--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Demokracie budoucnosti
Zdroj: NN Ročník........: 0004/015 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Obvykle hulvátské poznámky Jana Beneše k práci Demokracie budoucnosti. POZOR ! Autor používá předbolševického jazyka ! Má totiž za to, že začát se má od základu a dúsledně.

Theoretisovat o demokracii budoucnosti je hezké, ale mnohem lepší by bylo analysovat, přinejmenším v našem československém případě,v čem naše demokratická minulost nečinila dobře, že ji to přivedlo k tak nedobrým koncům.Jan Beneš soudí, že se tak stalo proto, že principy demokracie nebyly dodržovány důsledně, proto,že politický život země nedokázal zachovávat onu základní ideu,závazku občanství, kterou mu vtiskly Legie. Velmoci nevál- čily v letech 1914-1918 za nějaké osvobození kohokoli, ale za u- držení mocenské rovnováhy v Evropě, potažmo pak i ve světě. Změnu tohoto postoje dokázalo změnit branné vystoupení naší "Armády bez vlasti". Proč tato odbočka od úvah o demokracii budoucnosti ? Protože to je klasická ukázka, Legie, kdy přímá demokracie, svobodná vůle člověka byla schopna pracovat k určitému cíli.Ve chvíli, kdy byl vybojovaný stát ponechán politiků0m i politikářům, pracoval vlastně jen na své vlastní destrukci. Vojenské vystoupení našich vojáků v Rusku proti bolševické vládě pracující v zájmech Trojspolku to bylo, které ovlivnilo politický vztah velmocí. A došlo k němu proti vůli politického vedení v Paříži,které se dokonce pokusilo boje zastavit a viníky vydat Bolševikům k soudu. V tomto případě máme klasickou ukázku přímé demokracie O vojenském vystoupení proti Bolševikům rozhodl sjezd v Čeljabinsku. První republika měla demokratický systém příkladný, volební právo ovšem bylo pouze pro občany starší 21 roku.Právo volitelnosti věkem 24, do Senátu 45 let.

Ve Spojených státech dnes už sice může občan rovněž volit v 18,ale alkohol, dokonce i pouhé pivo si smí koupit až po dovršení

jedenadvaceti.

Stáří sice, jak známo nechrání před pošetilostí, ale mládí v žádném případě opět neoplývá schopností rozhledu a trpělivostí rozhodovat se bez emocí a po pojmutí dostatečnégho počtu informací. Záplava mladých Američanů v Praze těchto dnů neplyne z toho, že by ji považovali za Paříž dvacátých let, jak se nám snaží leckdo namluvit, ale z toho prostého faktu, že jim zde nalijí pivo aniž by musili dokazovat dovršení 21 let.

Obdobně tomu bude s demokracií zítra,pozítří i popozítří.Demokratický systém bude funkční ve chvíli, kdy bude vyhovovat převážné většině občanů, kteří začnou sami za sebe uvažovat v jakýchsi demokratických kategoriích.

Co nám slibuje předložený graf pana Poláka ? Posoudit nelze mnoho.Ale vyplývá z něj, že například školství je zcela ponecháno bez vlivu "zdroje státní moci". Ačkoli právě tady přece probíhá příprava budoucího voliče. Kabinetní ukázkou domácí provenience budiž momentální protesty našich českých pedagopgů --- inu, proti vzrůstajícímu vlivu obcí na školy, ačkoli to je ten jediný možný a správný vývoj !

Obdobně není z autorovva grafu jasné, jak si zde stojí justice, která prostě musí být nezávislá, na vládě zcela neodvis- lá. Ploše působí i autorova výtka politilogům, že se problémy přímé demokracie nedosti theoreticky zabývali a zabývají. Demokracii-fungující-, totiž nelze theoreticky zpracovat žádnou theorií. Je možné pouze stanovit její principy. Podle jakých principů by se podle autorovy představy volila "Representativní soustava" ? Kdy referendem, kdy volbou ? Kdo a jak by předával informace mezi toutou soustavou a "všemi občany" ? Kdo a jak zajišťoval jejich zpracování a příjem ? Jakým způsobem by tato soustava určovala legislativní sbor a výkon exekutivy ? Kam se nám poděla státní správa ? Jaký je, prostřednictvím

"representativní soustavy" vliv voliče na veškerou místní administrativu, a hola, veřejný pořádek a sociální služby ? Kdo bude určovat "expertní komise" a ovšem hlavně dotace ?

Přímá, a vlastně jakákoli demokracie může pracovat a pra- cuje pouze u vědomí, že vláda nemá žádné peníze. Peníze má právě jen občan, který si vládu platí, k výkonu funkcí, kterí sám dělat nechce, či nemůže. Financuje-li školu obec, je to pro ni lepší,než financuje-li ji "erár".Občan také má neustále na vědomí, že i ta sebelepší vláda rozšustruje jeho daňový peníz nebude-li si i ty sebelepší lidi. pořádně a permanentně hlídat. Snahou i té sebelepší vlády tudíž je tento kontrolní systém nějak obejít, a nějakým podfukem vytřískat na chod své byrokracie víc. V USA lze tomuto vývoji zabránit volební inciciativou, veleznámá je dnes kalifornská PROPOSICE 13, limitující možnosti vlády určovat daně. I v tomto případě,a ouha, i v USA, byrokratická propaganda proti této občanské možnosti /hlasovaly pro ni posléze na 3\5 voličů\ samozřejmě operopvala matením pojmů. V Kalifornii to byla zkáza školství a služeb. Skutečnost ukázala, že se jednalo o položky na vzdělání, které tvořilo finmancování břišních tanců, případně backpacking, -jak si sbalit ruksak- z daňových prostředků. Svobodou kohokoli je studova si břišní tance, ale svobodou občana je nepřispívat na to. O svých problémech si občan rozhoduje na místě, a vláda mu do toho nemá co mluvit, vláda je zaměstanec, nikoli vrchnost občana. Tudíž plným právem občan rozhoduje i o své škole,stavbě svých silnic, své zeleni, svých parkovištích. Také o tom, má-li JEHO škola vyučovat břišní tance za veřejný peníz, anebo mají-li si to zájemci platit ze svého.

Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že seriál, diskusní seriál čtenáři, proto tiskneme PRO i PROTI, by mohl značně svých problé- mů vyřešit nahlédnutím za Atlantik. Ba, i cosi času na theoretisování by se tak ušetřilo, soudím.

Jan Beneš