--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Muž z vyvolených - G. Soros
Zdroj: NN Ročník........: 0004/016 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra
V minulém čísle jsme G. Sorose ukázali jako otce "šokové terapie" v ekonomice, která v bývalém SSSR způsobila hyperinflaci a podílela se na vzniku vleklého válečného konfliktu na Balkáně. Pohlédli jsme za rub ušlechtilých myšlenek nadací, za kterými se skrývá bezohledná touha po zisku. Závěr lze z toho učinit ten, že moc se dohodne zase jen s mocí. A to bez ohledu je-li to dohoda mezi KGB a CIA, či finančníky a komunisty. Stále tu platí závěrečný obraz z Orwellovy Farmy zvířat, kdy nebylo již možné rozeznat, kdo je prasetem a kdo bývalým farmářem. Pokud někdo v tom vidí naše obrácení se k levici, či dokonce komunismu, pak upřimě lituji, neboť komunismus je o něčem jiném a s přímou demokracií, tedy vládou občanů, má si tolik společného jako strana dr. Sládka s autentickou pravicí.
V Lurdech, v časech kdy se malé Bernadetě zjevovala "krásná Paní", mělo více lidí podivná zjevení. Vždy však měla nějakou drobnou chybičku. Tak na příklad, když se komusi zjevila Večeře Páně, Ježíš měl na noze kopyto.
Nový antilský pirát?
Za nového antického krále Midase, kterému se proměnilo ve zlato vše, čeho se dotkl, v důsledku čehož nakonec bídně zahynul, lze dnes považovat G.Sorose. Tento do devadesátých let století málo známý finančník, odešel po válce z Maďarska a dnes žije v New Yorku. Jeho činnost začala být nápadná, až teprve tehdy, když předpověděl brzký vzestup cen zlata o 20%. Nelze se tomu ostatně divit, vždyť realizoval značné nákupy ušlechtilých kovů. Počátkem června 1993 napsal Soros otevřený dopis finančnímu redaktorovi londýnských Times Anatolu Kaletskému, ve kterém sdělil svůj záměr přimět finanční trhy k větším odprodejům německých státních dlužních úpisů - ve prospěch francouzkých cenných papírů. V časopise Time a neněmeckých televizních stanicích, stanicích ARD a ZDF a v četných článcích uveřejněných v tisku, týkajících se finančního světa je G. Soros prezentován jako všeobecně úspěšný spekulant typu " Robin Hood computerového období", který to co sebere spekulací ve velkém stylu bohatým zemím Západu , dává zemím východní Evropy a Ruska prostřednictvím svých nadací.
Soros spekuluje na světových trzích s tajnou exteritoriální firmou Quantum Fund NV - tedy soukromým investičním fondem, registrovaným v daňové oáze holandských Antil v karibské oblasti, spravujícím 4 - 7 miliard dolarů. Jeho ředitelé jsou zvláštní směsicí finančníků ze Švýcarska a Itálie a aby nebyl rušen ze strany celních úřadů USA pro jistotu nepřijal Soros jediného amerického občana do dozorčí rady. Vzhledem k tomu, že se tento spekulant velkého kalibru jeví jako nastrčená figura anglo-francouzké bankovní skupiny Rothschildů, je jasné, že musí vystupovat na veřejnosti velmi zdrženlivě. Jeden ze znaků těch, kteří si jsou jisti vlastnictvím tohoto světa je ten, že jim již nejsou v podstatě žádné skandály zapotřebí.
Galerka "schopných"
V pestrobarevné galerce Quantum Fund, připomínající nejen svoji přítomností na pověstných Antilách dávné piráty, nechybí šéf Rothschild Italia S. p. A. v Miláně a dozorčí rada Londýnské obchodní banky N. N. Rothschild a synové - Richard Katz. Neméně postradatelným je i Nils O. Taube, který je partnerem londýnské investiční skupiny, nazvané St. James Place Capital, kterou papá lord Rothschild počítá ke svým hlavním partnerům. Obzvláště šťastnou rukou při spekulačních obchodech (v nedávné době na příklad při vzestupu cen zlata) je anglo-francouzký spekulant s bezcenými dlužními úpisy, příbuzný dynastie Rothschildů - Sir James Goldschmith.
Ve vedení Sorosova podniku jsou ještě jiné zajímavé figury. Jde zejména o šéfy několika vysoce diskrétních švýcarských soukromých bank. Jedná se o onen typ bank, který podloudnickým způsobem slouží syndikátům k organizování peněžních zločinů a k praní uložených peněz z nelegálních transakcí. Často se opakující italská jména napovídají mnohé i o "odbornicích" z krve sicilské mafie. Edgar D. de Picciotto, ředitel Sorosova Quntum Fund, jenž působí současně jako šéf Genferovy soukromé banky CBI-TDB Unie soukromých bank, je hlavním aktérem na trzích zlata a investičních prostředků. De Picciotto je dlouholetým partnerem italského obchodníka Carla de Benedetti von Olivetti. Další členem vedení Quantum Fund je šéf milánské burzovní makléřské firmy Albertini a spol. - Isidoro Albertini. Zřejmě nepostradatelný je i Beat Notz z Gefnerovy soukromé banky. Jiným "soukromým bankéřem" v Sorosově vnitřním kruhu je Wormská banka, stejně jako Alberto Foglia, který je současně šéfem Lugánské banky del Ceresio. V souvislosti s politickými korupčními skandály poslední doby v Itálii vyšlo také najevo, že více italských politiků uložilo finanční prostředky, získané z úplatků, u švýcarské Banky del Ceresio. Z toho lze vyvodit nepochybně zajímavou doměnku, že Soros měl posledního září 1993, když podnikl útok na liru, více než dobré informace o zranitelných místech italské politiky.
Nosí se nenápadnost
Sorosův neobyčejný úspěch spekulanta na vysoce riskantních trzích lze sotva vysvětlit jednoduše jako "pouhé hráčské štěstí". Je jasné, že Soros musí mít přístup k nejdůležitějším státním a soukromým informačním kanálům na světě. Z těchže důvodů ani jeho spojení s utratajnými mezinárodními kruhy Rothschildů není žádné obyčejné, či dokonce nahodilé bankovní spojení. Podle všech náznaků bude muset Soros za svoje neopatrné vystupování, při kterém se stal příliš populární zaplatit stažením se do ústraní, nebo ještě hůře. Legendární finančnická rodina Rothschildů totiž od druhé světové války dbá o to, aby byla na veřejnosti provázena jen velmi bezvýznamnou svatozáří, která má vypovídat, že vydávají mnoho peněz, aby se reprezentovali sice jako zámožná, ale v ústraní žijící, kultivovaná šlechtická rodina, ve které někdo miluje francouzská vína a jiný se angažuje v dobročinné organizaci. Pod touto svatozáří se však ve skutečnosti skrývá jedna z nejmocnějších a nejneproniknutelnějších finančních skupin světa, jejíž konspirační síti vyhovují právě ony oligarchické struktury vlád, jaké pod rouškou plularitní demokracie v převážné části našeho světa vládnou.
Se světem u nohou
N. M. Rothschild platí za nejvlivnějšího činitele oné frakce establishmentu britské tajné služby, která je spojena s neoliberalistickým křídlem Thatcherové ve straně toryů. V 80. letech vydělali Rothschild a syn obrovské sumy na privatizaci britských státních podniků v hodnotě bilionů dolarů, kterou pro paní Thatcherovou zprostředkovali. Rothschildova banka stojí v centru světového obchodu se zlatem. Právě v ní se dvakrát denně fixuje cena zlata na základě údajů pěti nejvlivnějších světových bank obchodujících se zlatem. Nelze se proto divit, že povedená rodinka je zapojená i do velmi špinavých operací tajných služeb, přičemž díky dobrým vztahům k nejvyšším místům se jí každou zmínku o tom povedlo potlačit, nebo zpochybnit. Jedno z nejošklivějších ilegálních hnízd tajných služeb je situováno přímo u finančního zdroje v BCCI (Mezinárodní úvěrová a obchodní banka). Ve skutečnosti patřila Rothschildova banka k vnitřnímu kruhu každého pletiva mezinárodních bank na praní peněz od CIA a MI 6, včetně těch, které v 70. a 80. letech financovaly projekty CIA jako "Contras" v Nicaragui.
Příklady táhnou?
8. 6. 1993 měl vlivný předseda bankovního výboru v USA H. Gonzales z Texasu významný projev ve kterém vytýkal, že vlády USA za Busche a Reagana se systematicky zdráhaly trestně stíhat vedení BCCI. Také ministerstvo spravedlnosti odmitalo zasáhnout a kongresu tak v pátrání pomoci. (Kdyby tu bylo něco podobného s MS Jířího Nováka, jde o podobnost čistě náhodnou!) Paraelně s tím souvisí i skandál v Bance Nationale del Lavoro (BNL) v Atlantě v Georgii, kde konta Buschovy vlády měly dosáhnout miliardových zisků z úvěrů poskytnutých irácké vládě Saddama Husajna ještě před konfliktem v zálivu v r. 1990 - 91.
V mezinárodních médiích byla BCCI opakovaně obviněna z překročení četných zákonů, zejména z praní špinavých peněz, získaných prodejem drog a z z falšování bilancí - za účelem ututlání těchto transakcí. Za Busche měla BCCI prokazatelně vztahy k Bílému domu. Saudský šejk Kamal Adham, jeden z ředitelů BCCI a dřívější vedoucí saudsko-arabské tajné služby, v Buschově období jako šéf CIA, patřil k akcionářům BCCI, obžalovaným v USA. Za několik málo dní po podání žaloby odcestoval Edward Rogers, Buschův dřívější poradce v Bílém domě, do Saudské Arábie, za účelem podepsání smlouvy, podle niž měl šejka Adhama zastupovat v USA.
V centru obrovské ilegální sítě BCCI stála G. Sorosem podporovaná skupina, jejíž klíčovou figurou byl dr. Alfred Hartmann, který současně fungoval jako hlavní obchodní ředitel švýcarské pobočky BCCI, Obchodní banky a spořitelny SA, vedl curyšskou Rothschildovu banku AG a v Londýně byl členem vedení N. M. Rothschild a synové. Tento všudypřítomný Hartmann, který si svá postavení na místo práce jen přehlíží jako loupežný rytíř své léno, seděl kromě toho ještě v představenstvu švýcarské pobočky italské BNL-banky, která byla zapletena do ilegálního transféru peněz Buschovy administrativy do Iráku a byl zastupujícím předsedou Genferovy NY-Inter-Maritime-Bank.
(podle materiálů týdeníku Schilerova institutu "Neue Solidarität - W. Engdahl.)
Heuréka
Na Sorosově případu vidíme odtrženost zájmu finančníků, stejně jako současných oligarchických vlád, vydávajících se za demokratické, od toho co lidstvo skutečně potřebuje. Nekontrolované ničení životního prostředí v takové míře jak dnes probíhá je možné proto, že vše je rozhodováno shora a nikdo se neptá zda s tím souhlasí místní občané. Nemám nic proti sjednocené Evropě, rozhodovat by však měli samosprávné celky, jejichž vedení by bylo, jak volené, tak odvolatelné. Ani jeden z velkých státních útvarů nevznikl kvůli ochraně přírody. Lidé by ale měli žít ve světě, který jsou ještě schopni absorbovat a kde jsou doma. Kdo je doma, bude si hodně rozmýšlet rozprodat kopce svého domova na kámen a štěrk pro Rakousko a Německo. A sotva se od něho dočkáme, že by zrovna na svém poli chtěl mít špinavý metalurgický závod, či jadernou elektrárnu. Každý, kdo by u něho chtěl podnikat, musel by se podle toho chovat. A protože různým těm Sorosům vyhovuje hlavně nepřehlednost a plýtvání, neboť díky tomu se jim nejlépe daří převody peněz, bude myšlenka přímé demokracie napadána především těmi, kdo se zhlédli v pragmatické dravosti a kteří ať již třeba z defektu výchovy, nemají ani ponětí o hodnotách jiných.
Ale abychom si rozuměli. Nejde o omezování majetku, ani o sociální rovnost, ale o to, aby byl dodržován princip rozhodování tam, kde již z přirozenosti věcí se rozhodovat má. Průvodním jevem prohlubující se integrace světové ekonomiky je i integrace bankovnictví a tvoření nadnárodních velkých fanačních a obchodních korporací, ve kterých se moc koncentruje neméně intenzivně jako v časech absolutistických panovníků. Že tato moc pak hrozí udusit veškeré snahy o autentickou demokracii se nejintenzivněji projevilo právě na prizmatu zklamání v postotalitních zemích, jejichž občané dosud nepodlehli zvyku, který vládne občanům západním. Ty pak, kteří se ostře snažili vidět nedostatky komunismu, stěží lze přesvědčit o výhodách Sorosova světa, který je neméně obludný. Stejně jako nemohu obdivovat v našich ulicích žebráky, nedokáži ocenit zběsilý hon po markách, ve kterých se prodává znovu vše, včetně národní hrdosti a osobní sebeúcty. A reklamy vnucující se mi do zážitku z filmu v televizi, přijímám se stejným trpným odporem jako transparenty a hesla komunistů, které nás ještě nedávno provázely na každém kroku. Jsou za nimi stále stejní bolševici. A proto i dnes platí jedno: " Koho chleba jídáš, toho píseň zpívej!"
Nezbytnost přímé dmokracie
Bez přímé účasti, nelze očekávat angažovanost. Tzv. zástupní demokracie stran, předkládá občanům své programy, které obvykle vypracoval nějaký intelektuál z jejich středu. Nelze se divit, že nejsou dodržovány. Nevycházejí totiž ze skutečných potřeb, ale jen ze zbožných přání. Stanovit cíle lze jen snad malým dětem. Životy dospělých mají svůj vlastní význam. Stanoví-li jim je někdo bez jejich přímé účasti, neztotožní se s nimi. U občanů pak vzniká výrazný motivační nedostatek, který vede k jednání na vlastní pěst.
V době vybuzené dravosti, však obstojí pouze strana jejíž vedení bude spolupracovat nikoliv s občany, ale s finančníky a zpravodajskými agenturami, působícími hlavně v jejich službách. Morálka, natož mravnost nemá ve světě korupce místo. Proto neměl ve volbách úspěch KAN, protože pragmatismus zlatokopů ve vybuzené zlaté horečce byl silnější. Každý kdo se zaobíral politikou, se chtěl dostat do centra moci, neboť nebylo většího přerozdělování majetku u nás od Bílé hory. A kdo byl dravý, měl i důvěru voličů, těšících se na to, že jim ze stolu také něco spadne. Za spuštění této horečky pak může hlavně "šoková terapie" finančníků. Mají to tak opět u nás pod kontrolou. O to jim hlavně šlo. Obrovská informační revoluce jaké jsme na konci tohoto století svědky je manipulována neméně velkou dezinformační kampaní, v niž mocní si dali za cíl, znemožnit občanům dobrat se podstatného - že jako dospělí lidé si mohou vládnout sami, že je nikdo nemusí zastupovat. Tisíce, kteří hledají něco jiného než slepou poslušnost ve stranickém stádci, jsou ti, kteří v časech, kdy spravedlnosti je marné se dovolávat, hledají přesto právě tuto spravedlnost. A tak v době vlády oligarchie, hluché k tomuto volání, zcela zákonitě vyvstává potřeba cesty k přímé demokracii. Cesta o to naléhavější, že mocní se do budoucna nespokojí jen s vládou nad hmotou, ale budou chtít lidem vzít i duši. Není to tak dávno, co představitel někdejšího ministerstva obrany SSSR podplukovník V. Nazarenko tvrdil, že prý sovětská armáda nikdy neexperimentovala s mimosmyslovými schopnostmi pro vojenské účely z důvodů, že to považuje za neseriózní. Na druhé straně podle listu " The Washington Post" je však zřejmé, že i Američané v tomto směru cosi dělají, když neskrývají obavy z toho, že by je Rusové mohli předběhnout a ministerstvo obrany USA jen na rozvoj psychotronických zbraní a taktiku jejich využití vyčleňuje šest milionů dolarů ročně.
( Příště, jak Soros se snažil znehodnotit DM.)