--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Stříbrný vítr píseckých konšelů
Zdroj: NN Ročník........: 0004/015 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Proháněl se kdysi Pískem Stříbrný vítr, nejstarší kamenný most v Čechách spojoval Zlatou stezku přes řeku Otavu a na ní, jak čtenářům Šrámka známo, zrvadlil se měsíc jako rybí oko, aby v nejtišší pěšince v lukách čekávali mladí mužové na své protějšky, kterým v jejich rukách bývalo dobře. Pak ovšem i zde nadešl čas, který voněl snem a voněl nadějemi, svobody slunce pršelo z oblaků a soudruzi šli vpřed k Zaslíbené zemi, kde už nebylo pánů ani žebráků, a s písní rozjásanou pionýři mířili přímo do budoucí slávy. Mezi výdobytky doby patřilo i Muzeum SNB, kde byla mezi zaznamenanými úspěchy ocelové pěsti dělnické třídy vystavena i fotografie Pavla Tigrida, co ničemy touto pěstí rozdrceného. Inu, obrazně, řekněme, neb Pavel Tigrid žil mimo její dosah v zemích dosud ovládaných třídním nepřítelem. Ale byl v tomto muzeu i vycpaný vlčák, který zástupy narušitelů (slovo, za které by se věru ani Ústav pro jazyk český styděti nemusil), a po psím boku nikoli už vycpaný, bohužel, ale manekýn v unuiformě PS. Tu hezkou zelenou čepičku, mimochodem, zdědili po jakémsi carském pluku, který se zúčastnil pacifikace Boxerského povstání v Číně v roce 1901, a protože logistika jaksi Rusům nefungovala, dostal tento pluk uniformy německé Východoafrické bosonohé pěchoty. Němcům uniformky v Číně přebývaly. Car-gosudar pak ty čepičky dotyčnému pluku nechal. Střežíval, ten pluk kkavkazskou hranici Ruska s Persií, a barvička zalíbila se velice a i naše PS ji měla. Spolu s psí hlavou od Aloise Jiráska a jeho Psohlavců převzatou.

Muzeum SNB už není, čas kamsi zavál vycpanou psí zdechlinu zneužitého zvířete, řeka Otava stále ještě teče městem Pískem, a město má samozřejmě také své muzeum, kde dva vycpaní pionýři střeží bronzového Klému. Téhož, o kterém už není třeba zpívat, že má pod čepicí. Písecký Kléma je nadživotní.

Místní organizace KANu, Konfederace politických vězňů, jakož i Liberální strany národně sociální obrátila se na ministra kultury Pavla Tigrida, aby proti této podivuhodné expozici, podle ředitele Muzea prý znázorňující předlistopadové období, byla odstraněna. A kopii své supliky poslali i NN, jmenovitě pak nížepodepsanému členu redakce. Musíme však míti za to, že občané písečtí nečiní správně, když si poučení z Jiráskových časů béřou po vzoru Lucerny supliky vrchnosti posílají. Máme za to, že časy osvícené vrchnosti i osvícených ministrů ty tam jsou, a je na občanech, aby jako občané konali a své občanství na trh vnesli.

Například tím, že k expozici dodají a umístí panel o krvavosti Klémova režimu, podmíněném i jeho sifilidou a opilstvím. Například tím, že své svrchovanosti, která je doufejme veškerým zdrojem státní moci i v Písku, použijí. Když například svůj čas, namísto setrváváním suplik, budou trávit tím, že někde na ulici umístí pár stolečků, a nechají občany města svého podepsat patřičné vyjádření názorů na to, je-li, či není-li, busta nadživotního syfilitika a opilce vhodným exponátem ve formě, kterou tvůrci expozice použili. Neboť není zásadní chyba, že tento exponát jest, ale v tom, že nedosti dobře vyjadřuje čím doba tohoto ničemy byla. Zcela zásadní chyba pak, a tu nutno opět zdůraznit, je, že namísto aby občané, touto expozicí znovu urážení a ponižovaní, píší supliky namísto, aby své právo zdroje státní moci zdůraznili činem.

Ano, i masoví vrazi mají své místo v panoptiku. Včetně výkladu, co je učinilo panoptickým objektem. Jde o to, má-li být městské muzeum v Písku panoptikem, a jsou-li písečtí ochotni volit starostu, který to dává najevo.

Což, kletě, od občanů města Písku a nikoli od nějakého ministra odvisí. Či přinejmenším odviset by mělo. A ministr, sebelepší či sebehorší, to za ně učinit nemůže.

Zatím by stačila cedulička:

Komunismus v naší zemi značil také to, že vrah, syfilitik a opilec, byl předkládán mládeži jako vzor. Tuto expozici za peníze občanů města Písku zřídil ctihodný František Vopička, tON9K Šlahounek a Věnceslav Pumpička, či jak se ti konšelé za věc odpovědní, jmenují.

Jan BENEŠ