--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Ad usum
Zdroj: NN Ročník........: 0004/010 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.02.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V článku Vox populi a Vox vulgus jsme sice už psali o obdivuhodném maléru, který si poslanec Payne přivodil, když se zmínil o Seznamech spolupracovníků StB při návštěvě v USA, a to kladně.

Pan předseda Výboru zahraničního, svrchovaných zástupců lidu českého, pronesl i nehoráznosti, zejména na adresu exilu (pro něj ovšem "krajané"), když je postavil na stejnou úroveň jako bývalé české Němce. Zřejmě nikdy neslyšel o tom, kolik facek tito Němci z řad Rommelova sboru schytali u Tobruku, když je Angličané, co zajatce, malým velmocenským omylem poslali posílit náš prapor na Středním východě tamtéž.

Leč, nic se nedělo, ani po následných výrocích, kterými se zástupce svrchovaného lidu, zákonodárce Payne, dále zviditelňoval v naší TV, a s mírou informovanosti zřejmě právě vhodnou k předsedování Zahraničního výboru, prohlašoval, že ten exil jsou vlastně vyžírkové, neb kdyby nebyli, kamsi do Indie, či Afriky by šli, šířit osvětu.

Návrh, aby si poslanec Payne zkusil třeba jen jeden den v dosud existujícím uprchlickém táboře Latino, aby zvěděl, nakolik si může "zrádný utečenec" vybírat, někam zapadl. Namísto toho vyjel jmenovaný zákonodárce za peníz poplatníkův do USA šířit osvětu mezi "krajany". A dne 1. února 1994 tamto, vyslovil se, že podstatnou část (?) Seznamů považuje za pravdivou. A bylo zle, a židle předsednická byla v sázce.

A protože v systému, kde už nejsme lidi, ale jenom partaje, patří tahle sesle ODS, musil k věci promluvit i pan Kasal, který svého straníka pochopitelně a právem hájil. V této věci plným právem. Zatímco občan, zástupce lidu Payne, tvrdil, že pro jeho potřebu Seznamy otištěné NN zcela stačí, a za jejich problém jedině to, že tam někteří lidé chybí, pan Kasal prohlašuje, že Seznamy uveřejňované NN by neměly sloužit poslancům, ani státním úředníkům vůbec k ničemu, neboť, podle názoru občana Kasala, pro současné potřeby (ČÍ PROSÍM ?) postačují právní úpravy regulující vztah státní správy a samosprávy k těm, kteří se za minulého režimu nějak zkompromitovali. (ON JE NĚKDO TAKOVÝ ?)

Poslanec Payne nakonec možnost napravit si "image", abychom použili jeho slovníku, rozmělnil, protože co řekl, vlastně neřekl, co neřekl, to nemyslel, a navíc byl sice na úřední návštěvě, ale mluvil soukromě, což říci zapomenul, a ostatně, třebaže můj otec nádeníkem byl, na studiích mne vydržovat nemohl. Což všecko je česky i lidsky asi tak krásně logické, jako říci: "Měli jsme hodně nepeníze, či měli jsme žádné peníze." Pan Kasal, sorry, ale padni komu padni, dal také vědět, že je na ODS, zhodnotit, do jaké míry může její člen pronášet své názory jako soukromé, a do jaké míry je jejím reprezentantem. Tak tohle už jsme zažili v nějaké absurdní hře, kde se pravilo: "Soudruzi, já mám na tu věc svůj názor, ale já s ním hluboce nesouhlasím?"

Aneb:

"Co vy na to jako svazák, Kefalíne ?" Ctihodný zástupce lidu Payne totiž, máme zato, zejména spáchal zločin už tím, že se o Seznamech NN zmínil. Odtavec 3, písmeno C tohoto zločinu pak naplnil tím, že NN neodsoudil jako stoku a odpadek, když už se zmínil.

Právní úpravy vůči těm, kteří se zkompromitovali ?... O tom by třeba mohl něco říci nový designovaný šéfredaktor Lidových novin, které svou soudobou existenci začínaly jako dissidentský list. Muž duchem i tělem shodný s tím, který musil obdobný, leč od roku 1945 vždy správně státotvorný list, opustit, neb byl pozitivně lustrován. Právní úprava jako hrom, že ano ?

Dále snad netřeba téma rozvádět. Ale možná, že nebude naškodu zacitovat si, pro srovnání. TGM, Hovory, vydání Borový /ČIN, 1937, str. 88:

Mám-li říci, v čem se můj život vyvrcholil, tedy ne v tom, že jsem se stal prezidentem, a že mohu nést tuto stejně velkou čest jako těžkou povinnost. Má osobní satisfakce, smím-li to tak nazvat, je hlubší: že jsem ani jako hlava státu nic podstatného nevyškrtl z toho, več jsem věřil a co jsem miloval jako chudý študent, jako učitel mládeže, jako nepohodlný kritik, jako reformní politik, že stoje u moci, nenacházím pro sebe žádného jiného mravního zákona ani jiného vztahu k bližnímu, národu a k světu, než jaké mne řídily před tím.

Dále už jen opakujeme: Pokud jsou opravdu "Cibulkovy" Seznamy nepravdivé a falešné, a pokud na nich vskutku chybí 863 jmen, je povinností kritiků dokázat to vládním vydáním Seznamů, naprosto autentických. Nikoli bičováním poslance, který zase jednou měl co na srdci, to i na jazyku, a k tématu měl prostě blíž než k Latinu, či Troiskirchenu. Empirii profízlované společnosti ctihodný občan Payne, narozdíl od těch dvou míst, zná. Jsem jen zvědav, jak se ta hanba Charty 77, Petr Cibulka, vykroutí z toho, proč těch 863 vynechal. Vznáším domněnku, že za peníze oné Hlavní správy StB, známější nyní pod názvem Harvardské fondy. JAB