--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Bílá mafie na prachaticku
Zdroj: NN Ročník........: 0004/005 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ne vždy a ne všude se dá s uspokojením konstatovat, že občané, kteří svěří svoji tělesnou schránku péči lékařského personálu, onu péči přežijí či v lepších případech odejdou z nemocnice "pouze" s více poškozeným zdravím.

V žádném případě nechci paušalizovat. Jsou zdravotnická zařízení, na která můžeme být právem hrdi. Co si včak myslet o případech z prachatického okresu, o kterých si budeme povídat v několika seriálech.

...dva případy krvácení do mozku

V první polovině 80. let dochází na Prachaticku, z nedbalosti, k usmrcení známého českého kameramana Rudolfa Miliče, po úrazu hlavy a následném krvácení do mozku. K úrazu došlo na chatě Jihočeských cihelen na Zadově. Přivolaný lékař MUDr. Rákosník nerozpozná úraz hlavy a krvácení do mozku, diagnostikuje pouze infarkt a nemocného v bezvědomí odváží do vimperské nemocnice na interní oddělení. I v nemocnici je zraněný léčen pouze na následky infarktu. Když v ranních hodinách dochází ke kritickému zhoršení zdravotního stavu postiženého a lékaři konečně diagnostikují krvácení do mozku, je již pozdě. V kritickém stavu je kameraman Milič naložen do sanitky a převážen do fakultní nemocnice v Plzni. Cestou umírá. Konkrétní viník usmrcení z nedbalosti není potrestán, přestože by se jich našlo několik.

V tomtéž období je opět do vimperské nemocnice převezen v ranních hodinách občan z Lenory, který byl nalezen s úrazem spánkové kosti a krvácející tržnou ranou v oblasti hlavy, na veřejném prostranství v Lenoře v tratolišti krve.

Krvácení do mozku lékaři ignorují(?), nebo nerozpoznávají (!)? S oddůvodněním, že z postiženého "táhne" alkohol, je službu konajícím lékařem vimperské nemocnice odmítnut k příjetí. Pohotovost konající lékař MUDr. Pek z prachatické chirurgie tedy umírajícího naloží a s řidičem sanitky jej odváží zpět do místa bydliště. V bytě jej ukládají na lůžko, zabouchnou za ním dveře a bez další pomoci odcházejí. Později přece jen informují obvodního lékaře z Lenory, který se, k v bezvědomí opuštěnému, dobývá přes zámek a zjišťuje, že nemocný je ve velice vážném stavu. Dříve, než je převezen znovu do Vimperka k řádnému ošetření - první pomoci a zástavě krvácení do mozku - samozřejmě umírá a opět na nedbalost lékařského personálu. Za ignoraci lékařské přísahy samozřejmě není nikdo potrestán, důsledky vyvozeny nejsou! Pod toto neřádstvo se podepisuje i zvláštní odborná komise KÚNZ České Budějovice.

...recepty pro feťáky

Přibližně v polovině 80. let, důvěrnická síť kriminální služby OÚNZ Prachatice informuje odpovědného kriminalistu o skutečnosti, že v tomto zařízení tajně vyšetřuje pražská kriminálka ( na OS SNB Prachatice nehlášená!), kolik receptů a na jaké návykové léky napsal MUDr. Zdeněk Ziegrosser pro jisté pražské feťáky dojíždějící do Husince. Když zde působící pražští detektivové končí svou misi je dodatečně zjištěno, jak byl případ ukončen. Výsledkem je zjištění, že za dobu jednoho roku je na jméno zmíněného narkomana napsáno více než 400(!) receptů po dvou kusech balení jistého návykového léku. Z tohoto léku se v jedné z pražských feťáckých laboratoří extrahovaly návykové složky a chemické návykové deriváty, dále používané celou sítí pražského podsvětí. Samozřejmě za úplatu.

Dále bylo zjištěno, že případ je předán tehdejšímu řediteli OÚNZ Prachatice dr. Rákosníkovi, ke kárnému řešení! Pan ředitel však z prapodivných důvodů případ zcela "ututlává" a povedeného doktora v rámci své pravomoci nepostihuje.

Zanedbaný případ slepého střeva

Zajímavé věci se děly rovněž v Dětském domově v Husinci, který byl přemístěn do Nemocnice s Poliklinikou v Prachaticích. Vše se dělo pod réžií ředitele DD MUDr. Zdeňka Ziegrossera a jeho pravé ruky, sestry Vaněčkové, dnes Brabcové.

Pan doktor rozpoznal diagnózu zánětu slepého střeva až ve stádiu, kdy již byla jakákoliv rychlá lékařská pomoc marná. Dítě odvážené na chirurgické oddělení k opožděnému zákroku proti celkové sepsi břišní dutiny, umíralo s polední tragickou zkušeností, že zmíněný lékař nebral jeho reakce na intenzivní bolesti v břišní krajině vážně. Když bolest dítěte nutila do pokroucené polohy v částečném předklonu, on je naopak nutil chodit vzpřímeně po ordinaci a smál se mu, že neumí chodit.

Jednalo se o chlapce Ladsilava Bendu, který zemřel na základě neodborného prvotního posouzení komplikovaného zánětu břišní dutiny po prasklém apendixu. Podle vyjádření osob z blízkosti bývalého okresního pediatra a později jeho samotného, se na nedbalém řešení případu měli podílet i další lékaři, kteří však měli pozici ztíženou prvotní nekompetentností MUDr. Ziegrossera.

Záležitost byla po příslušných rozsáhlých intervencích i na nejvyšších stranických a zdravotnických orgánech "ututlána" a v současné době ji ani prokuratura nevěnuje patřičnou pozornost (na rozdíl od méně podstatných, kde působí až s obdivuhodnou rychlostí), přestože promlčecí doba byla zákonem č.198 ze dne 9.7.1993 o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, zrušena.

Nedobrovolný narkoman...

Dalším v řadě zdokumentovaných případů nedbalosti léčebné péče v DD Husinec byl i případ dítěte Eduarda Janíčka (3 roky), který byl v lékařské "péči" na DD Husinec.

Neodborným dávkováním - vysazováním jednoho antibiotika a nasazováním jiného - a podceňováním dlouhodobého horečnatého stavu, byl u dítěte vyvolán kritický stav. Takový, že při zásahu v hodině dvanácté, po převezení na dětské oddělení bývalého OÚNZ, přejímací lékařka MUDr. Hašková vytýkala sestrám předávajícím dítě do péče dětského oddělení, že malý Eda je předávkován antibiotiky. Není však zřejmé, zda se s touto stížností obrátila na kompetentní orgány, aby mohl být případ objektivně vyšetřen.

Případ byl samozřejmě smeten se stolu, ačkoliv na něj tehdejší OF Dětského domova v dubnu roku 1991 dodatečně upozornilo policii, když předtím byla jiná trestná činnost již policií vyšetřována.

Podobným způsobem "léčby" a zanedbáváním zdravotního stavu bývalou vrchní sestrou a ředitelem DD, byl typický i případ dítěte Věry Steinberové. Zanedbání léčby malé Věry mělo takové následky, že dítě muselo být hospitalizováno za účelem účinné a odborné léčby na oddělení KÚNZ v Českých Budějovicích. Poté přišla z tamního oddělení písemná výtka primariátu na adresu ORL, hodnotící předchozí péči DD Husinec