--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Ruprávo
Zdroj: NN Ročník........: 0004/016 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 30.03.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Už ne tak zcela rudé, alespoň v titulku, dle obsahu samozřejmě klasicky stejné. Jen se podívejte. DÉ je cudně zakryto růžovou ceduličkou s informací, že v sobotu je nejprodávanějším deníkem v České republice a přifařeném okolí. A aby bylo jasno, pod RU je uvedeno, že se jedná o noviny veskrze nezávislé. Růžová cedulička připomíná spodní kalhotky stydlivé krásky, zakrýváním funkční částí nabízející koketně své vnady.

RUPRÁVO z 30.3.94 nám hned na první straně ve SLOUPKU kde bývají největší ruprácká moudra, přineslo rychlou reakci rychlého Tomáše Rychlého "Hrdina" Cibulka, v němž již v úvodu praví, že si pan prezident vysloužil od bývalého přítele z disentu sprostá slova.

Co si občan vysloužil od pana prezidenta, za což si zase vysloužil od Petra Cibulky, RUPRÁVO již z titulu svého názvu neřeší. Cibulka použil slova neobvyklá nejen u soudu, ale i v komunikaci mezi bývalými přáteli. Tento soud však neobvykle( vlastně v minulých letech obvykle) došel ke stanovisku, že před ním stojí stát, versus známý kriminálník a tradiční nepřítel totalitních pořádků.

NN jako noviny politické a nesmlouvavě antikomunistické, fízláckou profesí v hledání vnitřního nepřítele opovrhují a pracovníky odborné i laické dobrovolníky pokládají za svou povinnost pranýřovat. Jejich ochránce,pletoucí si roli státníka se svým, dejme tomu, nevyhraněným postojem, použil taktiky "JÁ JSEM PRAVDA".P.Cibulka nahlas a před soudem řekl to, co si opět řada občanů, jak za starých časů šeptala pod peřinou. Není to tak dávno, aby zapomněli, že ani věřící ze svého rouhání o neomylnosti mocných se nemohli vyzpovídat, neb i někteří služebníci boží měli vedlejší pracovní poměr ve fízlárně. Vyjádření stanoviska státníka by v demokratické společnosti bylo stanoviskem oficiálním, vyplývajícím ze šetření orgány k tomu určenými. Ovšem, zde je tomu stále nějak jinak.

Nevím, zda je toto vůbec reálné vysvětlit Rudému právu. "Hrdina"Petr Cibulka v pokračování vyšetřování a žaloby na něho vznesené trvá, neboť chce obvinit komunisticko-sametovou oligarchii z krytí nesčetných zločinů a právě na svém příkladě chce dokumentovat pravdivost svých tvrzení. Není pochyb, že jde o příklad klasicky názorný pro světovou veřejnost. V zemi, kde prezident místo dokladování svých tvrzení dokonce čte před předsedkyní soudu jakýsi státnický projev aniž by byl upozorněn , že zaměňuje řečnickou tribunu za místo před soudem kde stojí jako strana žalovaná, jako občan,nikoliv jako představitel státu. Neboť také jen jako občan mohl vyslovit názor, který se stal předmětem sporu, neboť netlumočil výsledky šetření příslušných orgánů , kam sebevraždy a nezměrná neštěstí z trestné činnosti pachatele, přísluší.

Změní-li se, díky tomu, soudní přelíčení v kabaret, nelze se divit, že ve stylu "tykačky" před soudem pochopitelně rovněž nepřípustné( i pro státníky), že žalující, kupodivu náhle a zcela nelogicky stojící v postavení žalovaného, změní slovník na odpovídající úroveň.

Osobně se domnívám, že zastavení trestního stíhání P.Cibulky vycházelo z uvědomnění si koloritu tohoto případu,a všech důsledků, výsledkem čehož je, že by agenty zavření P.Cibulky naopak poškodilo. Nikoliv akt prezidentské milosti. V tomto bodě odpovídám i panu profesorovi všech práv, předsedovi SDL J.Mečlovi, kterému dalo RP rovněž na první straně možnost k vyjádření, proč pan prezident nevyčkal, jak je obvyklé k udělení milosti až po vynesení rozsudku.

Nelze se divit, že RP ve smyslu rudé pravdy nenajde pochopení pro objektivitu, logiku a demokratické myšlení. Nelze se rovněž divit slovu "údajné" před slovy seznamy spolupracovníků StB v této tiskovině, nelze se divit stejné formulace, použití tohoto slovíčka i u MF Dnes. Údajně těmito údajnými se prý redakce jenom hemží.

Bystrý Tomáš Rychlý, ve SLOUPKU RP nás informuje, jak prokoukl Cibulkovu taktiku. Dle jeho výkladu před prezidentovým aktem milosrdenství, kdy mu ještě hrozil trest odnětí svobody za urážku hlavy státu na dva roky nepodmíněně, odmítl vypovídat. Teď však tento "povedený hrdina" si hraje na furianta a trvá na procesu. Cibulka prý zřejmě věc konzultoval s právníky a dobře ví co dělá. K smíchu.

Spíše je namístě otázka, proč "věc nekonzultoval" pan prezident s právníky včas a vyvaroval se tak tahů, které nad vší pochybnost musí ukázat, že pravda je na straně Cibulky. A to zcela paradoxně, čím tvrději dopadne ruka zákona na jeho hlavu, tím větší morální vítězství nejen Cibulky, ale všech poškozených bývalou StB, v jejichž jméně mluví. Příjdu si počíst do archivů RP ve starých výtiscích o pojmu hrdinství na stránkách Rudého práva. Ušlo mně např."Poučení z krizových let" z hlediska dalšího osvobození ČSSR od hrdinného Sovětského Svazu v roce 1968.

Iva SEDLÁŘOVÁ