--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Pravda o Černobylu
Zdroj: NN Ročník........: 0004/007 Str.: 020
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Všemožné snahy o dokončení rusko-amerického jaderného pokusu jménem Temelín jsou vyvíjeny na místech nejvyšších. Dokončení a spuštění jaderné elektrárny Temelín bude mít nedozírné následky zejména ekologické a s tím spojené zdravotní. Rovněž se bude jednat o krach zárodku demokracie, neboť s dokončením výstavby nesouhlasí nejen obyvatelé jižních Čech, ale i Rakouska. Jedná se tedy o ostudu mezinárodní, což nijak nevzrušuje ani vládu ČR spolu s prezidentem ( ten "pouze" na kritice ekologie postavil svou "politickou" kariéru, když sliboval, jak naše země bude vzkvétat ), natož atomovou mafii... Proto je třeba podívat se, jak "vzkvétá" jedna země po krachu jedné elektrárny jménem Černobyl:

Všechny naděje na odmoření postižených oblastí s hodnotnou ornou půdou, musely být pohřbeny. Stoosmnáct zamořených, v této době ještě osídlených obcí, ponejvíce v Bílé Rusi, by mělo být neprodleně evakuováno. Touto akcí by bylo postiženo dalších 34000 lidí.

V radioaktivitou zamořených oblastech trpí stále více obyvatel leukémií, rakovinou štítné žlázy a imunitním onemocněním, které lékaři nazývají "Černobyl-AIDS".

Všude "ve znečištěných teritoriích" ( tak zní oficiální název ), lze pozorovat velké nedostatky v lékařském zabezpečení obyvatel. Jedna dlouho utajovaná karta ukazuje, že přinejmenším ve třech bývalých sovětských republikách jsou tucty oblastí extrémně vysoce zamořené - celkem více než 10500 km2. Některé oblasti, vzdálené od Černobylu i několik stovek kilometů se stávají, díky větrům, rovněž zamořenými.

Nejméně 2 milióny obyvatel Bílé Rusi jsou akutně ohroženy, 20% této oblasti platí za neobývatelnou. "Svět musí vědět, že v Bílé Rusi se koná nukleární vražda národa", prohlásil radiolog Oleg Šadiro, profesor v Minsku. Velvyslanec této země u OSN vyzval "internacionální společnost", aby poskytla Geigerovy počítače a lékařské přístroje. Celkem 70% Bílé Rusi pokryl radioaktivní spad, z toho 526 vesnic muselo být z toho důvodu na vždy evakuováno. V opačném případě by hrozila všem obyvatelům smrt!

Tato smrt přichází pomalu a velmi tiše. Člověk necítí radioaktivní záření. Nebolí a žádný smyslový orgán jej nepozná. Kdy se poruchy objeví, záleží na přijatém množství. Trvá to několik minut, dní, týdnů, měsíců až roků. Požárníci v závodě Černobyl přežili toto záření jen několik hodin nebo dnů. Sousedé z okolí, kteří byli evakuováni teprve na třetí den, onemocněli až o několik měsíců později. Přesně tak byly postiženy další plně neinformované oběti, z míst stovky kilometrů vzdálených. U miliónů lidí, nejenom v bývalém SSSR, může záření z Černobylu vyvolat rakovinu, která se projeví možná až po letech.

U radioaktivního záření neexistuje žádná neškodná dávka, jak tvrdí příznivci atomových elektráren. Organizace na ochranu životního prostředí při OSN zjistila, že záření v jakémkoliv množství je škodlivé pro život. Už i nízkými dávkami se může vyvolat celá řada reakcí, které vyvolávají rakovinu či genetické poruchy. Čím silnější záření, tím větší je pravděpodobnost, že v jádru buňky nastanou poruchy dědičných a rozmnožovacích struktur. Z toho vyplývají tři možné následky: usmrcení buňky, růst rakoviny, dědičné deformace. V Černobylu je všechno k prohlédnutí.

Ostnatá drátěná přepážka ohraničuje zónu kolem "havarijního reaktoru" - její průměr je 60 kilometrů. Všichni obyvatelé byli z této zóny nuceně přestěhováni. Žilo zde kolem 135000 lidí, jejichž domov se stal pro příští tisíciletí neobývatelným!. Jak to tam vypadá dnes, o tom píše americký lékař Robert Peter Gale: "Pripjat bylo jedno nové město, které mělo 45 tisíc mladých obyvatel. Teď je to město duchů. Město je u konce, nebude se provádět odmoření, bylo by to příliš drahé a také asi nebezpečné. Obyvatelé města duchů byli přestěhováni do kvapně postavených nouzových bytů, zvířata byla ponechána svému osudu. Losi, divoká prasata a také ptáci pošli. V lesích kolem Černobylu je úplné ticho. I samotné krysy byly vyhubeny. Lesy změnily svůj obličej. Borovice a smrky září narůžovělou barvou, všechny houby a plody jsou nepožívatelné. Vyrůstají zde podivné rostliny, znetvořeniny, které nemají žádné jméno. Opuštěná domácí zvířata oslepla nebo ohluchla, jejich mláďata jsou většinou neschopna života, nebo zdědila různé poruchy. V řece, která chladí atomový reaktor, mají ryby asymetrické šupiny, jejich smyslové orgány jsou defektní. Předepsané hranice pro spotřebu jsou tisíceronásobně překročeny. Delší pobyt na tomto území může stát návštěvníky zdraví i život."

Předseda Komise pro hydrometeorologii musel přiznat, ža na území o rozloze asi 10000 km2 se zamoření cesiem137 vyskytuje 15 curie na km2 i výš. V některých obcích bylo naměřeno až 390 curie! Více než 500 obcí je ještě osídleno. Co se děje v oblastech, kde bylo naměřeno jenom 5 curie ( zde nebylo plánováno vůbec žádné opatření ), vypráví lékař nemocnice v Choiniki: "U stále více dětí se vyskytly poruchy štítné žlázy, chudokrevnost a slabost zraku. Krvácení z nosu patří ke všedním záležitostem. Dětská úmrtí stoupají, novorozenci umírají na chybný vývoj. Mnoho dětí trpí chronickým zánětem mandlí, krvácením z nosu, chudokrevností. Netvoří se obranné látky v těle a zrak se zhoršuje." Toto je hlášeno z obce vzdálené 170 km od Černobylu!

V roce 1984 se vyskytly v okrese Narodiči 24 případy šedého zákalu. V roce 1989 bylo napočítáno na stejném území až tisíc pacientů. Radioaktivní záření zničilo jejich oční čočky.

Nejméně 600 tisíc pomocníků bylo nasazeno na odstranění škod. Většina jich byla špatně informována a vybavena. Založili 600 skládek na zamořená auta, nářadí a potraviny, pracovali bez ochranných dýchacích přístrojů ve vysoce radioaktivních sutinách a prachu, nebo hlídali několik týdnů atomovou "zemi nikoho". Po šesti týdnech byli propuštěni ke svým jednotkám. Komisi pro nukleární energii je známo doposud 300 vojáků, kteří po nasazení v Černobylu zemřeli. Rakovina je časovaná bomba, která byla v Černobylu zapálena. Rovněž Organizace pro atomovou energii ve Vídni ( tato organizace podporuje tento druh energie ), počítá s dalšími 24 tisíci případy rakoviny, američani jsou skeptičtější a hovoří 100 tisících až miliónu obětí rakoviny. Toto je nevyhnutelně podmíněno dlouhodobým působením radioaktivního cesia ( poločas rozpadu je 30,2 roky ).

Jsou oblasti, ve kterých se smí bydlet, ale nikdo nesmí vést svůj navyklý život. Děti se musí zdržovat denně 12 hodin ve škole, plavání a hry venku jsou zakázány. Vysoce ozářené potraviny se nevyhazují, ale smíchávají se s nezatíženými produkty, dokud nepřesahují předepsané hodnoty. Nutné evakuace obyvatel ze zamořených oblastí nelze, z finančních důvodů, důsledně praktikovat. Nutná opatření by stála kolem 900 miliard DM a to je velmi mnoho na chudé země bývalého SSSR.

( Použito zahraničních materiálů ) Radek DAVID