--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Polák Jiří
Název: Přímá demokracie zítra
Zdroj: NN Ročník........: 0004/016 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
9. část
V parlamentarismu probíhá selekce do reprezentativním soustavy zpravidla nespravedlivým způsobem. Probíhá povětšinou pod přímým dohledem osob z nejvyšších kruhů a zvláště pak profesionálních politiků, kteří musí být řazeni do kategorie - sui generis.
Jak však bylo již v minulém díle uvedeno, jistý stupeň kategorizace společnosti je pro systém přímé demokracie žádoucí.
Otázka kategorizace budiž tedy následující :
1. Těžce pracující
2. Lehce pracující
3. Služby
4. Pracující v zemědělství 5. Veřejná administrativa
6. Svobodná povolání
7. Sféra obchodní
8. Studenti
9. Důchodci
10.Zaměstnaní doma
Představme si nyní, že reprezentativní soustava v dané zemi čítá celkem 400 členů, kteří jsou selektováni ze 40 volebních obvodů. Prakticky to tedy znamená, že každý volební obvod bude v rámci RS zastupovat 10 členů. Názorně :
Řekněme, že demografická skladba v obvodu X je dejme tomu následující...
Těžce pracující 20 % Lehce pracující 7 %
Služby 13 % Pracující v zemědělství 4 %
Veřejná administrativa 7 % Svobodná povolání 1.5%
Sféra obchodu 10 % Studenti 6 %
Důchodci 21.5% Pracující doma 10 %
celkem 100 %
Toto složení je tedy daný základ pro volby do RS. V principu každých 10% by tedy mělo nárok na jedno křeslo. Skupina těžce pracujících obyvatel má tedy automaticky nárok na přidělení dvou křesel. Důchodci tedy se svými 21.5 % dostanou také dvě, ale musí zároveň dojít k jisté kompenzaci zbylých 1.5%. Za účelem dosažení potřebných 10% mohou být procentuální přebytky z několika volebních obvodů sčítány současně.
Speciální skupinu pak tvoří tvz. svobodná zaměstnání a studenti. Ostatní kategorie totiž být posuzovány více či méně z regionálního hlediska, ale studenti a svobodná zaměstnání patří naopak spíš k celonárodním, nebo lépe mezinárodním komunitám.
Z tohoto důvodu tedy přidělování křesel pro tyto zmíněné kategorie do jisté míry nemůže být posuzováno z regionálního hlediska, jako je tomu u kategorií jiných.
Tvz. vnější stavba celého systému a následný proces vlastní reprezentace by měl být dále utvářen ve spolupráci s expertními komisemi ( viz diagram v části č. 8) Další zvláštní skupinu v rámci nastíněné demografické skladby tvoří kategorie "zaměstnaných doma". Tradičně se tyto osoby označují bd jako "nezaměstnaní", nebo jako " ženy v domácnsti".
V systému přímé demokracie, pomineme-li manipulativní charakter shora vyřčeného, má však každý garantovanou svobodu výběru, a vžitý pojem zaměstnanosti už patrně nebude natolik závazný.
V tomto systému bude každému garantováno také jisté existenční minimum, které bude každému zaručovat důstojný život ve společnosti, tedy něco jako idea " občanského platu", která byla už kdysi, byť hypoteticky, vyřčena ve Švédsku.
Tato myšlenka se zvláště úzce dotýká některých sfér lidské činnosti, hovořím zvláště o některých nevýdělečných kulturních sférách a vědeckých oborech.
Tato sféra však tradičně zahrnuje ve společnosti vždy jen úzkou minoritu a bude tomu patrně i v budoucnosti . Naprostá většina občanů patrně bude i nadále dávat přednost klasickému tržnímu způsobu získávání peněz, který jim bude zaručovat kontinuální růst jejich životní úrovně.
Koncept tvz. "postavení žen v domácnosti" je však produkt tradičního paternalistického útlaku.
Tento produkt předestírá, že je to právě jen žena, která je plně způsobilá k tomu, aby setrvávala v pozici jakéhosi " správce domácnosti".
Z biologických důvodů tento pohled bude pravděpodobně převládat i do budoucna. Z hlediska všeobecného principu sociálně-politické rovnosti však musí platit pravidlo svobodného výběru ryzí profesionální kariéry, a to pro obě pohlaví!
( I v případě U.S.A jsme svědky některých tragédií, které vyvěrají z určitých aspektů, podle nichž mohou být ženy v daných společensko - vědních aktivitách úspěšnější než muži). Politicky řečeno, kategorie "žen v domácnosti" patří svým postavením k nejvíce "podceňovaným", a to jak v systému stranického parlamentarismu, jakožto i vjiných zastaralých systémech.
Jednoduše řečeno, některé společenské kategorie lze organizovat poněkud snažším způsobem než kterékoli ostatní. Mám například na mysli, že je daleko snažší transformovat do silné organizace obyvatele, kteří jsou povětšinou zaměstnaní v koncentrovaných průmyslových komplexech, než je tomu například v shora uvedeném případě svobodných povolání, nebo žen v domácnosti.
Ve Švédsku například nabyly odborové svazy v minulosti takových pozic, že v zásadě disponovaly v určitých oblastech větším politickým vlivem, než leckteré politické strany.
VLASTNÍ SELEKCE DO REPREZENTATIVNÍ SOUSTAVY
Vlastní selekce by se prováděla pomocí počítače, a to tak, že by se každé tři roky vyselektovala polovina členů RS. Praktické volební období by však bylo šestileté. Znamená to tedy, že by po každých třech letech polovina členů, která prošla plným volebním obdobím, uvolnila místa nastupivším členům, a zbylá by se pak stala jakýmsi "seniorským sborem", který by měl sloužit k naplnění jakési kontinuity mezi jednotlivými volebními obdobími.
Celkový počet členů RS by dále pracoval ve dvou výborech, tvz. specializačním a organizačním, které zároveň vytvářejí základní strukturu RS.
Celkový počet členů v specializačním výboru by měl čítat z celkového počtu členů 400 plných 360 členů, kteří by byli rozděleni do celkem 9 sekcí po 40 členech, a to podle daných rezortů (zahraničí, zdravotnictví, soudnictví, kultura, školství, zemědělství, regiony, vnitro...)
Zbylých 40 členů tvz. organizačního výboru RS, by se mělo dále starat o organizační chod celé RS.
Hlavním předpokladem činnosti celého systému je pak následná spolupráce RS s nezávislými expertními komisemi, které by se opět rozdělovaly podle daných resortů...
pokračování příště..
Z anglické verze knihy Dr J. POLÁKA "DEMOCRACY"
volně překládá J.HOLEČEK