--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Na prvního máje chrání Vám střechu nad hlavou zákon
Zdroj: NN Ročník........: 0004/015 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.05.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Poslanecká sněmovna přijala ve čtvrtek 24.března vládní návrh zákona, kterým se upravují některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám. Zákon vstupuje v platnost k 1.5.1994 a od toho dne teoreticky vlastníci domu mohou prodávat samostatné bytové jednotky zároveň se spoluvlastnickým podílem.

Zákon obecně upravuje prodeje bytů a stanovuje předkupní právo pro nájemce bytů. Zákonem jsou současně částečně stanoveny pravidla, podle nichž bude dům spravován v případech spolumajitelů bytových jednotek. Nájemník není povinen nabízený byt odkoupit, aniž by byla ohrožena platnost jeho nájemní smlouvy, kterou lze zrušit pouze soudní cestou. Nájemní smlouva tedy nadále trvá a do bytu se nemůže nastěhovat další osoba. Zákon ovšem vychází z předpokladu, že nájemce plní závazky určené nájemní smlouvou. I v opačném případě však užívací právo zanikne na základě soudního rozsudku. Nájemci, uživateli bytu, jemuž je soudní cestou užívací právo (nájemní smlouva) zrušeno,je z povinnosti navrhovatele, vlastníka nemovitosti, zajištěn přiměřený byt jako náhrada.

Zákon dále upravuje vlastnické vztahy v družstevních domech a převody družstevních bytů do vlastnictví.Touto skutečností řeší transformaci bytových družstev. Umožňuje podat výzvu družstvům do 31.12.1995 o převedení bytů do osobního vlastnictví. Pokud se družstvo nedohodne jinak, může i po uplynutí tohoto data docházet k převodům bytů.V platnosti zůstávají dřívější výzvy, které členové družstev podali podle transformačního zákona.

Rozhodnutím dvoutřetinové většiny členů družstva se může vyčlenit samospráva, nebo jednotlivý dům. Tímto aktem vznikne z oddělujícího se celku nové družstvo.

Přijatým zákonem se upravují některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony navazující.Řeší způsoby společenství vlastníků a podmínky registru. Poslanecká sněmovna neschválila vládní návrh zákona, který řešil vznikající společenství jako právnickou osobu dle obchodního zákoníku, ale kondominium pouze jako nepovinnou možnost.

Zákon navazuje, doplňuje, či se odvolává na občanský zákoník, z kterého také vychází.

Dosavadní koncepce vlastnictví před přijetím zákona byla kombinací vlastnictví k reálným částem budov. Přitom však ani byt ani nebytový prostor přesto, že jsou vymezeny jako části reálné, nejsou fakticky samostatnými oddělitelnými částmi budov.Proto ani ze stavebně technického hlediska nelze s bytem ani nebytovými prostorami nakládat v plném rozsahu jako se samostatnou věcí. Zákon je tedy jakousi právní fikcí bytu či nebytových prostor jako předmětu vlastnictví a zák.upravuje nové formy spoluvlastnictví a podílového spoluvlastnictví společných částí budovy. Byt nebo nebytový prostor může být předmětem občanskoprávních vztahů jen v rozsahu stanoveném zákonem.

Otázky provozu vestavěných kotelen či výměníkových stanic určených k obsluze několika domů,zákon neřeší a ponechává v rozhodnutí vlastníků jednotek.

Odklon od tradiční výstavby bytů stavebními bytovými družstvy k výstavbě inidividuálními vlastníky je v zákoně vyjádřen úpravou možností provést výstavbu domu, v němž budou jednotky ve vlastnictví.

Přijatý zákon vychází a navazuje na platné zákony a předpisy, příkl. zákon katastrální,občanského a obchodního zákoníku, zákona o správním řízení,o územním plánování a stavebním řádu o nájmu a podnájmu nebytových prostor,vyhlášek ministerstva financí př.o úvěrové politice, a dalších.

Vládní návrh zákona byl přijat 102 hlasy, hlasovat o něm odmítly poslanecké kluby SPR-RSČ a LB.

PERLY Z ROZPRAVY.

Poslanec Zdeněk Vorlíček (LB) vyjímáme: Klub poslanců Levého bloku se shodl na tom, že existují dvě meze, za nimiž končí jeho ochota připojit svůj souhlas s výslednou podobou zákona.

Zaprvé- považujeme za nutné, pokud nebude přijat pozměňovací návrh, který jsem před chvílí přednesl, aby zákon obsahoval alespoň ustanovení o horní ceny bytů postavených před rokem 1990 se státním příspěvkem, která by vycházela z pořizovací ceny bytu snížené o amortizaci. Bez takto výslovně stanovené horní meze ceny bytů v zákoně lze jen těžko posuzovat, kdy je navrhovaná cena přiměřená a kdy tzv.smluvní cena je cenou vyděračskou vyřazující dosavadního uživatele ze hry. Bez této pojistky by mohl zákon těžce zasáhnout do života tisíců občanů, zejména v atraktivních zónách větších měst a ohrozit je v základní existenční potřebě bydlení, vést k jejich vysídlování na periferie, do tzv.přiměřených bytů apod. Druhou mezí je pro nás to, aby se uchoval základní záměr vládního návrhu v části týkající se bytových družstev a pozměňovacími návrhy se zde nevytvářela nová transformační norma. Družstva se podle zákona č.42/1992 Sb.do 28.ledna transformovala do podoby odpovídající obchodnímu zákoníku a musí požívat stejné ochrany jako jiné formy vlastnictví, např.akciová společnost.

Poslanec Ota Fejfar(ODS): Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, bývám pravidelně hluboce dojat, jestliže příslušníci jedné z opozičních stran v této sněmovně začnou mávat Listinou lidských práv. Tentokrát na ochranu aparátu bytových družstev.

Je mi jasné, že vládní návrh zákona, tak jak byl předložen sněmovně-tisk 599- velice potěšil aparáty bytových družstev. Zaprve proto, že řekl"transformační zákon č.42 atd.je zapomenut a vy družstevníci máte znovu možnost si požádat , ale tentokrát s laskavým svolením svých družstev." Odkážu-li se na vládní návrh zákona, být předsedou takového družstva , velice rád bych se stal dobrým předsedou takového družstva a svým družstevníkům bych přímo nabízel a nutil ať si vezmou byt a z družstva odejdou, protože bych se velice těšil na to, až v tomto družstvu zůstanu sám s veškerým zbytkovým majetkem.

Jestliže se majitel rozhodne že dům nebo byt prodá, stanoví si cenu, záleží pouze na kupujícím zda bude tuto cenu akceptovat, nebo zůstane nájemníkem. Při přemrštěných požadavcích na cenu prostě nebudou kupci. Jestliže se tato sněmovna ale rozhodne, že bude regulovat cenu, tak za prvé: jestliže mě jako obec donutí prodávat lacino, nebo bude chtít, abych prodával lacino, tak já prostě prodávat nebudu, prostě nebudu prodávat laciné byty, zvláště pak ne v situaci kdy budu chtít prodat celý dům, tak prostě prodám celý dům a tam cena regulována není. Jakákoli snaha o regulaci ceny z jedné nebo druhé strany může vést pouze k tomu, že buď nebudou prodávající anebo kupci.

Poslanec Jozef Wágner (ČSSD)"....Nevím, jestli pan kolega Fejfar si dovolil po 17.listopadu 1989 tak ostře a nesmlouvavě kritizovat tehdy vládnoucí stranu, jako si dovoluje teď kritizovat její dědice. Já jsem si to tehdy dovolil, proto si nyní mohu dovolit je bránit.

Rád bych je bránil před tím útokem, který ve chvíli kdy nemá argumenty, tak napadá nálepkováním. Není co nálepkovat,to je faktická, pane kolego, je faktická v tom,že pan kolega zde opět předložil mnoho důkazů k tomu, že argumentace pana Bendy zde přednesená a jeho návrh změny názvu tohoto zákona nebyl předložen úplně,obě dvě tato vystoupení a mnoho dalších by mohly navrhnout, aby tento zákon změnil název na návrh zákona o likvidaci družstev.

A CO NA TO NN ?

Jsme toho názoru, že nejlepší zákon je zákon, který neexistuje. To ovšem je zcela nereálné v zemi, kde zítra znamenalo včera dle vzoru země, kde sice zítra znamenalo již kdysi dávno, ale v lepším případě několik rodin obývalo jeden byt. V horším chatrč s udusanou hlínou místo podlahy a obydlí předsedy bylo ozdobeno v rohu televizorem, co na tom, že v "děrevni" nebyl elektrický proud.

Pamatuji, jak kterýsi rudoarmějec v r.1945 vyprávěl rodičům, že teď po válce i oni budou mít vlastní byty. Místo toho se u nás začaly stavět králíkárny z betonu a oceli,s umakartovými bytovými "jádry", kdy na WC jste měli pocit, pekla-li zrovna manželka husu v troubě sporáku, přistaveného ke zdi "jádra"z druhé strany WC, že se vám na odkryté partii těla dělá do zlatova vypečená kůrčička.

Byty absolutně odosobněné, v prostředí, které vytvářelo z obyvatel psychicky narušený dav, čekající ráno na přeplněné dopravní prostředky.

Sídliště, kde na vás padá skepse a malomyslnost. Zatím, velká většina původních majitelů své domy "dobrovolně" odevzdala státní péči, kde nám tloustli a bytněli různí funkcionáři, přesně tak, jako na bytových referátech "lidosprávy" národních výborů. S heslem "kdo maže ten jede" byly přidělovány byty dle několikaciferných bytových pořadníků, kde jste bez toho podmazávání dostali dříve ubytování na krchově.Do bytového fondu se neinvestovalo a podle toho vypadá. Neodpustím si svou obvyklou repliku na prodeje nejen tehdy rodinných vil do 12Om čtverečních i těch "činžovních" prominentům režimu, plných nájemníků, kterým se již tehdy proměnil život v peklo, jaké zakouší dnešní nájemníci domů již prodaných nové elitě v pojmu sametového přerodu odpadků v kapitalisty. Nemohu opět nezaútočit, že velké procento domů má vlastníky někde mimo republiku, kterým se dosud kupodivu říká emigrace.

Jak to již v tomto sametovém státě bývá, vlastníky domů se stávají bývalí komunisté, těch větších celků bývalí funkcionáři OBH a OPBH.

Potom ovšem nezbývá než zákonem chránit alespoň co se dá. Obávám se, že neexistuje zákon dokonalý, ve kterém by tito vynalézavci, kteří jsou vybaveni dokonalou přizpůsobivostí a plavou vždy nahoře, nenašli mezírky a kličky, jak zákon obejít. Zvláště, když na úřadech, ve všech polohách a vrstvách jsou stále titíž úředníčkové, ochotni akceptovat, že nejlepší argument je bankovka se Smetanou, ovšem, že ne jedna. Povídá se, že bratru za dvěstětisíc národní výbor, pardon, dnes obecní úřad, vyškrabne byt jako zázrakem. Ale dokažte to! Kde není žalobce, není soudce a žalobců není, neb národ hrdinů tedy nejsme a my v NN víme legendy o tom, jak mají lidé "v gatích".

("Pane Cibulko, držíme Vám palce, ale bojíme se podepsat-přátelé")

Tak v tomto prostředí a v této situaci, máme zákon, který má být podnětem k zavedení normálního vztahu mezi majitelem a pronajimatelem, respektive k tržním podmínkám bytového hospodářství jako tržního zboží.

Máme zákon, máme "Sdružení majitelů domů", " Sdružení na ochranu nájemníků"," Asociaci družstev" a mimo jiné také pana Petruse, představitele odborů, který nám na pamětném místě, Staroměstském náměstí, z tribuny volá:"My, pracující lid , který je solí této země.."

Takže trh.Již teď mě napadá celá řada problémů, které zákon neřeší a ani řešit nemůže a které pochopitelně budou zneužity. Postupně se k těmto rozborům budu vracet. Předpokládala bych ale, že místo striktních předpisů jak to má být, by bylo účinější vymezit jak to být nemá. Prostředky, které stát vlastní, aniž by byl vlastníkem bytového fondu.

Prostředky, které jsou ve světě běžně používány.Těmy je daňový systém.Jsme svědky, jak mizí byty z fondu ( v bytové krizi) a místo nich vlají transparenty firem,př."Lanier"s.r.o.,či se celé domy mění v pensiony. Může být, ale daň takovou, že si to majitel objektu rozmyslí, zda nájemníky, či cizince,platící mu v konvertabilní měně. Stát má možnost ovlivňovat i výstavbu, příkladně výhodnými úvěry, úvěrovými prázdninami těm, kteří budou stavět objekty pro sociální bydlení, těm, kteří tyto domy budou kupovat a byty pronajímat. I na otázku, kde na to stát vezme, je jednoduchá odpověď. Z daní těch, kteří budou pronajímat byty v luxusních čtvrtích za luxusní cenu, těch, kteří budou v luxusních vilách jezdit na koloběžce. Mohou, nejsem proti, ale musí na to mít!

Ano, musíme si zvyknout, že nemají všichni stejně, že je normální dělit se na chudé a bohaté. Ale tak, jako chudí se musí naučit, že si na své základní podmínky musí vydělat a ne, že stát je povinnen se o ně starat, tak i bohatí se musí naučit, že přepych není laciný.

V tomto státě od listopadu 1989 je typické a je to k smíchu i pláči zároveň,že komunisté se cítí být garanty sociálních jistot a stále apelují na záruky pečených vrabců. Ještě více je k pláči i smíchu, že tzv ."pravičáci" de facto dle socialistických představ v kterých vyrostli,chtějí uplatňovat stejný metr sociálních záruk na většinou neoprávněně nabytý majetek. V podstatě odsuzují rovnostářství s tím, že mají stejné povinnosti, leč jiná práva.

Republikánské myšlenky jsou krásné.Ale hybrid republikánství "šterjchnutý" komunismem je bastard, jehož řádění jsme svědky.

Doufám, že nemusím upřesňovat, že nemám na mysli "republikánské" názory sládkovců, kteří jsou republikány asi jako já Karlem Havlíčkem Borovským. Těším se, že mně na téma bytová politika budete zasílat své připomínky, náměty a zkušenosti.

Iva SEDLÁŘOVÁ