--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Balada o močůvce a hnoji
Zdroj: NN Ročník........: 0004/005 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra
V minulém čísle jsem čtenářům sdělil, že abych si odpočal od špíny naší politické scény, rozhodl jsem se napsat něco o čisté "vůni domova". Ale bohužel, jak jsem si mohl ověřit, ani ta již není taková, jako byla kdysi. Je to pro mne velké zklamání, protože močůvce a hnoji - poté co mne opustila láska k panu presidentovi, jsem stále věřil, stejně tak jako jsem věřil solidnosti venkova. Ale zde kousek za Prahou v obci Jeneč mají problémy jako v hlavním městě, až na to, že se jim nemohou tak razantně bránit, protože tu nejsou ministerstva a příslušná byrokracie, která si určitá privilegia dovede prosadit. Venkov je dnes bezmocný. Stále více mu berou to co bylo nad výhody hlavního města a co mu patřilo odjakživa, totiž jeho přirozenou krásu a zdraví. Polovina obce Jeneč je otrávena zápachem z výrobny hub, druhá polovina obtěžována provozem letadel z nedaleké Ruzyně, jejíž letiště má tendenci opět se rozpínat. Uprostřed vsi se táhne silnice, kde řady řítících se kovových brouků ohrožují životy přecházejících školních dětí. A nad tím vším kraluje povznesený úsměv současných predátorů. Podle nichž NN mají opět velké oči.
Pokračování rozhovoru se
starostou
Starosta: "Investor vychází z toho, že chce ušetřit peníze a proto natáhne dálnici přímo u obce, aniž bere ohled na její obyvatele."
NN:" To pouze dokazuje, že vliv obcí je pranepatrný, protože stále převládá centrální řízení."
Senkýř: " Ale já bych se ještě rád vrátil k tomu problému s vodou. Praha má různé pásma odkud vodu bere. Pásmo prvního, druhého, třetího stupně, atd. My však máme pouze vodu ze svých studních. Mělo by proto být v obecním zájmu nepovolovat v jejich blízkosti obří nádrže s močůvkou. To je přímo proti zdravému rozumu.
Co je to vlastně ten zdravý rozum? NN: " MYKOINTEGRA namísto toho vidí zdravý rozum právě v tom, že když co nejvíce investuje do tohoto podniku, nikdo ho již nebude moci zakázat. Takhle to viděli naši investoři v případě Gabčíkovo, ale vidí to i v případě jaderné elektrárny Temelín. Prostě prostavět co nejvíce peněz, aby bylo již proti "zdravému rozumu" to nedokončit."
Šenkýř: " Jeneč má tu smůlu, že je celá postavená na skalním podkladě. Jako pitnou vodu proto můžeme používat jen povrchní vodu, ohroženou prosaky. Když musím někdy pracovat ve studni vidím jak po její straně jsou šmouhy takových barevných odstínů, které rozhodně ve mně moc důvěry nevzbuzují. Jak to však musí vypadat na těch polích směrem k letišti, to si nedovedu ani představit."
Útok na život obce je veden i ze vzduchu
Starosta: " Takže lze shrnout, že těch zdrojů, které nám v obci znepříjemňují bydlení je několik. Ať již je to doprava, která v současnosti je vedena centrem obce a ráno k ní musím dostat policisty, aby nám pomohli převést děti při cestě do školy. V sousedních Hostivicích totiž již došlo ke smrtelnému úrazu, kdy kamion srazil dítě školního věku. Tato doprava má být však odkloněna po již zmíněné dálnici až roku 2001 a proto do té doby to musíme nějak vydržet. Ale abych přešel nazpět k těm startujícím letadlům. Nikdo totiž dodnes nezměřil spady z jejich spalin, které se z nich dostávají do našeho životního prostředí. Jsem přesvědčen, že kdyby se tady provedly rozbory na polích, tak garantuji, že hygienici by tu zakázali cokoliv pěstovat. Je to tu samý kerosin a další svinstva. Slyšel jsem, že se to již tutlalo za komunistů, že kdyby tu chtěl udělat kdokoliv rozbor půdy, tak byl okamžitě na indexu. Dnes se argumentuje s tím, že celý tento prostor bude využitý v nedaleké budoucnosti komerčně, takže se do toho nikomu nechce.
Auto za 10 melounů? Proč ne? - Nadělá-li tolik škod.
NN: "Letadla, jako ostatně každý motorizovaný dopravní prostředek by měla platit ekologickou daň, ze které by se hradilo jak poškozování životního prostředí, tak jeho rekultivace. Vím, že by cesta v něm byla mnohonásobně dražší než dosud, ale odpovídalo by to skutečnosti a přispělo by to k zachování rovnovážnosti stavu životního prostředí, alespoň v takové míře jaké je dnes."
Šenkýř: " Pilot šetří palivo a tak nedodrží koridor a zkrátí si to přes naší obec. To je jasné, protože jak jinak by ti jeho nadřízení mohli s námi hovořit o tom, abychom zapsali čas, číslo letadla a směr jeho letu. Kdyby piloti tvorbu kurzu neměli ve své moci, pak by takové údaje přeci byly naprosto zbytečné."
Čistička? Ale odkud začít?
NN: " Pane starosto, slyšel jsem, že chcete u vás postavit čističku. Je to pravda a kdy tomu bude?"
Starosta: " Zatím se u nás uchytila firma jedna, která by to tu chtěla postavit a ostaní firmy se více méně střídají, protože se nemohou dohodnout na ceně pozemku. Je to tedy zase jen finanční efekt, který vlastně tu stavbu zdržuje. Obci, protože ta peníze nemá, vlastně nic jiného nezbývá než čekat, až peníze sem někdo přivede."
Pouť kolem našich obcí je jak děsný sen Opustili jsme pana starostu a pan Šenkýř mi nabídl, že mne trochu sveze, aby mi ukázal jak okolí obce Jeneč vypadá. Musím říci, že jsem viděl na první pohled už i horší věci, protože jedno se tento národ za časů husákovské normalizace naučil dokonale: Vystavět nevkusné panelákové stavby v místech, kde je to jak architektonicky, tak z praktických důvodů naprostý nesmysl a další věc, oklopit obce navážkami odpadků, takže připomínají spíše hnízdiště krys, než pohádkovou Utopii humanisty Moora, názorového to soudruha našeho Václava Havla. Silnice a stavby, které tvořila lžíce buldozeru s četou pologramotných budovatelů naverbovaných z celé tehdejší republiky a beroucích za toto prznění životního prostředí tučné odlučné, likvidovala smysuplné cesty a pěšiny, které vznikaly v krajině po dobu několika generací, podle potřeb občanů a nikoliv podle schemátek technokratů u rýsovacích prken.
Úvahy, které nikoho nezajímají, aneb proč vybuchl Challenger
Na polní cestě několik kilometrů za obcí mi pan Šenkýř vyprávěl: " Národ se nevede k tomu, aby ekologicky myslel. Je třeba začít od malých dětí. Ve školách vedle politiky v občanské výchově, která je stejně poplatná těm, kdo ty učitele platí, by se měly zavést hodiny ochrany přírody, které jsou podle mne dnes důležitější i než hodiny matematiky..."
NN: " Neštěstí je tu možná už v samotných pedagozích. Podívejte se, já sám o nich nemám to nejlepší mínění. A to hlavně o učitelkách. Jedna z nich sedla do amerického raketoplánu a hleďte Challenger okamžitě explodoval..." Pan Šenkýř však zřejmě neměl čas naslouchat mým hlubokomyslným úvahám, neboť jako zkušený easternový kaskadér se musel vyhýbat traktorům s hnojem a cisternám fekálií, kterých tu proudilo veliké množství, podobně jako tankerů v moři pod liberijskou vlajkou. Ale i když si při svých obratných manévrech několikrát málem překousl jazyk, neodradilo ho to od toho, aby nepokračoval ve svém vyprávění: " Když chce dítě šlápnout na cokoliv živého, tak je třeba mu říci, že nesmí. Když chce vzít klacek a tlouci do nějakých keřů, tak je třeba mu říci, že to nemůže, protože ty větve museli růst několik let. Nebo, když chce vzít tužku a namalovat sprostý obrázek na zeď, tak mu říci, že to nemá dělat, protože to stálo ty lidi, kteří zeď nahazovali určitou práci."
Těm co píší na zeď
NN: " To má pak dopad, že kdejaký kretén stříká v adolescenci nebo i v dospělosti po těchto zdech různé obrázky, či slabomyslné pankové nápisy, aniž si uvědomí, že jen ten freon, který ten sprej žene dělá obrovskou paseku v ozonové vrstvě, natož aby docenil obrovskou práci těch zedníků, kteří tu zeď postavili."
Šenkýř: " Já se stydím, když příjdu do Německa a vidím ty krásné budovy a zdi bez těch hloupostí, které tu kdejaký hlupák maluje."
NN: " A pokud to dělají Němci, tak jsou to ti retardovaní z východu."
Šenkýř: " Proč místo debilních reklam nedávat ve sdělovacích prostředcích jak se lidé mají ekologicky chovat? Jak se mají chovat ke starším lidem, nemocným? Pokud budeme orientování pouze na mamon a nikoliv na jiné životní hodnoty, pak mamon bude i tuto společnost ovládat."
K čemu má sloužit bohatství?
NN: " Ano je to třeba změnit. Exkomunisté a sametoví zbohatlíci, kteří kradou více než kradli komunisté, přebírají snobské zvyky zdegenerovaných boháčů ze zahraničí. K čemu je však bohatství, které především efektivně neslouží pokroku a které místo aby zintenzivnilo činorodý život, vytváří z něho paskvil a kýč? Jsem pro to ať je hodně bohatých lidí. Ale ať jsou to lidé na úrovni, lidé schopní stát na čele zdravé společnosti. Lidé, kteří právě proto tuto zdravou společnost potřebují a vytvářejí."
Šenkýř: " Pokud se nám nepovede zakódovat v lidech ekologické myšlení, dopadne to tu jako v centrální Africe. Přemnožejí se nám sociálně neadaptabilní vrstvy obyvatelstva, bude tu řádit AIDS a anarchistické myšlení." Přijíždíme k velkému zemědělskému komplexu v polích. Je zjevně opuštěný. Pan Šenkýř komentuje: " Původně chtěla MYKOINTEGRA umístit výrobu sem. Ale nebyla tu hospoda, tak z toho sešlo."
Postavit, opustit, ničit...
Nic prý tu nefunguje. Stavba sama na první pohled připomíná delirický výplod šíleného mozku. Přitom však je daleko blíže k chyňské slepičárně, byla by proto i méně nákladná doprava. V okolí mohou pěstovat pšenici a vše co k pěstování hub potřebují. " Ale to by zas nemohli tak okázale likvidovat životní prostředí, jak se jim to líbí" , říká pan Šenkýř. Vzpomínám na to, co jsem kdysi četl o jistém sovětském pohlavárovi, který prohlašoval, že mu řízek chutná právě proto, že po Rusi řádí hladomor. Jak příznačné pro kteroukoliv, tedy i naši dobu. Mezitím co takhle sám pro sebe v duchu uvažuji, ptá se mne pan Šenkýř: " Proč myslíte, že jsou takhle zaneřáděná pole? To proto, že se nesekají meze. Na nich se vysemení všechen ten bordel, který se pak musí likvidovat těmi chemickými prostředky. A to je prostě koloběh. Chemie proto, že se nedělá pořádek. V Německu je všude všechno pečlivě osekané, nikde nevidíte bodláky... - Heleďte vidíte to?! " A ukazuje mi velké ostrovy plevele v polích. " A víte co to je, když do toho foukne vítr a všechno se vysemení? A to je tady na těch polích všude."
Zpráva pánům ministrům
Jak jsme si mohli ověřit, slepičárny v okolí Chýně jsou vystavěny mimo obec, aby v ní zápachem občanům neznepříjemňovaly život, proč však MYKOINTEGRA, která tento odporně zapáchající produkt zpracovává, trvá i nadále na své přítomnosti v obci Jeneč, když by se pro ní v polích daleko od obcí prostory našly, to je zcela nepochopitelné. Její sebevědomí se však dá vysvětlit, že houby od ní rádi ve své kuchyni uvidí i ty nejluxusnější pražské restaurační podniky a dobře za ně tedy zaplatí. Pokud ovšem i našim pánům ministrům zemědělství a životního prostředí půjde pouze o to, že lidé se musejí takovým bezohledným podnikům jako je MYKOINTEGRA podřídit bez možnosti odvolání jako tomu bylo v ranném kapitalismu, pak občané Jenče nemají žádnou naději a budou si muset před úporným zápachem i v největších vedrech zavírat okna dál. Je-li tomu ovšem tak, pak je jim třeba říci a to zcela upřimně, že tu překážejí a ať se nechají vystřelit někam na Mars, protože zde není místo již pro ně, ale jen pro experimenty našich všetečných, hrabivých a tedy především pragmatických technokratů.