--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Co vydrží baťko Vladko
Zdroj: NN Ročník........: 0004/005 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 24.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Čtenářům NN a nejen jim, není neznáma kontraverze mezi Vladimírem Pavlíkem a Vladimírem Mečiarem. Svým transparentem, rozvinutým před budovou Národní rady SR označil Vladimír Pavlík premiéra SR za posluhovače StB a za ochránce ekonomických komunistických zločinců, za ničitele svobodného slovenského myšlení a za účastníka vnitrostranického frakčního puče v roce 1989.

Snaživý prokurátor v tomto jednání shledal trestný čin pomluvy a podal na Vladimíra Pavlíka žalobu.

Jiného názoru však byl pan obvodní sudí v Bratislavě, který věc posoudil jako přestupek proti občanskému soužití a usnesením postoupil celý případ Obvodnímu úřadu pro Bratislavu I.

Tedy se celkem nic nestalo.

Pozornosti čtenářů by však neměla ujít vzácná shoda praxe soudů na Slovensku a v České republice, jde-li o věc, v níž se má projednávat něčí spolupráce s StB. V případě spolupracovníka StB Škutiny, stejně jako v pčípadě spolupracovníka Mečiara se soudci snaží zabránit přímé konfrontaci tvrzení o spolupráci s příslušnými dokumenty, takovou spolupráci prokazujícími.

A ani přístup nařčených není v Čechách a na Slovensku nepodobný. Onde pan premiér taktně mlčí o své spolupráci nebo ji bagatelizuje. Tu zase konfident nechybí na pohřbu oběti těch, kdož mu za spolupráci platili. Jinde zas o právech poučuje pozitivně lustrovaný, hájen svými kolegy, kteří by měli první ctít platný zákon.

Co by asi musel člověk říci či učiniti, aby dosáhl požadovaného efektu, aby byly na veřejném soudním jednání čteny záznamy ze svazků StB? Co je na nich tak tajného, že soudci ve sporech v seznamech zapsaných osob proti ministerstvu vnitra, vylučují veřejnost z jednání?

Doufejme, že tomu všemu učiní konec zákon, o němž se začíná pozdě, ale přece hovořit. Zákon o zpřístupnění svazků StB. Až takový zákon bude, bude-li, bude to také zásluha lidí, mezi než nesporně patří Vladimír Pavlík.

Zatím jsou ti, kdož nejsou v seznamech StB vůbec vedeni, podřadnými jedinci o něž není třeba se zajímat, kteří svou nezajímavostí nevzbudili zájem ani takové organizace, jakou byla StB a nezaslouží si ani zájmu a pozornosti kohokoliv v dnešní polistopadové době. Tak to alespoň vypadá podle slov pana Václava Havla, pronesených jím u soudu dne 14. listopadu 1993.

Pan Havel však zapoměl na jedno. Ti nejlepší z nezapsaných byli právě předmětem nežádoucího zájmu těch zapsaných. V Praze dne 24. ledna 1994, pro NN Vladimír Kolář