--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Hrozba komunistického převratu
Zdroj: NN Ročník........: 0004/015 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

volné pokračování V NN č.10/94 publikoval Jan Beneš podle mého názoru nesmírně podnětný článek "FINSKO", ve kterém reagoval na některé body v Paasikiviho soukromém deníku. Toto podle mého názoru vysoce fundované zhodnocení dané problematiky, tj. otázek kolem sovětské hrozby, hrozba bolševizace Finska a následné srovnání se situací toho času v Československu, mne vyprovokovalo k jakémusi volnému pokračování...

V části druhé si mimo jiné oživíme některá nechvalně známá jména bossů sovětských tajných služeb, budeme mít možnost připomenout si komunistické diversní praktiky a v neposlední řadě se obeznámíme s Paasikiviho pohledem na tehdejší politickou situaci v Československu. Ano, musím znovu připomenout, že president Paasikivi na stránkách svého soukromého deníku se poměrně dosti obšírně zaobírá právě Československem, které podcenilo komunistickou hrozbu a položilo svou demokracii na řeznický špalek KGB a velkému bratru všeobecně...

1951

11.7.

Parlamentní volby dopadly špatně. Komunisté dostali křesla... Hlavním důvodem byla neúčast mnohých občanů ve volbách , čímž vlastně vyřkli komunistům svou podporu. Komunisté pochopitelně pokřikují na celé kolo a oslavují vítězství. Mimo jiné se také snaží dostat vládní funkce, což se zdá být velmi nepříjemnou otázkou. Je velmi obtížné s těmito lidmi spravovat vedení státu, když se ani nenamáhají jít k volbám a patrně ani nechápou závažnost situace, do které jsme takto postaveni.

Situace v Československu se stala velmi přiostřenou. Všechno je na papíře...

Českoslovenští obyvatelé jsou pasivní a příliš adaptabilní. Připadá mi, jakoby panovala stejná situace jako za Hitlerovy administrativy. Stejnou měrou loajality, jakou se stavěli k nacistickému Německu, se dnes staví ke komunistickému Rusku. Oponentů současné administrativy je však jen pomálu. Panuje v Československu vůbec nějaká váhavost? Češi svým váhavým postojem jako by čekají na novou válku, aby teprve skrze ní dosáhli opět ztracené svobody...

14.7. Kekkonen řekl, že Lebedev navštívil Vesterinena... Lebedev se rozčiloval, že existují síly, které odmítají podporovat politiku přátelství k SSSR. Rusko je jako velký zvíře, které se odmítá zaobírat "drobnými těžkostmi", ale když už vyhlásí, že zde panuje velké nebezpečí, tak to už musí něco znamenat. Lebedev toto skutečnost mimo jiné umocňoval tím, že mlátil pěstí do stolu.

9.8. Vládní otázka.

Kekkonen si myslí, že by komunisté mohli dostat vládní křesla, ale nikdy ne křesla ministra zahraničí, ministra obrany, ministra vnitra a pochopitelně ministerského předsedy. Mohli by dejme tomu vypracovat něco jako ekonomický program, a takový návrh by se jim dal v zásadě předložit. Sociální demokraté ale nikdy do vlády s komunisty nepůjdou a proto je tato myšlenka docela utopistická...

1952

18.1. Navštívil mne Tuomioja... Diskutovali jsme společně o současné politické situaci. Tuomioja byl optimistou. Domníval se, že ve Finsku nemůže následkem vnitřní infiltrace dojít k revoluci,(hovoří se patrně o infiltraci provedenou KGB ? pozn red.) že Finové nemohou být zničeni touto cestou. Jediná cesta pro SSSR může být jen ozbrojená intervence, kterou zároveň vylučuje z toho důvodu, že by Švédsko okamžitě vstoupilo do NATO, tedy jako silný oponent Ruska, co je pro ně zároveň naprosto nepřijatelná myšlenka.

24.4. Vesterinen prohlásil, že se obává, že podpora komunistů narůstá. Jestliže musejí zůstat v opozici(ve vládě) jako nyní, znamená to, že do příštích voleb nashromáždí o to více své reprezentace, až bude v parlamentu zastoupena levicová většina. Jestliže vzroste zastoupení soc. demokracie, situace nebezpečná není, ale jestliže to budou skutečně hlavně komunisté, tak sociální demokraté nemohou udržet politiku nezávislosti. Komunisté využívají všech příležitostí, aby zvýšili svou popularitu.

Já jsem na to prohlásil : " Skutečně na nás nemají události roku 1939 pražádný vliv ? Domnívám se že žádný Fin, kdyby k něčemu takovému mělo dojít prostě nemohl být komunistou. Skutečně si naši lidé neváží naší nezávislosti ?" Vesterinen : " Lidé jsou hloupí..."

7.5. Četl jsem článek v " Sosialistinen aikakauslehti", v čísle 4, kde se hovořilo o aktivitách komunistů v naší zemi. Zavolal jsem Tuomiojovi, aby zjistil, co je na tom pravdy...

8.5. Tuomioja mi po telofonu sdělil, že hovořil se Skogem a Oittinenem. Povídal, že ten článek byl přehnaný. armáda je důvěryhodná a ostatní pole komunistických aktivit v naší zemi není tak nebezpečná, jak se uvádí v článku. Telefonoval jsem také Fagerholmovi, a ten mi slíbil, že se na to také podívá...

9.5. Fagerholm volal, že hovořil o celé věci s tajemníkem strany, a že to, co bylo uvedeno v tom článku je pravda. Komunisté dělají opravdu spoustu "práce"!

Uvedl, že se například snaží přetáhnout na svou stranu některé důstojníky. Mluvil také o tom, že má i jiné informace, které se v článku neobjevily.

Já jsem prohlásil, že to je velmi závažná věc. Dotázal jsem se také na stanovisko soc. demokracie...

Reakce : Sociální demokraté zastávají pevné patriotické stanovisko!

6.6. Kandidát na presidenta U.S.A Taft řekl, že význam Evropy je nadsazený .

Jednoduše řečeno : jestli U.S.A ponechají Evropu osamotě, důsledky toho budou katastrofální.

Evropa a Asie se tak rázem dostanou do podrůčí Ruska a tím pádem komunismu. U.S.A mají v Evropě po 1.svět válce poněkud nabouranou stabilitu vlivu, čehož pochopitelně okamžitě využilo Rusko a nastolilo v Evropě komunismus. Bylo by tak možná lepší, kdyby Amerika přestala Evropě diktovat, co má a nemá dělat. Kdyby ještě existovalo staré Rakousko a Německo, tak komunistická hrozba rozhodně ztratila na síle.

pokrač.příště...

J. HOLEČEK