--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Jak nám nehrozily biologické zbraně
Zdroj: NN Ročník........: 0004/013 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 18.03.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V pátek dne 18. března svolal ministr obrany ing. A. Baudyš do budovy Na Valech v Praze-Dejvicích (bývalá Kadetka) tiskovou konferenci, za účelem uklidnění veřejnosti. Podnětem byl článek v Českém deníku o den dříve, a jeho pokračování, která vlastně trvají dosud.

Ministr i jeho početný tým v zásadě popřel, že by Česká republika porušila některou z mezinárodních konvencí zakazující výrobu a skladování mikrobiologických bojových prostředků. - Ale to ČD netvrdil. Česká republika tento problém právě jen podědila po svém spojenectví a poddanství ve Varšavské smlouvě. Ministr se zmínil o laboratoři v Těchoníně, ale nezmínil o obdobné v Olešnici, protože v předmětných článcích nebyla zmíněna. Pravda je však taková, přes kategorickou negaci, že Těchonín byl a je vybaven laboratorním zařízením na pomnožování virů a bakterií, a že choval některé zvláštně virulentní k obranným účelům. Tak prohlášeno. Zbývá ovšem právě jen vysvětlit, jak se rozeznává obranný a útočný dýmějový mor, třeba.

Pravda je taková, že již v říjnu 1993 došlo k neoprávněnému vniknutí do takzvané Dusíkové komory Ústředí vojenské nemocnice v Praze (respektive jejího pracoviště ÚVZÚ). A že policejní vyšetřování samozřejmě nic nezjistilo.

Pravda je taková, že Vojenská policie, Vojenské obranné zpravodajství a zvláštní nadresortní komise MO a ministerstva zdravotnictví, ve dnech 24. a 25. února zlikvidovala jakési, podle ministra, už zbytečné, biologické kultury bakterií a virů, přímo v ÚVN v Praze, a že speciální tým zaletěl vrtulníky i do Těchonína a provedl jakousi likvidaci i tam.

Ministr zdravotnictví se od celé záležitosti distancoval prohlášením, že to byla vojenská záležitost, a není o ní informován sdostatek.

Slovo nepadlo o bývalých příslušnících sovětského okupačního aparátu u nás, nyní ruských občanů s trvalým pobytem v ČR, zabývajících se podnikatelskou činností. Slovo nepadlo o tom, co vlastně bylo zničeno, a proč tak překotně a náhle. Ministr jen uvedl, že informace o těchto materiálech se k němu dostala 13. února 1994. O dvanáct dnů později byla evidence zničena. Takže uklidnění veřejnosti nutně muselo připomínat uklidňování veřejnosti, kterého se obyvatelům této země dostalo v době Černobylu, kdy také byli ujišťováni, že se vlastně nic nestalo a žádné nebezpečí nehrozí.

Hrozí ? Nehrozí ? Rádi věříme, ba chceme věřit panu ministrovi, že nehrozí, a vše ostatní, co k uklidnění veřejnosti podnikl. Ale má zato, že vskutku lze zaručit, že někdo někdy nehodí, dejme tomu do jakési synagogy, aerosolovou náložku mikrobů, která nás proslaví stejně dobře jako semtex nás proslavil?

A konečně, úplně nakonec, doplňujeme neověřenou zprávou o tom, že plukovník Lužný, šéf naší Vojenské zpravodajské služby (VOZ), byl povýšen na generála. Bohužel jsme se dosud nedokázali vrátit ke generálským hodnostem z doby před sovětizací našich ozbrojených sil, a tudíž nikoli brigádního generála, ale jen generál-majora. Stejně neověřeno je, že tohoto povýšení se mu dostalo za úspěšný zásah jeho služby proti skladům bojových biologických prostředků. Jan Beneš