--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o prazdroj a paragrafy IX.
Zdroj: NN Ročník........: 0004/006 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
TU PŘIŠEL EZAU Z POLE ZNAVENÝ A ŘEKL JÁKOBOVI:
"DEJ MI ZHLTNOUT TROCHU TOHO ČERVENÉHO, TOHO KRVAVÉHO, JSEM ZNAVEN K SMRTI."PROTO SE JMENUJE EDÓM /to je červený/. JÁKOB VŠAK ŘEKL: "PRODEJ MI DNES SVÉ PRVOROZENSTVÍ!"
EZAU NA TO ODVĚTIL: "STEJNĚ MÁM BLÍZKO K SMRTI, K ČEMU JE MI PRVOROZENSTVÍ!" /První Mojžíšova 25,29-32/ Lednové dohody ministerstev zemědělství, privatizace, investičních privatizačních fondů a plzeňských právovárečníků měly udělat více než významnou tečku za privatizací s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. a za zprivatizováním plzeňských pivovarů. Alespoň podle názoru kompetentních míst, které dohody hodnotily jako mimořádný úspěch.
Právovárečníci podle nich přistoupili na podmínku, že odstoupí od soudních žalob a přestanou privatizaci svého majetku i jinak napadat. Za to získali předkupní právo na 12,5% akcií Plzeňského Prazdroje n.p., která v celkové bilanci mohou tvořit oněch 5% akcií podle původně schváleného povinného privatizačního projektu managementu s.p. Plzeňské pivovary. Přiznáním předkupního práva, opírajícího se o právní filosofii zmírňování NĚKTERÝCH majetkových křivd, což ve svých důsledcích implikuje voluntarismem zatížený princip "jen NĚCO a jen pro NĚKTERÉ", byla v duchu marxisticko-leninské dialektiky uznána i neuznána přirozená majetková práva potomků tvůrců slávy plzeňského a českého piva. Neprohlédnutím úskoku exekutivy, rezignací na rozhodnutí nezávislého soudu a přijetím kompromisu se právovárečníci de facto i de jure zřekli práva várečného, svých vlastnických práv a podpory ze strany veřejného mínění. Selháním Ezauova typu pro vrabce v hrsti se sami zbavili možnosti pokračovat v díle předků a přitakali politice, která pod rouškou zmírňování některých majetkových křivd dovoluje pokračovat v páchání bezpráví. Zdá se, že fámy o osobních vztazích některých právních zástupců právovárečníků k managementu privatizačních fondů a fámy o zkoupení 4% plzeňských pivovarnických akcií diků Heinekenem v ceně sedmi tisíc korun za akcii jsou již jen oním bychem v poli... HOŘKÉ POZNÁMKY A TÁZÁNÍ IDIOTA
Případ privatizace plzeňských pivovarů ukázal, že zákon o zmírňování některých majetkových křivd má bohužel i protirestituční funkci a umožňuje opětné rozchvácení majetku těch, co byli vyvlastněni jejich vyvlastňovateli. Bližší personální zkoumání uvedeného jevu ukazuje, že v těchto procesech dochází jen k přeformování nositelů socialistického státního monopolu do tržního hospodářství nechráněného důkladnými protimonopolními zákony.
Dokumenty MZe z loňského léta nepokrytě kalkulují s prodejem kontrolního balíku akcií plzeňských pivovarů "vybranému zahraničnímu partnerovi z obchodně odbytových důvodů". Takto se již čtyři léta za pomoci "renomovaných poradenských firem" /nebo průmyslové a ekonomické rozvědky zahraničních seskupení?/ připravuje prodej kontrolního balíku akcií budějovického Budvaru s odůvodněním, že se jinak neotevřou pro naše pivo americké trhy... Jsme přinuceni neznámými dohodami vzdáním se vlastnické majority v našich perspektivních podnicích takto si dláždit "cestu do Evropy, EHS, ES, NATA"? Byli jsme takto přinuceni vzdát se unikátního kmene širokospektrálního antibiotika Cyklosporinu A - Consuprenu ve prospěch Sandozu?... Snahy vychýlit privatizaci co nejvíce z restitučního směru a beztrestnost v poškozování základních hospodářských zájmů státu a občanské společnosti / v případě Consuprenu i vojenskoobranných zájmů proto, že jde o lék důležitý pro transplantace a léčbu těžkých zranění/ se zdají svědčit ve prospěch kryptokratických teorií vlády. Nebezpečných proto, že dávají křídla samohonkovým delirantům Bakuninského, Žirinovského i Thulského typu.
PLZEŇSKÉ PIVOVARY VE ZPRAVODAJSTVÍ ČT 1993 Idiotská tázání neevokují jen výše uvedená fakta, nýbrž i výroky našich politiků a ministrů. Jejich rekapitulace ze zpravodajských relací ČT v časovém sledu od jara 1993 může být poučná.
1. První informace v televizním zpravodajství před rokem upozornily na vysokou zadluženost Plzeňských pivovarů, na fakt, že byla výroba piva dána na šest let do zástavy zahraniční společnosti, a na machinace s finančními prostředky a pracovními silami mezi s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. a Plzeňskými pivobary a.s. Generální prokurátor JUDr. Jiří Šetina doporučil v zájmu získání přehledu o hospodaření Plzeňského Prazdroje prověrku hospodaření a.s. Plzeňské pivovary. Doporučil její iniciaci u Nejvyššího kontrolního úřadu, případně Fondu národního majetku jako zakladatele. S tímto názorem se ztotožnil ministr Lux odkazem na to, že provedení prověrky je v kompetenci Fondu národního majetku. Ing. Tomáš Ježek CSc. horký brambor nepřevzal a řekl doslova: "Fond národního majetku neprovedl kontrolu a už ji nikdy neprovede jako minoritní akcionář. Je to věcí reálných vlastníků, což jsou různé investiční privatizační fondy jako harvardský, spořitelní, pojišťovna a další a dikové." Na dotaz redaktorky ČT "Kdo prověrku může provést" dále odpověděl: "Pokud to jsou prostředky státu, tak to budou pravděpodobně prostředky ministerstva zemědělství. A tudíž ministerstvo zemědělství by se mělo starat o to jak se nakládá jeho majetkem. Ale v žádném případě to není majetek Fondu národního majetku. Ten tam má těch 18%."
První kolo nám dovoluje učinit si obraz o kompetentnosti odpovídajících a jejich snaze vyargumentovat se z úkolu provést či iniciovat kontrolu privatizace plzeňských pivovarů a nakládání se státním majetkem s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. v jehož vlastnictví bylo velmi cenné duchovní vlastnictví v podobě označení původu a osmdesáti ochranných známek s tradicí od roku 1859. Již zde je opět důležité si uvědomit, že tato privatizační kauza byla založena na popření várečného práva a majetkových-restitučních práv držitelů práv várečných, mezi něž patřilo i město Plzeň, stejně jako v období červen 1945 až prosinec 1948 a následujícím totalitárním období. Skrze diky byly pivovary vydány investičním privatizačním fondům. Je škoda, že Ing. Ježek CSc./ODA/ neupřesnil způsoby, jakými by mohl dosáhnout občan-dik kontroly v Plzeňských pivovarech a.s. Při pokusu jednoho z nich o kritiku a připomínky na první valné hromadě uvedl její předsedající JUDr. Tomáš Sokol /OH-SD/ v razantní činnost civilní bezpečnostní službu... A CBS nás svými výkony již přesvědčily o tom, jakou hrozbu pro nás představují. Neměli bychom se dopustit chyby výmarských demokratů v hodnocení tehdejších úderných a ochranných oddílů a polovojenských spolků, stejně jako bychom si měli pamatovat výkony a skutky ambiciózních arivistických politiků. A nedat jim šanci.
2. V další vlně přineslo televizní zpravodajství důkazy o rozporech mezi náměstkem MZe Burdou a ministrem Luxem. Jádrem sporu byla otázka může-li privatizační projekt jednoho právního subjektu s.p. Plzeňských pivovarů zahrnout zprivatizování i jiných právních subjektů. V tomto případě s.p. Plzeňského Prazdroje n.p. Podle ing. Burdy byla privatizece plzeňských pivovarů a tedy i de facto dispozice a.s. Plzeňské pivovary s majetkem Prazdroje v souladu se zákonem. Ministr Lux se v dané záležitosti vyjádřil následovně: "Projektů je několik a existují na ministerstvu zemědělství i na privatizaci." Na otázku redaktorky: "Projekt na Plzeňský Prazdroj n.p. existuje?" pan ministr Lux zprvu odpověděl mlčením. Po zopakování otázky řekl: "Vy jste zlomyslná v tohletom." Na tiskové konferenci 8. června 1993 přitom označil smlouvu o společném podnikání mezi as. Plzeňské pivovary a n.p. Plzeňský Prazdroj tvořící součást privatizační operace "za neplatnou od samého počátku". O dva dny později vyzval náměstek Burda ředitele obou podniků k uzavření nové smlouvy o spolupráci, což tito odmítli. Touto výzvou zpochybnil svá předchozí tvrzení. Vzápětí hromadné sdělovací prostředky přinesly informace o podezření z daňových úniků nesrovnalostech ve vymezování majetkové podstaty a existenci tří právních subjektů: s.p. Plzeňské pivovary, a.s. Plzeňské pivovary a s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. Ministr Lux dokonce ohlásil, že v plzeňské kauze podá soudní žalobu, pokud do konce srpna 1993 nedojde k dohodě mezi pivovarskými stranami. Zjištění kontrolního týmu ing. Klofové vnesla do případu novou dimenzi podloženými poukazy na porušení zákonů. Náměstek ing. Burda tato zjištění bagatelizoval poukazem na další kontrolní činnost jiné skupiny a na fakt, že podle transformačního zákona lze privatizovat část podniku, celý podnik či více podniků jedním privatizačním projektem. veřejně řekl, že a.s. Plzeňské pivovary má k dispozici majetek n.p. Plzeňský Prazdroj za nájem 50 000,- Kč měsíčně. Některé otázky Ing. Burda odmítal odpovědět poukazem na to, že po privatizaci je a.s. Plzeňské pivovary soukromou společností... Majetek Prazdroje však překvapivě vymezil sumou stopadesáti milionů korun s tím, že hodnota ochranných známek je několikamiliardová. To vše stát zastupovaný MZe pronajal za výše uvedenou částku soukromé společnosti... Zde není třeba komentáře. V srpnu 1993 pan náměstek Burda navíc veřejnosti sdělil, že jsou s a.s. Plzeňské pivovary vedena jednání jak Prazdroj zprivatizovat převedením majetku a ochranných známek. Následovalo zjištění ředitele plzeňského finančního úřadu, podle něhož k nedoplatkům na daních nedošlo. Generální ředitel a.s. Plzeňské pivovary Ing. Vladimír Peřina kontrolní zprávu týmu Ing. Klofové označil za "snůšku blábolů a blbostí". Nejvyšší kontrolní úřad se odmítl věcí zabývat. Podněty hromadných sdělovacích prostředků označil za nedostatečné a jiné neobdržel. Dne 1. listopadu 1993 byl formou "reorganizace" ukončen pracovní poměr Ing. Klofové na MZe. O deset týdnů později dohody o Prazdroji kauzu uzavřely. Radiožurnál jim 20. ledna 1994 věnoval padesátiminutový pořad.
Pokračování.
Pavel Blažek