--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Marek Jan
Název: Chybí přesvědčivé argumenty
Zdroj: NN Ročník........: 0004/008 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 10.03.1993 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V duchu usnesení vlády č. 109 z 10. 3. 1993 (problematika jaderné energetiky - způsob informování a působení na veřejnost) se nesou články v Temelínských novinách (vydává ČEZ a. s.), které jsou zdarma distribuovány do všech domácností v dvacetikilometrovém pásmu kolem JE Temelín. Vydání jednoho luxusního čísla (kvalitní papír, náročný barevný tisk) přijde daňové poplatníky "bratru" na třičtvrtě milionu korun. Tady je možno hledat důvod omezování zatím velkorysé sponzorské činnosti ČEZu (např. odstoupení od sponzorování hokejistů Motoru Č. Budějovice a připravovaný obdobný manévr vůči fotbalistům SK Č. Budějovice - částka více než deset milionů korun ročně) s poukazem na nutnost potřeby finančních prostředků pro řešení (projaderné ovlivnění?) poměrů ve zmíněném pásmu.

Podstatně méně "luxusní" je již obsah novin. Jak jinak. Strategická spolupráce americké firmy Hill and Knowlton při vydávání je zřetelná. Český čtenář je však mnohem bystřejší a přemýšlivější než americký občan, vystavený masivnímu, systematickému tlaku tamních sdělovacích prostředků. Odpovědní pracovníci ČEZu by si měli poslechnout neformální diskusi nad Temelínskými novinami a "komentáře" vyslovované občany z kritického dvacetikilometrového pásma kolem "jaderky". Podivili by se a asi by hledali nové cesty komunikace s občany.

První letošní číslo Temelínských novin přináší konečně dílčí (a velmi diskutabilní, protože tendenční a jako vždy neúplná) stanoviska k některým z bezpečnostních, technicko-technologických a ekologických problémů. Těch je v případě jaderně energetických zařízení bezpočet a většina je stále otevřená (nevyřešená). Především zaujme rozhovor redaktora TN s profesorem F. Janouchem "Jaderný odpad kontra kysličník uhličitý". Čtenář má získat dojem, že jaderná energie je zatím jedinou cestou, jak se vyhnout globální ekologické katastrofě, ke které lidstvo údajně spěje spalováním značných množství fosilních paliv a kterou by lidstvo nemuselo přežít.

Nechme chvíli hovořit čísla. V současné době je podíl jaderné energie (elektřiny z jádra) na světové výrobě pouhých necelých 5 %. Dle studie zaměřené na posouzení jaderné odpovědi na hrozbu globálního oteplování, která byla provedena v USA, by při postupném odstranění všech zdrojů emitujících při výrobě energie uhlík (spalování fosilních paliv) bylo nutno vybudovat do roku 2025 asi 5 000 jaderných elektráren. Zhruba každý druhý až třetí den by musela být uvedena do provozu jedna z nich. Přitom jaderná energie je prakticky využitelná pouze pro výrobu elektřiny, která ovšem spotřebovává jen asi jednu třetinu fosilních paliv (zbytek pro výboru tepla).

V případě alternativy úspor energie je dostupná celá oblast využívání fosilních paliv s podstatně nižšími finančními nároky, a co je podstatné, s nesrovnatelně vyšší bezpečností provozu. S tím vším však energetická koncepce naší vlády bohužel nepočítá. Její trend je jasný. Jaderná energetika a vývoz elektřiny. Obdobnou strategii konečně uplatňuje i u ostatních "primárních" surovin (vývoz uhlí, dřeva, cementu, oceli atd. - vzrůst vývozu je varující a poukázal na něj s obavami i ministr životního prostředí).

Americká studie má samozřejmě jen teoretickou hodnotu. Do jaderného programu uvedeného rozsahu by bylo třeba investovat cca 150 miliard dolarů ročně, t.j. částku dnes nedostupnou i pro nejvyspělejší země. Dalším podstatně omezujícím faktorem jsou radikálně se zmenšující zásoby ekonomicky těžitelného uranu na světě, které jsou při současné spotřebě podstatně nižší než zásoby např. uhlí a zemního plynu.

Na co pan profesor (redaktor?) ještě "pozapomněl", je skutečnost podílu výroby elektřiny z fosilních paliv na světové produkci CO2. Ta je menší než 10 % (celkový podíl získávání a spotřeby energií - tepla a elektřiny - je cca 30 %, přitom tepla se vyrábí několikanásobně více). Daleko významněji přispívá k oteplování Země stále rostoucí doprava, lokální neekologické spalování fosilních surovin, kácení pralesů (celkem asi 25 %), a především ostatní skleníkové plyny (metan - až 20 %, freony - 15 %, oxid dusný - 5 % a troposferický ozón - 5 %). Má i několik "Temelínů"? V republikových, lokálních (jižní Čechy) samozřejmě má.

JE Temelín je bezprecedentním hazardem bezpečnostním, ekonomickým a ekologickým s dobře možnými katastrofálními dopady pro celou střední Evropu. Nezanedbatelná není rovněž skutečnost "zacházení" koaliční vlády a jaderných lobbistů s občany v regionu. Jakýkoliv k objektivním závěrům směřující dialog je vyloučen. Dokladem tohoto tvrzení jsou právě Temelínské noviny, nekompromisně propagující nejproblematičtější lidskou činnost, totiž využívání jaderného zařízení. V případě Temelínu pak bezpříkladného experimentu, na který doplatíme všichni.

Za zmínku stojí i výsledek studie zpracované Ekologickým institutem v Darmstadtu. Vědce zde došli k závěru, že výroba elektřiny v jaderném zařízení produkuje až třikrát více kysličníku uhličitého, než je tomu při moderním klasickém způsobu výroby (uhlí - fluidní tlakové spalování, plyn). V tomto případě byl při analýze správně uvažován celý energetický nepředstavitelně náročný jaderný cyklus, t.j. od těžby a přípravy (přepracování) paliva, přes výstavbu (např. i výroba cementu, oceli, stavebních dílců ap.) a provoz, až do konce palivového cyklu (demontáž elektrárny a bezpečné trvalé uložení všech radioaktivních částí včetně několika tisíc tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva se stotisíciletou "životností" - dosud nikde nevyřešeno). Přitom spotřebovávaná elektřina je a bude v drtivé většině vyráběna dále z fosilních paliv (podíl jaderné energetiky na světové produkci do 5 %).

Kdyby byly značné finanční prostředky vkládané do výzkumu, výstavby a provozu jaderných zařízení vynaloženy především na úsporné programy, rozvoj efektivního využívání obnovitelných zdrojů a zejména omezených primárních surovin (plyn, uhlí - diverzifikace, společná výroba tepla a elektřiny ap.), pokročilo by světové, ale i naše hospodářství výrazně v řešení energetické krize, které se lidstvo nevyhne, a jeho odkládání s poukazem na možnosti nabízené využitím "jádra" je zcela pochybné.

Smysl zřetelně demagogicky laděného článku v TN je zřejmý. Jako vždy razantní a bezohledná podpora dostavby temelínského monstra. Snaha za každou cenu zklidnit případné emoce a vzbudit zdání objektivního pohledu na nejproblematičtější záležitost dnešního světa. Autor článku zřejmě nepočítá s větší inteligencí a odborností čtenářů. Především mu ale chybí hodnověrné (uvěřitelné) argumenty. Ty ale chybí jaderným osvětářům obecně, a tak mu vlastně nelze nic vytknout.

J. Marek, Praha