--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Východní pračka. Czech made? Czech šmejd.
Zdroj: NN Ročník........: 0004/016 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

CZECH MADE ? CZECH ŠMEJD

Tak jak "proslavila" jediná věta dr. Tomáše Sokola (postavit KSČ mimo zákon), tak je "slavný" docent Klaus větou: Neznám špinavé peníze. Posledně jmenovaný se ale brání. Při nedávné návštěvě Brna na tiskové konferenci doslova sdělil: "Nikdy jsem nic takového neřekl, ale přesto nemilosrdnost novinářského cechu už nikdy nedovolí, aby tato věc mohla být dementována. Po tisíciprvní opakuji, že jsem řekl jedině, ŽE VIDÍM OBROVSKÉ PROBLÉMY ODDĚLENÍ TOHO, KTERÉ PENÍZE JSOU ŠPINAVÉ A KTERÉ PENÍZE JSOU ČISTÉ."

V anglicky a německy mluvících zemích termín špinavé peníze také neznají. V doslovném překladu jsou to peníze prané. Německy: Wäschereigeld a anglicky: Laundry money.

Vezmeme pana docenta za slovo a podíváme se do Websterova slovníku, zda je obtížné špinavé peníze definovat. Launder znamená: ukládat prostřednictvím skupiny, aby byl utajen zdroj. Toť vše. A tak, jak se hájí práva totalitní tajné policie a jejích agentů, tak se hájí u nás práva tajných finančních zdrojů. V czech made parlamentu není už čtyři roky politická vůle zabránit praní špinavých peněz. (Až se nabalíme). Kdo neokrádá stát, okrádá svou vlastní rodinu, platilo za totality. DNES PLATÍ: KDO NEPERE ŠPINAVÉ PENÍZE, OKRÁDÁ STÁT, OBEC, SEBE.

TISKOVÁ KONFERENCE S FRIDRICHEM VON SCHWARZENBERGEM V prvních jarních dnech proběhl v Brně 3. mezinárodní finanční, investiční a bankovní veletrh. Oznámení tiskové konference: "Praní špinavých peněz ve Švýcarsku" slibovalo bohatou účast novinářů. (Sešla se jich jen hrstka). Hlavním aktérem tiskové konference byl Fridrich von Schwarzenberg, mladší bratr kancléře bývalého prezidenta Československa Václava Havla. Vystupoval zde jako ředitel Švýcarské bankovní společnosti a prezident obchodní komory Švýcarsko-Česká republika. Tiskovou konferenci usměrnil náměstek ředitele odboru veřejných informací z České národní banky (ČNB).

MIROSLAV KOŠTEL (ČNB): Jsou takové tématické okruhy, ke kterým by pan dr. Schwarzenberg rád pohovořil nebo lépe řečeno, na které byste se měli zeptat přednostně, a to sice k otázkám investování českých podniků v zahraničí, což je otázka ani ne současná jako do budoucnosti, kde by švýcarské bankovnictví mohlo našim podnikům poskytnout určitou pomoc, a za druhé k otázce určitých zkušeností a možností švýcarských penzijních pojišťovacích ústavů pro naše penzijní pojišťovnictví (zejména pokud jde o otázky penzijního připojišťování). To jsou dva takové tématické okruhy, které nám pánové sdělili, že by rádi o nich pohovořili. Přirozeně se budeme opírat spíše o vaše dotazy v tomto směru. Jsme dost časově limitováni, protože pan Fridrich von Schwarzenberg nějak spěchá na letadlo. Čili já bych poprosil, kdybyste ty otázky směrovali, pokud možno ...

JAROSLAV KROUPA: Chtěl bych vás poprosit, v programu bylo oznámeno jiné téma, a to praní špinavých peněz ve Švýcarsku.

MIROSLAV KOŠTEL: Ano. Proto se musím omluvit za organizátora, protože to byla právě věc, která se do programu neměla dostat. Je možné se na to zeptat, ale já vás ujišťuji, že praní špinavých peněz se neodehrává v bankách. Takže bych raději, kdybyste využili toho krátkého času k tomu, abyste se ptali na věci ...

JAROSLAV KROUPA: Proč to tedy bylo oznámeno jako téma tiskové konference?

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Mohl bych k tomu ...

MIROSLAV KOŠTEL: Necháme pana doktora ...

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Byl jsem tázán, jestli k tomu mohu něco říci. Řekl jsem, že ano, kdyby se na to někdo ptal. Ale když je to vaše hlavní otázka, rád odpovím. Banky jsou jako lodě, které takové obchody nechtějí. Jsou jako lodě plující na ostrov. Nechceme takové špinavé obchody podnikat. Myslíme, že klíčová odpověď na to je taková, že klient musí být identifikován. Když víme, s kým máme tu čest, tak známe jeho obchody, zda si peníze vydělává poctivě... Myslím, že každý evropský stát má na to zákony, a také zde u vás v Čechách je máte, a tak si myslím, že to je oblast, která bude bezchybná a legální.

JAROSLAV KROUPA: Zákon ohledně špinavých peněz u nás neexistuje. Odkdy existuje ve Švýcarsku zákon ohledně špinavých peněz a co obsahuje?

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Pokud vím, tak se u vás tento zákon připravuje.

JAROSLAV KROUPA: Odkdy existuje ve Švýcarsku zákon ohledně Laundry money a co obsahuje?

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Je to vlastně velice jasné. První pravidlo je, že musíme znát našeho zákazníka a že nepodporujeme, neposkytujeme aktivní pomoc k úniku kapitálu, neposkytujeme aktivní pomoc k daňovému úniku. A když vidíme podezřelé, nápadné operace, tak je prostě neuskutečňujeme...

JAROSLAV KROUPA: Odkdy ten zákon u vás existuje?

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Nevzpomínám si. Možná kolega bude vědět: "Wie lange bei uns ist das gesetz gegen Geldwäscherei, zwei Jahre oder ...?"

BANKOVNÍ KOLEGA: Od 1. června 1992...

Prosím čtenáře o povšimnutí, že byla panu Fridrichovi von Schwarzenbergovi položena pouze jedna otázka. Aby byla zodpovězena alespoň částečně, muselo být použito několik podotázek. To se zjevně nelíbilo redaktorovi ekonomického čtrnáctideníku TOP Jiřímu Děrdovi. Neslušně se ujal tiskové konference a téma přerušil. Ohledně praní špinavých peněz se nikdo jiný z novinářů již nezajímal.

PO TISKOVÉ KONFERENCI

NOVINÁŘ: Já pořád nechápu, že řada novinářů se stále snaží hledat, že peníze se perou v bankách. Ty se perou už dávno předtím.

ŠVÝCARSKÝ BANKOVNÍ ÚŘEDNÍK: Nám chodí už peníze přeprané, do banky se už peníze na praní nedávají. Zejména ne ve Švýcarsku. Naše legislativa je mnohem silnější než jinde. Pochopitelně vám neřekneme, kde jsou centra praní peněz dnes, a kde se peníze perou. Protože my to sice víme, ale nikomu to nebudeme říkat jako návod.

JAROSLAV KROUPA: Koncem roku 1990 byla v Praze mezinárodní konference na toto téma. Podle tehdejších údajů se ročně dostávaly do bankovního systému špinavé peníze v hodnotě až 130 miliard dolarů a podle některých dnešních odhadů se do ČR dostalo již 25 miliard dolarů. Tímto způsobem se špinavé peníze čistí, a pak jsou investovány do legálních výdělečných činností. Zahraniční účastníci konference již tehdy upozorňovali, že naše země je výhodným místem pro praní špinavých peněz. Upozorňovali, že špinavé peníze jsou nebezpečím ohrožujícím stabilitu ekonomiky - takže to není výmysl novinářů. A o závažných morálních škodách už vůbec nemluvím.

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Podnikatelé jsou přece poctiví lidé. To je menšina, která toho zneužívá, což už je riziko v každém hospodářství. Smysl privatizace není to praní, ale začít nové soukromé hospodářství.

JAROSLAV KROUPA: Jestli většina podnikatelů jsou poctiví lidé, to je odvážné tvrzení.

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Já to předpokládám.

NOVINÁŘ: Z celkových výsledků ekonomiky to vychází.

JAROSLAV KROUPA: Úvěry u bank dostávají nejsnadněji nomenklatury minulého režimu a jejich mafie. To je postkomunistický problém, který vy neznáte ...

NOVINÁŘ: Ze kterých novin jste?

JAROSLAV KROUPA: Dopisuji do Necenzurovaných novin.

HLASY: Cha, cha, cha.

JEŠTĚ JEDNA OTÁZKA

Na závěr tiskové konference padla ještě jedna otázka: Co byste poradil tuzemským bankám?

FRIDRICH VON SCHWARZENBERG: Zde se normalizuje ekonomika. Ohromně rychle se rozšiřují nároky na služby, na kvalitu, na větší obnosy. Co zde banky potřebují, je ŠKOLENÍ, ŠKOLENÍ A ZASE ŠKOLENÍ. (Lenin si ze Švýcarska zřejmě přinesl: UČIT SE, UČIT SE, UČIT SE, poznámka autora). Banky potřebují obsáhnout celou šíři služeb, která existuje v normálních státech. A nakonec bych poradil, že potřebují ohromné investice, ohromné obnosy pro infrastrukturu, celou energetickou infrastrukturu. Tedy banky potřebují VYDĚLAT KAPITÁL A ZASE KAPITÁL, NEBO KAŽDÝM MOŽNÝM PROSTŘEDKEM ZÍSKAT KAPITÁL.

A CO NA TO GENERÁLNÍ ŘEDITEL KOMERČNÍ BANKY ?

Dr. Richard Salzmann, 64 let, vystudoval Právnickou fakultu UK, předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky.

Jsme neustále předmětem pokusů dostat k nám peníze jako do pračky. Jak slyším o pěti stech milionech dolarů, tak zpozorním a ptám se, u které renomované banky jsou až dosud peníze uloženy? Obvykle pak zájem odpadne. A ptáte-li se, jestli by banka takových peněz nemohla využít? To jsou iluze a romantika. Když si v pondělí v osm ráno vezmeme miliardu dolarů, tak už v devět nás to stojí úrok, na který si musíme vydělat. A rentabilně umístit - v tuto chvíli, v tomto hospodářství - miliardu dolarů? To je naprosto nemožné. To bychom ji museli uložit do zahraničí, za takovou úrokovou sazbu, že bychom na ní prodělali. Kdyby totiž byly peníze čisté, tak by vkladatel nechodil do Čech ...

(únor 1994 - časopis Úspěch)

A CO NA TO PRAXE ?

Berlín, 28. března 1994 (ČTK): Východoněmecká Stasi prodala zlato do Švýcarska. Příslušníci bývalého ministerstva státní bezpečnosti NDR (Stasi) prodali těsně po politickém převratu v r. 1989 do Švýcarska zlato v hodnotě dvou miliard marek a získané peníze uložili na tajných kontech v zahraničí. Stasi nabídla zlato prostřednictvím své krycí firmy Impag švýcarské akciové společnosti Jenzen. V západoevropských bankách bylo v té době uloženo celkem 50 až 100 tun východoněmeckého zlata. Stasi denně dodávala tunu zlata po cihlách vážících 12,5 kilogramu. Stasi ve své nabídce souhlasila s desetiprocentní slevou a švýcarská společnost Jenzen na tento "obchod" přistoupila.

Německý privatizační úřad se o existenci krycí firmy Impag dozvěděl až v roce 1992, a protože bez jeho souhlasu nesměla dělat žádné obchody, podal na jejího ředitele trestní oznámení. Šéfem Impagu byl bývalý vysoký důstojník Stasi Karlheinz Tasselkraut.

ŠVÝCARSKÝ ZÁKON

1. Banky ve Švýcarsku mají povinnost zjistit identitu klienta i jeho hospodářské oprávněné osoby při otevírání účtu. Jsou stanoveny hranice při přejímání peněz, které banky mohou vzít, aniž by identifikovaly klienta. Tato hranice je velmi nízká.

2. Existují bankovní komise, které stanovují závazné předpisy.

3. Banky mají své interní předpisy.

Konto na číslo existuje, ale pokud si ho chcete otevřít, banka se navíc ujistí, kdo jste. Identifikuje si svého zákazníka a přesvědčí se i o osobě hospodářsky oprávněné.

Státní zákon popisuje praní peněz jako trestní čin a ukládá i tresty do pěti let vězení.

V případě trestního řízení pro výše uvedené poskytuje Švýcarsko právní pomoc. Například zablokování Markosových peněz (Filipíny).

Tato žádost o právní pomoc se musí podávat přes švýcarskou vládu, a nejenom přes banku.

Banka má právo tyto účty zablokovat a v případě, dojde-li k odsouzení, v rámci mezinárodní právní pomoci, dojde k předispozici na oprávněného majitele. Jsou to výjimečné případy, například: "Spain connection" - pašování cigaret.

Existuje zvláštní oddělení, které se tím zabývá.

CZECH MADE ZÁKON

Český zákon proti praní špinavých peněz neexistuje. Různé politické strany jistě z této problematiky budou těžit politický kapitál. Bude to stejné, jako když zloděj bude volat: Chyťte zloděje! Daniel Kroupa (ODA) se obává, že po neschválení návrhu proti praní špinavých peněz bude nyní parlament pod tlakem veřejného mínění zahlcen daleko radikálnějšími poslaneckými návrhy, které mohou opravdu ohrozit pověst našeho bankovnictví.

V USA, kde není možnost prokázat původ nabytého majetku - zabavuje se. Profituje z toho státní rozpočet i policie.

Bude takový zákon platit i u nás se stejnou sankcí a motivací? Postihne i sametovou dobu "pravdy a lásky" bez spravedlnosti? Dosáhne kvality CZECH MADE? Nebo CZECH ŠMEJD.

Jaroslav KROUPA