--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Válka proti Slovanům?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/019 Str.: 023
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Válka proti Slovanům?

O válce proti Slovanům, a to zatím na Balkáně, vyslechl jsem si cosi poprvé lo ni v létě od jedné z účastnic Letního semestru češtinu na UK, která přicestova la z Moskvy. Momentálně s tím přišel Zdeněk Klanica, místopředsedující Komunis tické straně Čech a Moravy. Inu, jednota mysli pramenící z bývalých 13 článků Kominterny se dodnes nezapře. Všeslovanskému sjezdu v Moskvě, jak známo, velic e přál, ba dokonce tam i jakousi funkci převzal, Největší Slovan, Josif Vissar ionovič Džugašvilli, zvaný Soso, dále Stalin.

NATO udělalo bu-bu na Srby, asi v odpovědi na otázku generála Schwartzkopfa, k terý byl ještě prezidentem Bushem vyzván ke studiu pacifikace Balkánu, a zepta l se:

"Samozřejmě, pane prezidente, ozbrojené síly USA jsou toho schopny, ale prosím o přesnou instrukci, která strana to má vyhrát." Přes Balkán, tehdy projektem Velkého Bulharska i s Thrácií a přístupem k Jadranu, přišlo Rusko v sedmdesát ých letech minulého století, nu a momentálně (když je při Berlínském kongresu roku 1878 Disraeli tak pěkně ošulil), tato stará imperiální myšlenka realizová na pomocí ruských modrých baretů v srbských pozicích v Bosně a Hercegovině. A protože NATO má, ať už právem či neprávem, o nestrannosti a nadnárodnosti rusk ých jednotek své pochybnosti, dalo se slyšet, že nehodlá trpět jakési klukovin y.

O tom, zda bosenští Srbové jsou či nejsou hlavními viníky konfliktu, mám své p ochybnosti, když ze starého člena OSN Jugoslávie vzniklo hned několik nových č lenů, a mezi nimi i Bosna a Hercegovina, nějakou náhodou se stalo, že 34 % jej í populace, Srbové, postrádalo parlamentní zastoupení v demokratických institu cích tohoto státu.

Pokud jde o válečné krutosti, jsou si všechny strany konfliktu v těchto atroci dách rovny. Páchají je všichni, symbolické však je, že většina sarajevských Ži dů dala přednost tomu prchat raději do Bělehradu než do Chorvatska. Pokud už někomu záleží na tom, že Slovan je a Slovan bude, třebas to někteří l idé v Chorvatsku dnes slyší neradi, slovanství z nich nikdo neseškrábe, právě tak jako z Bosňáků. Ti muslimští však zajisté mají ve hře ještě kartu svých ar abských spolubratří ve víře a jejich petrodolary.

Právě proto, jak KSČM a s. Klanica varují, aby se "Sarajevské výstřely nestaly , jako už jednou, záminkou ke světovému konfliktu", snaží se NATO právě o to, oč šlo i Disraelimu roku 1878, a kvůli čemu se vedla válka v letech 1914 až 19 18. Rovnováhu sil. Ta srbská měla převahu v dělostřelectvu, ba i v Českosloven sku vyrobeném, a NATO ji právě jen neutralizovalo. Co s. Klanica ráčil přehléd nout, byla skutečnost, že varování, která si nezadají tomu vysloveném bosenský m Srbům, se dostalo i ostatním válčí cím stranám.

Na to, aby všechny strany konfliktu byly přesvědčeny o tom, že podříznutí krčk u není nejlepším řešením vzájemných rozporů, či aby nějak pod mezinárodní kont rolou ulepený člen OSN, Bosna a Hercegovina, byl funkčním státem, si zřejmě je ště počkáme. Jak asi může pracovat parlament, který pracovat nechce, máme i os obní empirii z našeho Federálního shromáždění. A otázka generála Schwarzkopfa, zůstává i dosud bez odpovědi. Jakákoli mezinárodní, či prostě cizí obzrojená účast v konfliktu totiž musí být nut ně s někým a proti někomu, kdo v tom konf liktu už je. A stejně nutně by položila i při dočasném vojenském řešení základ y k dalším malérům v budoucnosti.

Kdo je Slovan a kdo není Slovan? V životě jsem se setkal s mnoha Sudetskými Ně mci. Ten nejmilitantnější a nejčechožroutštější z nich se jmenoval Franz Kutch era.

Jan Beneš

ČR-KSČM-Bosna

KSČM: Bosenská krize je válkou proti Slovanům PRAHA 10. února (ČTK) - Za "válku proti Slovanům" označil balkánskou krizi mís topředseda Komunistické strany Čech a Moravy Zdeněk Klanica na dnešní tiskové konferenci v Praze. Válka v Bosně je podle jeho slov typickým příkladem zneuží vání náboženského přesvědčení a především národnostního smýšlení. Klanica varoval před přímým vnějším vojenským zásahem. Připomněl, že výstřely v Sarajevu se už jednou staly záminkou ke světovému konfliktu. Jan Beneš