--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Kterak nás Finové málem pomstili za okupaci v srpnu 68
Zdroj: NN Ročník........: 0004/020 Str.: 017
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.08.1968 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KTERAK NÁS FINOVÉ MÁLEM POMSTILI ZA OKUPACI V SRPNU 68 (POHÁDKA O TOM, KTERAK SI BÁŤUŠKA KOSIGIN BITEVNÍM KŘIŽNÍKEM S KEKKONENEM ZARYBAŘIT VYJEL...)

Ano bylo tomu skutečně tak, někdy na konci srpna 1968, kdy okovaná kecka bratrských armád Varšavské smlouvy hrdě kráčela pražskými ulicemi, a kdy nám garmoška opět veselou švitořivou notou vyhrávala do pochodu na cestě ke světlým zítřkům budování reálného socialismu... Ano, bylo to zrovna v ony památné srpnové dny, když si plánováním okupace Československa těžce unavený báťuška Kosigin potřeboval odpočinout a jak jinak než rybolovem.

Jal se proto tehdy zvednout telefon a zavolat svému dlouholetému příteli do Helsinek, někdejšímu presidentu Kekkonenovi, že by si s ním na lososy velmi rád vyjel...

Tehdy však již vetchý a značnou sklerosou postižený stařík Kekkonen, který měl tou dobou již mnohdy víc práce se svou prostatou, než se starostmi o spravování státu, neuvědomil, že paralelně s událostmi v Československu vydal rozkaz k bojové pohotovosti finských ozbrojených složek, a specielně veškerým pobřežním hlídkám nařídil bezprostřední palbu na jakékoli sovětské plavidlo, které se na dostřel od ruských břehů objeví...

O tom však ale báťuška Kosigin neměl ani tušení, a proto si sbalil pruty a vydal se se svým doprovodem na cestu.

Ale ouha, chybička se vloudila, aby se dědula před svým finským kamarádem "vytáhl", rozhodl se místo obyčejné rejdařské bárky osedlat rovnou bitevní křižník (je to skutečně historicky doloženo)

Po několika hodinách plavby však pochopitelně tento křižník zpozorovala pobřežní hlídka finských teritoriálních vod a označila plavidlo za nepřátelské a podala zprávu na velitelství, odkud přišel neprodlený rozkaz k likvidaci nepřátelského křižníku. Chudák Kosigin si tehdy ani neuvědomoval, na jak tenkém vlásku jeho život visí a dost možná také ani staré pořekadlo o božích mlýnech...

"Naštěstí" se však na velitelství finského námořnictva a námořní pěchoty našel jeden důstojník, který byl o soukromé Kosiginově návštěvě u hlavy státu částečně informován a takřka za pět minut dvanáct torpédování nepřátelského křižníku s Kosiginem na palubě stačil stornovat...

Český národ však i přesto byl velmi blízko poměrně rozsáhlé satisfakci, kterou málem dopustil roztržitý Kekkonen...

A jaké z toho vyplývá poučení?

No přece, že boží mlýny sice melou, ale někdy až moc pomalu... Jan HOLEČEK