--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Prónay Koloman
Název: Ochranáři a politika
Zdroj: NN Ročník........: 0004/004 Str.: 030
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 24.11.1993 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Dne 24. 11. 1993 jsme se setkali na MV SZOPK, pozváni Heňom Pifkom, předsedou Komise životního prostředí a ochrany přírody na Magistrátu. Tématem byli komunální volby a ochranáři. Na setkání jsme se dohodli, že napíšeme "něco" o politice a ochranářích. Protože mám na starosti podobnou komisi ve Starém Městě, přes zelené jsem se "smočil" jak do komunální, tak do nekomunální politiky a téma apolitičnosti zelených mě minimálně dva roky dráždí. To "něco", co jsem slíbil, právě čtete.

Je zřejmé, že stav v jakém se nacházíme je žalostný a to ne jen z hlediska životního prostředí, ale především z hlediska morálky, vůle, úrovně poznání, kritérií hodnot člověčenstva. Jimi determinovaná lidská činnost je právě důvodem našich současných environmentálních problémů. A i v tomto případě platí zásada řešit prioritně původ neduhů a následně odstraňovat jejich důsledky.

A jestliže jsme se dobrovolně rozhodli věnovat svůj čas a energii práci na změně současného stavu životního prostředí, měli bychom pracovat převážně tam, kde je účinnost naší práce nejvyšší.

Když uvažuji o dobrovolné činnost, vykonávané mimo zaměstnání (nebo studia), jsou tři nejdůležitější místa, kde bych rád viděl co nejvíc ochranářů. Jsou to:

- školní a mimoškolní výchova a vzdělávání (včetně táborů, kurzů, brigád apod.)

- publicistika (všeho druhu) - politika (komunální, parlamentní).

Přiznávám, že nevím, kam zařadit kampaně, jejichž význam chápu ve smyslu potřeby poukázat na závažné a akutní defekty ve fungování společnosti tehdy, když jiné způsoby nápravy selhávají.

Jestliže však je téma politika, zůstanu u ní. Její zásadní význam vidím v tom, že se jejím prostřednictvím:

- formují zákony, ať už státní, nebo komunální (všeobecná závazná nařízení, platící na úrovni obce), zásadně ovlivňující směrování společnosti

- přidělují a přerozdělují finanční prostředky (státní, obecné), nebo pro to alespoň určují pravidla.

- realizuje místní správa a státní správa, zabezpečující konkrétní politiku státu, regionu nebo obce.

Jestliže jsme tedy toho názoru, že pro změnu stavu je potřebné:

- mít vhodné zákony

- mít vhodnou daňovou politiku - mít potřebné prostředky

- mít kvalitní lidi na potřebných místech, není ve fungující demokracii, bohužel anebo naštěstí, jiné cesty, než přes politiku. Podobně, jako není jiné cesty k boxerskému úspěchu, než přes ring.

Pochopitelně jsou granty, jsou sponzoři, jsou nadace. Je to však jen velmi užitečná a cenná kapka v moři.

Apolitičnost ochranářů (myslím tím ochranářů v širším slova smyslu) znamená, že se čeká na to, aby politické otázky vyřešil kvalifikovaně někdo jiný.

Bohužel jiní nejsou. O tom jsme se , doufám, už přesvědčili. Jestliže se tedy, přátelé ochranáři, smíříte s tím, že i tato cesta je pro dosažení našich cílů použitelná, a praxe ukazuje že je, je tu ještě jedno dilema.

Politika je komplexní a nestačí mít jen názor na Mochovce, anebo cyklistické trasy při vší úctě k těmto otázkám. Většinou totiž nejde o nové mince z Kremnice, ale o peníze sebrané z nějaké jiné hromádky, na kterou se už někdo těší. Podobně zákony, které jednoho preferují, musí jiného omezovat. I místo na radnici nebo obecním úřadě je jen pro jednoho.

A v tomto okamžiku vstupuje do hry fenomén zvaný "politická orientace". Jedná se o závažný problém, protože cesta do parlamentu nebo místních zastupitelstev vede přes politické strany (jestliže neuvažuji individuální kandidátky jednotlivců představitelné ještě v komunálních volbách, ale nemožné ve volbách parlamentních).

Nejde o pseudoproblém. Vzpomeňte si na dobu, kdy jsme měli zelené poslance v parlamentu!

Považuji-li ochranáře za lidi s nadprůměrnými diferenciačními schopnostmi, pak i otázka vlastního zařazení do standardního spektra stran by neměla být problémem. Nakonec je tu i specifická Strana zelených a Slovensku. Vím, že cesta o které mluvím není populární. Bohužel již neexistuje komunistická Národní fronta, ve které měli kandidáty i prověření rybáři i včelaři.

Abych byl upřímný, existuje ještě jedna cesta, jak mít vliv na politiku a zůstat "nestraníkem". Jsou to odborné komise. Najdeme je v rámci jednotlivých stran (v Demokratické straně je to Zelený klub, v KDH Sdružení křesťanských ekologů apod.), kde mají za cíl odborně formulovat ekologickou politiku strany, případně vytvářet servis poslancům. V rámci místních zastupitelstev existují odborné komise jako jejich poradní orgán.

V obou druzích komisí pracují straníci, nestraníci, poslanci, neposlanci - každá moudrá rada dobrá. Oba druhy komisí mají jednu velkou nevýhodu - nerozhodují, ale radí a nehlasují tehdy, když "jde do tuhého". Tolik o možnostech.

Bylo by dobré, kdyby toto celé nebyl monolog, ale dialog, nebo polemika. Těším se na Vaše reakce.

Koloman PRÓNAY