářský blábol s datem 12. 12. 1991, nečitelným podpisem a pozoruhodným razítkem v té době neexistující organizace ZO ROH - Odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu - Závodní výbor - Západočeské pivovary, závod Prazdroj. Z hlediska všech právních teorií právně platný není ani archaismus, ani vzpomínka na budoucnost. A přesto tomu tak v případě plzeňských pivovarů je.
Ministerstvo zemědělství a Plzeňský pivovar /podle textu privatizačního projektu bez zřetele k faktu, že firma Plzeňský pivovar neexistovala a neexistuje/ dne 28. listopadu 1991 ustanovili firmu Nomura International jako mezinárodního poradce pro privatizaci Plzeňského pivovaru /právně neexistující firmy/. Nomura byla podivuhodně zdatná. Již 9. prosince 1991, tedy do jedenácti dnů, promtně vydala memorandum ohledně původu pojmenování "Pilsner". Její slovní hra na téma Pilsner naprosto opomíjí osmdesát ochranných známek a označení původu, vykazuje konzultace, slibuje do dvou dnů Dia ex machina /a inkasuje/... Text Nomury ve schváleném privatizačním projektu má ještě jednu pikantnost, jíž je naprosto nelogicky vložená tabulka propočtu výše základního jmění a.s. mezi první a druhý list třístránkového nepodepsaného ani jinak autorizovaného textu počítačové tiskárny. A tak spíše než pocit korektnosti je zde evokováno podezření na machinační operace.
Příloha č. VII vládou schváleného projektu obsahuje Návrh stanov Plzeňské pivovary a.s. Jde o stránkově nejobsáhlejší část, která i při zběžném pohledu vyvolává rozpaky jak pro užití různých typů písma, tak i stylisticky. Vše svědčí pro dodatečné manipulace /aktualizace?/ s textem, aniž je zřejmé byly-li známy všem co o schválení rozhodovali. Pro názornou představu bude ocitována pasáž ze strany 122 a 123 úředně očíslovaného projektu. Bod Návrhu stanov č.14.7. zde pojednává o tom, co představenstvu přísluší a na str. 122 strana a text článku končí: "Schválenou roční účetní závěrku rozesílá představenstvo akcionářům majícím akcie na jméno nejméně 30 dnů před valnou hromadou." Str. 123 na předchozí věty navazuje takto: "smlouvy mezi bankou a společností nebo smlouvy o úpisu akcií nebo jiné obdobné smlouvy schválené Fondem národního jmění nebo..." Jako podle pořekadla "Ty o voze, já o koze". Avšak výlety do světa čísel jsou v naší kauze ještě úžasnější.
I při běžném listování a srovnávání výpočtů majetku plzeňských pivovarů, které do privatizace šly jako Západočeské pivovary k.p., se ve všech podaných projektech neubráníme schopenhauerovskému pocitu uvádějícího nás z ekonomiky jako vědy do světa vůle a představ a Hegelova výroku "tím hůře pro fakta". Na porušení závazné osnovy ve schváleném povinném privatizačním projektu vypuštěním formuláře č. 2B - majetek subjektu již bylo upozorněno. Možná proto majetkové výpočty a způsob nakládání s majetkovou podstatou s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. působí jako dílo mistra černé magie Wolanda z Bulgakovova románu Mistr a Markétka. I ve výsledné částce 1,403465 miliardy Kč zahrnuté v účetnictví, zvýšené v přehledu o majetku privatizovaných jednotek na částku 1,421301 miliardy Kč...opatřené čestnými prohlášeními i ve věci pozemků /minimálně 75 pozemků s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. bylo na novou a.s. protiprávně převedeno/ atd., jejichž hodnota byla vyčíslena cenou ve výši 6,2471Kčs za čtvereční metr /v případě karlovarských pozemků to bylo 3,20Kčs/... Někteří právovárečníci za tyto úředně schválené částky chtěli svůj vyvlastněný majetek "drze" odkoupit od státu zpět. Stojaté vody však definitivně rozčeřila až Ing. Klofová jako ředitelka odboru kontroly MZe, jejíž tým mimo jiné zjistil, že po vzniku Plzeňských pivovarů a.s. má být Plzeňský Prazdroj n.p. začleněn do a.s."bez dalšího projednávání a schvalování" s majetkem v pravděpodobné výši 447,356 milionů korun, který však Rozhodnutí ministra Kubáta ze dne 30.4.1992 přisoudilo s.p. Plzeňské pivovary /nikoliv n.p. Plzeňskému Prazdroji/, o kterém tým ing. Klofové zjistil, že existuje formálně a bez majetkové podstaty... A tak papír začal stíhat papír.
MISTŘI PAPÍROVÝCH BITEV
Samozvaní akcionáři Plzeňského Prazdroje n.p. - investiční fondy, představenstvo a dozorčí rada Plzeňských pivovarů a.s. a pan Jeřábek za "Plzeňský Prazdroj" - se 15.3.1993 na ministru Luxovi začali domáhat vložení majetku n.p. Plzeňský Prazdroj do svazku své společnosti. V situaci, kdy tým ing. Klofové začal odhalovat v proběhlém privatizačním aktu celou soustavu porušení zákona a jevy, které vážení čtenáři v "lidovkách" charakterisovali slovy "český bordel".
Náměstek ministra zemědělství ing. Václav Slavíček dne 9.6.1993 pod č.j. 750/93-221 ukládá: "...ke dni 30.6.1993 provést mimořádnou účetní uzávěrku v rozsahu roční u podniku Plzeňské pivovary s.p. a od 1.7.1993 zavést samostatné účetnictví". Ředitelka odboru ekonomiky a financování Ing. Marie Cihelková 19.7.1993 pod č.j. 836/93-221 ukláda s.p. Plzeňské pivovary "provést opatření k zavedení samostatného účetnictví". Operace potvrzuje závěry kontrolní činnosti ing. Klofové upozorňující na ohrožení ochranných známek a označení původu tím, že byl z Plzeňského Prazdroje n.p. učiněn fiktivní podnik /jimž de facto po vyvlastnění právovárečníků byl/, a na to, že způsob privatizace s.p. Plzeňské pivovary v akciovou společnost porušil platné zákony natolik, že je nově vzniklá a.s. právně nelegitimní. Mistři papírových bitev našli východisko v tzv. zakladatelském projektu pro privatizaci n.p. Plzeňský Prazdroj s úporným hledáním majetku pro tento subjekt. Nebylo by to tak těžké nebýt nepříjemné Ludmily Klofové a tisku. Proto "Gott straffe Klofová"!
Pan Miroslav Jeřábek podepsaný na citované listině fondů z 15.3.1993 "Za Plzeňský Prazdroj" se v č.j. GŘ/100/Sv ze dne 29.7.1993 objevuje v roli ředitele s.p. Plzeňské pivovary podepsaného pod "Čestným prohlášením", adresovaném ministru Luxovi /metoda čestných prohlášení byla typická i pro jiné privatizační případy, jejichž hodnotu lze posoudit na naší kauze/. Pan Jeřábek takovýchto aktů učinil víc. Jejich hodnotu by měl zvážit soud. V naší souvislosti pod č.j. GŘ/100/Sv čestně prohlašuje:
Vážený pane ministře,
v souladu s ukončením privatizace státního podniku Plzeňské pivovary mi bylo, jakožto statutárnímu zástupci tohoto státního podniku, uloženo:
1. zajistit zpracování účetní uzávěrky ke dni převodu majetku s.p. na FNM ČR 30.4.1992 v rozsahu roční účetní uzávěrky a tuto uzávěrku předat na FNM ČR a MZe ČR.
Tento úkol byl splněn dne 30.5.1992."/ Takto byl realizován pokyn náměstka Mze ing. Slavíčka o provedení mimořádné účetní uzávěrky v rozsahu roční ke dni 30.6.1993?/
" 2. Zajistit smluvní převod práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví na a.s. Plzeňské pivovary.
Tento úkol byl splněn - viz smlouvu o převodu ochranných známek ze dne 23.11.1992 potvrzená Federálním úřadem pro vynálezy ze dne 3.12.1992 /příloha č. 1/." Poznámka autora: Převod se netýkal n.p. Plzeňský Prazdroj.
" 3. Zajistit předání veškerého majetku s.p. nově vzniklé akciové společnosti Plzeňské pivovary a soubor informačníagendy, který státní podnik vlastnil a obhospodařoval.
Tento úkol byl splněn 30.5.1992
4. Zajistit předání zemědělských pozemků Pozemkovému fondu ČR.
Předání bylo v plném rozsahu realizováno dne 30.7.1993." /Za což lze děkovat týmu ing. Klofové - poznámka autora./ " 5. Na základě rozhodnutí vedení a.s. PP jako nástupnické organizace ze zákona přebírají PP, a.s. vykázanou ztrátu PP, s.p. a další náklady zúčtované do a.s. PP. Na základě těchto převodů provedených k 30.7.1993 rozvaha PP, s.p. vykazuje aktiva i pasiva ve výši 0 Kč.
Dále prohlašuji, že státní podnik Plzeňské pivovary neměl právo hospodaření k majetku podléhajícímu restitučním nárokům a že neplnil úkoly pro státní federální hmotné rezervy ani státní mobilizační rezervy,
Bankovní účty státního podniku Plzeňské pivovary byly v plném rozsahu převedeny na a.s. Plzeňské pivovary /příloha č.2/.
Veškeré úkoly státního podniku Plzeňské pivovary byly tedy splněny a nic nebrání výmazu tohoto subjektu z obchodního rejstříku."
Čestnému prohlášení dvojředitele Jeřábka /s.p. Plzeňské pivovary a n.p. Plzeňský Prazdroj/ bezprostředně předcházel návrh ministra Luxe na výmaz s.p. Plzeňské pivovary z obchodního rejstříku - č.j. 4597/93-410 ze dne 26.7.1993 - adresovaný Okresnímu soudu v Plzni. Na toto právně pochybné rozhodnutí navázal témuž soudu dopis prvního náměstka ministra zemědělství Ing. Karla Burdy č.j. 4843/93-410 ze dne 6.8.1993, jímž číselné hry a hledání majetku pro n.p. Plzeňský Prazdroj vrcholí. Text dokumentu je otištěn v nezkrácené podobě.
"Vážený pane předsedo,
dovolte úvodem abych Vám popsal záležitost postupné privatizace s.p. Plzeňské pivovary.
Rozhodnutím ministra zemědělství ČR č. 117/1992 ze dne 30.4.1992 č.j. 1517/92-510 o převedení části majetku s.p. na Fond národního majetku, byl ke dni 1.5.1992 převeden na FNM majetek s.p. Plzeňské pivovary v hodnotě 1 421 301 tis. Kčs."/Rozhodnutí ministra zemědělství ČR Kubáta ze dne 22.6.1992 pod č.j. 2302/92-510 , č. 197/1992 ke stejnému datu uvádí částku 1 834 980 tis. Kčs - poznámka autora, která nepotřebuje komentář./
"Mze ČR zároveň požádalo o provedení změn v obchodním rejstříku Okresní soud - obchodní rejstřík-Plzeň - město. Majetek s.p. činil po převodu 447 356 tis. Kčs."/Zde se pan náměstek pečlivě vyhýbá citacím jakéhokoliv dokumentu - poznámka autora./
"Rozhodnutím ministra zemědělství ČR č. 103/1992 ze dne 27.5.1992 č.j. 1915/1992-510 byla převedena další část majetku s.p. Plzeňské pivovary - Chodová planá k 1.5.1992 v hodnotě 24 571 tis. Kčs. Majetek s.p. poté činil 422 705 tis. Kčs. Rozhodnutím ministra zemědělství ČR č. 197/1992 ze dne 22.6.1992 č.j. 2302/92-510 byla převedena část majetku s.p. Plzeňské pivovary - stáčírna Klatovy k 1.7.1992 v hodnotě majetku 7940 tis. Kčs.
Mze ČR požádalo Obchodní rejstřík okresního soudu v Plzni o provedení změn v obchodním rejstříku."/Pan náměstek se opět úzkostlivě vyhýbá citaci dokumentů - poznámka autora./ "Ministerstvo zemědělství chybně vyčíslilo zbývající majetek s.p. částkou 1 834 980 tis. Kčs.
Mze ČR na základě provedené kontroly zjistilo chybný údaj v částce uvedené na str. 2 rozhodnutí č. 197/1992 v odstavci 1 u výše zůstatku majetku na s.p. Plzeňské pivovary:
chybný údaj: 1 834 980 tis. Kčs
správný opravený údaj: 414 485 tis. Kčs" /Doporučuji váženým čtenářům přepočítat údaje pana náměstka: majetek s.p. Plzeňské pivovary po převodu ve výši 447 356 tis. Kčs mínus 24 571 tis Kčs Chodová Planá mínus 7 940 tis. Kčs stáčírna Klatovy =???/
"Zůstatková hodnota 414 485 tis. Kčs, která v "Rozhodnutí" zůstává v majetku s.p. Plzeňské pivovary je fakticky hodnota národního podniku Plzeňský Prazdroj."/A tak alespoň de facto, když už to nešlo de jure, se pro Prazdroj přece jen nějaký majetek našel. A mistr černé magie Woland zatleskal./ "Hodnota majetku s.p. Plzeňské pivovary je k 31.7.1993 nulová.
Žádám Vás proto, vážený pane předsedo, o výmaz státního podniku Plzeňské pivovary k 31.7.1993 z Obchodního rejstříku" Pan náměstek Burda narazil po ing. Klofové opět na další ženu /ještě nebyla "zreorganizována" - možná proto, že ministr spravedlnosti není na rozdíl od ministra Luxe tak přísně vázán hodnotami Mariánské tradice zavazující nás k úctě a ochraně ženy/. Je jí JUDr. Vlasta Formánková, předsedkyně Okresního soudu Plzeň - město. Soudkyně k datu 24.8.1993 panu náměstkovi odepsala:
"Vážený pane první náměstku,
k obsahu Vašeho dopisu ze dne 6.8.1993 sděluji, že tvrzení v něm obsažená ne tak zcela korespondují s obsahem příslušných spisů vedených obchodním rejstříkem zdejšího soudu.
Podle vyjádření příslušného předsedy senátu z dosud předložených dokladů pak navíc nelze ani dovodit, že hodnota majetku s.p. Plzeňské pivovary je nulová a že uvedená zůstatková hodnota je hodnotou n.p. Plzeňský Prazdroj.
Závěrem si dovoluji připomenout, že řízení ve věcech obchodního rejstříku není formálně administrativním řízením, ale řízením soudním. Rozhodnutí soudu nelze předjímat."
V privatizaci plzeňských pivovarů na nás stále dýchá poúnorová doba, která byla v tomto konkrétním případě vzata za východisko privatizace. Je třeba si znovu připomenout, že majitelem Prazdroje a dalších pivovarů v Plzni byl Měšťanský pivovar - držitelé právovárečných práv. Jejich vymanévrovávání z přirozených vlastnických práv vede k porušování práva a kotrmelcům, které zdaleka ještě neskončily. Ke škodě značky a pověsti, ke škodě naší občanské společnosti.
TAJUPLNÉ MLČENÍ SOUDU?
Právovárečníci paní jana Hammerová a pan karel Ulter napadli schválení privatizačního projektu s.p. Plzeňské pivovary vládou žalobou adresovanou Nejvyššímu soudu ČR. Ten žalobu neřešil pro nepříslušnost a postoupil ji Vrchnímu soudu v Praze, kde zatím kauza dřímá, nebo čeká na další vývoj událostí. Jiná skupina právovárečníků zase podala návrh na prodej Prazdroje za vládou potvrzenou sumu cca čtyřset milionů korun právovárečníkům, zvolení představitelě plzeňských právovárečníků ve snaze zachránit alespoň něco ze svého legitimního majetku chodí od kabinetu ke kabinetu... Nedůstojně tváří v tvář předkům - budovatelům, kteří by v jejich případě zcela jistě svolali valnou hromadu, zvolili statutární orgány a domáhali se řízení svých podniků s apelem na mezinárodní veřejnost a soudní dvory. Zde nejde zpívat písničku "kdyby naši páni dovolení dali". Současné pohrdnutí právovárečnickými vlastnickými právy je predensem pro budoucí pohrdnutí těmiž právy kteréhokoliv z nás. K OHLASUM
Privatizace plzeňských pivovarů je politikum. A takto je veřejností chápána. V tomto smyslu hra o Prazdroj je důležitou zkouškou v níž se každý definujeme. Vzhledem k tomu, že tyto procesy řídí na příslušných postech členové ODA, jde i o zrcadlo nastavené především této straně. Zde jsou ohlasy zajedno. Jinou skupinu tvří názory zaměstnanců plzeňských pivovarů. Upozorňují na nešvary i na přehlížení hygieny při výrobě piva. Pan Vladimír Panský například doporučuje věnovat pozornost hygieně korků v lahvovně Prazdroj i Gambrinus, kvalitě mytí lahví a podobně... Jedinou hrozbu soudní žalobou mi zatím telefonicky sdělil pan Eugen Kočí, pracovník oddělení PPO MZe pro vyzrazování tajných vládních dokumentů, aniž se patřičně pozastavil nad tím, že by měly být uvedeny do činnosti naše zpravodajské služby proto, že dokumenty panem Kočím označené za tajné jsou v držení i zahraničních firem. Část z nich usiluje o zdruhovění ochranných známek a označení původu Prazdroje. Jiní, například firma Strelow, jsou z dění nešťastni z lásky k plzeňskému pivu i z důvodu skvělé stoleté obchodni tradice. Jsme stále na tahu a jen na nás záleží.
Pavel Blažek