--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Policejní story aneb jak za ministra Sokola vnitro "vzkvétalo"
Zdroj: NN Ročník........: 0004/019 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

POLICEJNÍ STORY ANEB JAK ZA MINISTRA SOKOLA VNITRO "VZKVÉTALO" II.

Zatímco exministr vnitra ČR T. Sokol čte v televizním pořadu pod přiléhavým ná zvem - Aréna, rozkaz prezidenta Policie ČR k odvolání ředitele pražské policie Hofmana (otázka je: Kde k němu přišel?), my si okusíme opět něco z těžce stra vitelné kaše, kterou Sokol za svého působení na vnitru navařil. Důvěrný dopis soudruha Matuly...

V minulém čísle jsme si řekli něco o stavu, v jakém se nachází policejní škola v Holešově, jak jej popsali ve své zprávě ministru vnitra Rumlovi, čtyři býva lí učitelé.

Na tuto zprávu reaguje tehdejší ředitel odboru personální práce a vzdělávání M V ČR, s. PhDr. Zdenko MATULA, důvěrným opisem ze dne 19. 2. 1993, č.j.: SP-751 /93.

Tento dopis je zpracován na principu: "Stokrát nic umořilo vola". Na jedenácti stránkách je popsána řada důvodů, proč není nutné situaci na škole rázně řeši t, a jak bylo dobrým bolševickým zvykem, udělali se z pisatelů původní zprávy lumpové největšího kalibru, jenž byli také po "zásluze" odměněni - vyhozením z e služebního poměru.

V některých pasážích soudruh Matula používá zavádějících informací a někde si i zalže. Například tehdy, když uvádí, že jeho známý, soudruh Šilpoch, byl do f unkce ředitele školy jmenován až v roce 1992. Ve skutečnosti byl jmenován samo tným Matulou již v roce 1990! Dále konstatuje, že s. Šilpoch sice byl šéfem "p endrekové" pořádkové jednotky, ale k výjezdu této jednotky v minulosti nikdy n edošlo. Je to stejná nehoráznost, jako tvrzení bolševika plk. Zbytka, který se rovněž holedbal svojí "revoluční " zásluhou, když tvrdil, že jeho tanková div ize nevyjela smést demonstranty z Letenské pláně. V ani jednom případě se však nejednalo o osobní zásluhy obou zmíněných bolševiků. Pokud by dostali příkaz k nasazení svých jednotek, přetrhli by se ochotou k jeho splnění. Když bolševik bolševika obhajuje

V další části se Matula skromně přiznává, že k výběrovému řízení na funkci řed itele školy nedošlo, a že šest příslušníků, kteří prošli výběrovým řízením sku tečně bylo bývalými členy CÚV KSČ. Omlouvá to však tím, že v té době ještě neb ylo známo znění lustračního zákona! Samotná skutečnost, že šlo o členy výboru, který rozhodoval o všem, Matulovi zřejmě nestačí.

V důvěrném dopise se dokonce připouští či konstatuje, že ve škole - mimo jiný výkvět - je i pracovník, který sloužil v bývalé VKR, ale nikdo nemusí mít žádn ě obavy, neboť byl tento prověřen občanskou komisí se závěrem: "Schopen výkonu služby bez omezení!"

V závěru dopisu je pak vyroben přehled hříchů jak pisatelů, tak jimi kritizova ných. U kritiků si dal Matula skutečně záležet a vykreslil je do nejmenších de tailů, o což se však s obdobnou vehemencí v případě svých známých a zastávanýc h nesnažil. Při své "pedantnosti" však opoměl i takovou maličkost, kdy u vyhoz eného pana Bigase neuvedl např.: Že byl jediným policajtem, který za dopravní přestupky pokutoval i papaláše z OV KSČ, že do KSČ vstoupil jako podmínkou pro umožnění studia na VŠ, že jako v elitel dopravní roty u Pohotovostního pluku v Praze odmítnul na transportéry montovat radlice na demonstranty... atd. Za t yto skutky byl i kázeňsky trestán. Trest se do Matulovy zprávy vešel, ale za c o byl udělen, to už jaksi ne.

Schází již jen svatozář

Na vybarvení kádrového profilu bolševiků Šilpocha a Pospíšila si dal Matula sk utečně záležet.

Šilpoch se za 24 let(!) v KSČ ničeho špatného nedopustil a: "...po odborné str ánce byl vždy hodnocen velmi pozitivně, zejména jako vynikající pedagog, přiče mž mu nikdy nebyly vytýkány žádné nedostatky, nebo závady." To byl policajt! K dyby byli všichni takoví "vzorní strážci komunismu", tak ještě dnes by se nám o Necenzurovaných novinách ani nezdálo! Skutečnost, že Šilpoch nese přímou odp ovědnost za krádeže zbraní v této škole, se s. Matulovi na papír ne a ne vejít .

Obdobného hodnocení se dostalo i soudruhu Pospíšilovi jen s tím rozdílem, že j eho členství v KSČ bylo pouhých 17 let.

Po tom všem "božím dopuštění" v podobě obsahu důvěrného dopisu, je na poslední m listě rukou ministra Rumla připsáno:

Je nutné vypsat výběrové řízení na funkci ředitele školy. Ruml Pokračování příště

Radek DAVID