--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Strany, koalice, volby, kandidáti
Zdroj: NN Ročník........: 0004/006 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.02.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Sdělovací prostředky začínají publikovat komentáře a úvahy na téma uvedené v názvu tohoto článku.

Protože komunální volby a snad i volby do Senátu budou koncem roku, je vskutku na čase. Pouze Poslanecká sněmovna nechává občany v nejistotě. Bude platit dosavadní zákon o volbách do obecních zastupitelstev nebo budeme volit podle nějakého zákona nového, o němž by se muselo, s ohledem na blízký termín voleb, hovořit, jako o narychlo spíchnutém zákoně? Ani o volebním zákoně do Senátu není vidu či slechu. Toto je třeba připomenout v souvislosti s prohlášeními o redukování počtu členů obecních zastupitelstev na polovinu, či dokonce třetinu dnešního stavu.

Vzato v souvislosti s hledáním koaličních partnerů, s otevíráním kandidátek nezávislým kandidátům, neunikne pozornosti stav v politických stranách, zejména koncepce jejich členské základny.

M a s o v o s t p ř e d e v š í m. Doby masové členské základy samospasitelného předvoje vládnoucí třídy, KSČ, zmizely v nenávratnu. Ne více, než desetitisícové stádečko OFeček rozptýlených svými pastýři do nynějších stran a hnutí, představu masovosti, ani zdaleka, nanaplňují. Totéž se dá říci o ostatních stranách, ať již vznikly před nebo po listopadu 1989.

Snad, že se naše politické strany vzhlédly v politických systémech cizích zemí, kde za politickými stranami stojí skuteční jejich aktivisté spolu s příznivci, kteří svou příslušnost k té či oné straně vyjadřují jen, či zejména, vhozením příslušného volebního lístku.

To však v našich podmínkách neplatí. Zkušenosti ukazují, že většinu z toho mála členů téže politické strany, lze ve shora uvedeném smyslu, označit za pouhé příznivce. Ti pak v dobách, kdy dojde, tak říkajíc, na lámání chleba, vykrucují se z požadavku kandidovat. Ku obecnému prospěchu je nutno u mnohých u nich poznamenat: zaplať pán Bůh.

Ani KSČM, u níž by měla být masovost na prvním místě, na tom není nejlépe.

B e r k d e b e r.

Tak vznikají úvahy o koalicích, alespoň na místní úrovni, v těch nejfantastičtějších podobách. Kolem krku si padají i takoví partneři, jež si po tom krku chtěli jít. Ruku v ruce půjdou do voleb ODS a ČSSD. To bude krása. Bude to okamžik, kdy láska zvítězí nad nenávistí. O pravdě tady není ani řeči.

Přes veškeré výsledky statistických výzkumů, dle nichž by volilo konkrétní stranu tolik a tolik voličů, kandidovat za ně chce málokdo. Proto nezbývá, než otevřít kandidátky i nezávislým kandidátům. Nakolik však budou nezávislí a nakolik jejich nezávislost bude ku prospěchu věci, je nesnadno zodpověditelná otázka, nechce-li být kdo skeptik. Vybíráni však budou podle svých charakterových vlastností, jež by neměly nakonec být na závadu či proti zájmům té strany, která nezávislé na svoji kandidátku zapsala. To od každého nezávislého kandidáta vyžaduje jistě určité zvláštní schopnosti. Buďto umění podvolit se i takovým požadavkům a zájmům, pro něž do strany, na jejíž kandidátce byl zvolen, nevstoupil, nebo mít dostatečně silný žaludek k potřebné přetvářce alespoň do doby, kdy bude zvolen. Ani jedna ze shora uvedených charakterových vlastností není něco, čím by se mohl kdokoliv chlubit a pro něž by jej bylo vhodné volit. Další možnou úlohou nezávislých kandidátů může být obsazení všech míst na kandidátce. Při platném volebním systému do obecních zastupitelstev jde o předpoklad úspěchu ve volbách. V takovém případě však budou nezávislí tvořit to, co lze nazvat křovím.

Možným řešením tohoto problému je pro ty, kteří chtějí jako nezávislí kandidovat, vzdát se nezávislosti a vstoupit do té strany, která je pro ně přijatelná. A nemusí to být některá ze stran, které již existují. Tím spíše, že vstup do takové strany na poslední chvíli a jen pro možnost kandidatury by mohl být viděn jako projev politického kariérismu.

N e j h o r š í v a r i a n t a. Takovou variantou je politická apatie. Zejména u těch, kteří se již v politice angažovali a kteří z politiky odešli nebo byli odejiti. Ale nejen pro ně. Týká se to i těch, kteří jsou nespokojeni v té své straně.

Konkrétně jde o poslance bývalého FS, o politiky zaniklého OF, kteří nenalezli místo v jeho nástupcích, o pravicově zaměřené občany, kteří byli zklamáni dosavadním stavem mimoparlamentních pravicových stran a hnutí.

Východiskem je integrace všech těchto lidí. Více než integrace toho, co je nazýváno politickými subjekty. Ony subjekty snad mohou tvořit základnu požadované integrace, nemohou se však integrovat bez svého obsahu, tedy bez lidí, tyto subjekty tvořících. Za lidi pro integraci vhodné lze považovat právě ty, o nichž je výše řeč.

V Praze dne 1.února 1994, pro NN Vladimír Kolář