--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Podvodná soudkyně JUDr. Fritzová
Zdroj: NN Ročník........: 0004/020 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 25.04.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Podvodná soudkyně JUDr Fritzová
Luboš Vydra
Záměna významu
V pondělí 25. 4. 1994 byla u Městského soudu v Praze opět projednávána (jak se zdá "nekonečná" žaloba) pana Jaroslava Šabaty, vedená proti Petrovi Cibulkovi na ochranu osobnosti. Bývalý komunistický kulturtrégr a postrach třídně nečistých studentů vysokých škol si cení své cti na maličkost - 1,000. 000 Kč. K názoru, že si to pan Šabata již dávno v bolševických věznicích odtrpěl, lze říci jen to, že Gustáv Husák si odseděl v těchže zařízeních také deset let a přesto mu to nezabránilo, aby ve svých zločinech i nadále nepokračoval. Podle předsedkyně tohoto soudního jednání JUDr. Libuše Fritzové ( mimochodem jde také o starou komunistickou strukturu), se pan Šabata brání proti článku "Rozčarování - Komunistům vyšlo všechno", zveřejněném 11. října 1991 v Metropolitanu.
Nekompetentnost soudkyně k tomuto jednání a tím i její komunistickou zaujatost proti antikomunistovi Cibulkovi dokazuje skutečnost, že se pokusila podsunout i tu část článku, která žalovaná nebyla a tak podvodným způsobem žalobu rozšířit. JUDr. Fritzová četla: "Klan Jaroslava Šabaty v podstatě uchopil veškerou moc v Brně, jen přejmenoval vedoucí úlohu KSČ na vedoucí úlohu OF. Ovládl brněnské sdělovací prostředky, včetně rozhlasu a televize..." (z kapitoly Konflikt v Brně.) A zde pak provedla obratný mix se skutečným předmětem žaloby, když pokračovala: (2.) "Do toho vlastně už jenom zapadá prohlášení kapitána Alexeje Žáka ze Švýcarska, kde říká, že StB byla vždy informována o všech akcích Charty, kterých se zúčastnil Jaroslav Šabata. My máme nezávisle na tom podobnou informaci, že Jaroslav Šabata byl v čilém kontaktu s StB. Máme výpověď člověka, který se zúčastnil práce brněnské Obrody ještě před 17. listopadem a ten je ochoten v této věci vypovídat". ( z kapitoly Justice a StB.) Soudkyně přitom vynechala ale jinou zajímavou žalovanou pasáž uvádějící zmínku o prohlášení A. Žáka, od které tato nová - podsunutá - ve skutečnosti měla odvést pozornost: (1.) " Mám důkazy, že prověrky na ministerstvu vnitra ČR byly řízeny a prováděny pracovníky StB, mám těžké podezření, že i ve vedení občanské komise Federálního ministerstva vnitra byli agenti StB přítomni." ( z kapitoly Justice a StB.) Bylo by jistě zajímavé vědět, kdo chtěl aby tato věta zůstala zamlčená a důkazy nebyly předloženy. Je jasné, že spojíme-li dohromady: " Klan Jaroslava Šabaty..." s " Do toho vlastně už jenom zapadá prohlášení kapitána Alexeje Žáka...", tak žaloba dává zcela jiný smysl.
Autentický záznam Poté soudkyně, jako když pavouk spřádá sítě, si nechávala tato svá tvrzení nyní pro změnu ale pronesená jako otázky, Jaroslavem Šabatou potvrzovat. Ve chvíli, když řekla: " My bychom se teď vrátili k té prvé části. Klan Jaroslava Šabaty...", jednání ale bylo přerušeno pro námitku podjatosti, kterou pohotově vyslovila Cibulkova právní zástupkyně Ing. Jana Hrbková:" Paní předsedkyně, omlouvám se, ale v žalobě je pouze ta druhá část. Mám tomu rozumět, že žaloba byla panem navrhovatelem rozšířena o tu první část?" Soudkyně zbystřila a prudce uhýbá: " Ne nebyla. Vážený pane Šabato...lživá tvrzení." Hrbková: " Ne, mě jde o tu první část. Paní přededkyně já hovořím o tom, co jste teď četla. Vždyť jsou to dvě kapitoly. Já mám na straně dvě žaloby v článku pouze: V rozhovoru se mimo jiné uvádí... mám důkazy, že prověrky na ministerstvu vnitra o tom - o to uchopení moci - tady v žalobě pana navrhovatele nejde". Soudkyně Fritzová: " Ne tady se mluví pouze obecně o lživých tvrzeních uvedených v tom článku." Hrbková: " V tom případě, ale žádám, aby se pan žalobce vyjadřoval pouze k předmětu své žaloby." Soudkyně Fritzová: " Pan žalobce se bude vyjadřovat pouze k těm otázkám na které se ho budu tázat. Pane žalobce vyjádřete se jednak k tomu, že jste uchopil veškerou moc v Brně. Vy popíráte i tato tvrzení? " Hrbková: " Námitka." Cibulka: " Prosím k podstatě žaloby paní předsedkyně..." Soudkyně Fritzová: " Takto - pane odpůrce - vy budete mít právo otázek. Nemáte právo vyjadřovat se k těm otázkám, které kladu já." (Soudkyně své tvrzení znovu a pak ještě jednou opakuje.) Hrbková: " Paní předsedkyně, ale ta první část není v žalobě." Soudkyně Fritzová: " Proti tomu není opravný prostředek."
Cibulka: " Vznáším námitku podjatosti." Na námitku podjatosti, soudkyně reagovala tak, že záznam zapisovatelce naprosto nepřesně formulovala. ( Žalovaný podle ní na příklad " považoval jí citované údaje za nepravdivé"). - Takové "klenoty" má tedy ministr Novák na doživotí ve svém rezortu. Jediná obrana je přesnost
Petr Cibulka se mi na chodbě svěřil, že se s první přesnou protokolaci po sametovém převratu setkal teprve, když byl přítomen rozvodovému jednání Jany Hrbkové a to ale stejně až když si tato postavila před sebe na stůl diktafon. K soudu se Šabatou dále Cibulka na otázky novinářů uvedl: " Já si myslím, že je to režírované podle naprosto stejného scénáře jako všechna předcházející stání. To znamená Jaroslav Šabata má pozici nedotknutelnosti a já už jsem předem odsouzen. Domnívám se však, že tyhle praktiky, které se nijak neliší od bolševických praktik před sedmnáctým listopadem, však není možné tolerovat. " Radek Zeman, televize Nova :"Domníváte se, že pan Šabata má stále silné pozice v Brně?" Cibulka: " Domnívám se, že má stále dlouhé prsty a co se týče vlivu a skryté manipulace je stále pánem v Brně. Zeptejte se na tyto věci brněnského primátora a on vám může hodiny vyprávět o akcích šabatovské mafie proti němu." Radek Zeman, televize Nova: " Nemáte pocit, že s paní soudkyní se dalo v tomto případě domluvit a že nebylo nutné vznášet námitku z podjatosti? " Cibulka: "Já se domnívám, že v momentě, kdy není schopna uznat, že to co je na papíře tak platí, tak v tom momentě si myslím je nutno zabránit tomuto postupu. Soudkyně nereaguje na jakoukoliv názor, či poznámku, kterou vznesla strana žalovaná a přesto soud pokračuje dál, jako kdyby tento člověk vůbec nepromluvil. Pokud soudkyně něco protokoluje, pak diktuje něco jiného, než co bylo řečeno. Přitom přesná protokolace je základní předpoklad jakéhokoliv spravedlivého rozhodnutí, protože soud i odvolací soud rozhoduje pouze na základě toho, co je uvedeno v protokolu. Co v něm není, o tom se nerozhoduje. Dokud soudy budou používat i nadále tyto komunistické praktiky, je třeba se proti tomu postavit, všemi prostředky. Tím bráníme nejenom sebe, ale i ty, kteří budou jednat po nás." Jana Hrbková vysvětluje důvody své námitky: "Připomínky, které byly vzneseny, byly zcela jiného charakteru, než které paní předsedkyně dala do závěrečné formulace. Měla jsem před sebou žalobu a srovnávala jsem slovo od slova, co je předmětem žaloby a to co soudkyně četla v článku z Metropolitanu. Byly to dvě kapitoly, přitom předmětem žaloby je jen jedna kapitola. Přestože pan Šabata mohl kdykoliv oficiálně rozšířit žalobu o první část, neudělal to. Velice zajímavá je však jedna skutečnost. Když jsme před soudem procházeli celý spis, tak v dotyčném článku jsou přímo něčí rukou, to znamená i s poznámkami soudkyně obě dvě části z různých kapitol, v tom článku Metropolitanu podtrhány tužkou. Již před soudem jsem se pozastavila nad tím, kdo a proč si podtrhal ty dvě části a dívala jsem se do žaloby, kde byla specifikována na žádost bývalého advokáta Petra Cibulky, přímo ta lživá tvrzení. Protože není možné vznést žalobu proti článku jako celek, ale musí být konkretizováno, která tvrzení z tohoto článku jsou lživá. A tam na rozdíl od žaloby byla již podtrhána dvě místa. V okažiku kdy tedy předsedkyně začala číst tato obě podtrhaná místa tak jsem se zeptala, zda žaloba byla rozšířena. Žaloba rozšířena nebyla, ale soudkyně sama o své vůli tuto žalobu rozšířila. Kladla otázky tak, že se netýkaly předmětu žaloby, ale důraz směřovala na tu první část. Přitom i tu první část je možné oficiálně o tu žalobu rozšířit a pak už jen záleží na tom důkazním řízení jak bude dokladováno, zda bude pravdivé, či nikoliv." - Více věcí je podivných. Tak například soudkyně Janě Hrbkové nedovolila ofotografovat svazek, ale pouze žalobu. Dotyčná pracovnice toho oddělení se šla osobně soudkyně zeptat zda to má umožnit, či nikoliv. Zdá se, že její dotaz svědčí o tom, že právní zástupci do dnes se rozdělují na ty, kteří mohou mít přístup k jakýmkoliv informacím a na ty, kteří tento přístup mít nemají.
Kdo je Jaroslav Šabata?
Zdá se však, že právě posun významu žaloby a úhybný manévr o který se předsedkyně soudu snažila má své odůvodnění. Někdo skutečně totiž chtěl, aby se zapomělo na to jak byli prováděny prověrky ve vedení MV, stejně jako na podezření, že ve vedení občanské komise FMV byli agenti StB. Z důkazů, které máme zcela jasně vyplývá, že po spisu pana Jaroslava Šabaty bylo vícekrát od listopadu 1989 intenzivně pátráno. Šlo o to zda Šabata nar. 2. 11. 1927 je totožný s ař. Z - 4480 MV, prochází ve svazku dr. Kriegla 5.p.1. 2376. Pan Frolík z ministerstva vnitra sdělil JUDr. Fritzové, že spis bývalé II. správy je přetočen na mikrofiše a je třeba jen dohodnout přesný termín návštěvy. Po navázání tohoto kontaktu bylo na odboru arvhivu služebny MV (čl. 22) předsedkyni senátu telefonicky sděleno, že do mikrofiše je možno nahlédnout mezi 12 - 15 hodinou, kterýkoliv den. Při její osobní návštěvě pak bylo zjištěno, že Šabatův spis patří do kategorie tajných spisů. K nahlédnutí je nutný souhlas vedoucího oddělení. Ten však podle JUDr. Fritzové nebyl onoho dne 2. 11. 1993 přítomen. Jak to probíhalo ve skutečnosti a co bylo důvodem podvodu soudkyně, zůstává tak do dnes zahaleno rouškou tajemství. Pouhé atrapy spravedlnosti
Jak se při důsledném přístupu ukazuje, soudy u nás byly po léta zvyklé, že si vše dělaly jak chtěly, přičemž jim často vycházely zcela jiné závěry, než jaké by jim správně podle zákona vycházet měly. Je tomu tak proto, že výběr uchazečů o studium práv nebyl vždy veden se stejnou náročností, jako tomu bylo v případě na př. technických oborů? A že ti schopnější již dnes za velké peníze pracují v advokacii, zatímco méně schopní a to ještě ve vzácně malém počtu sedí na soudcovských místech? Jistě ani zastoupení velkého počtu žen zde také příliš objektivity soudním jednáním nepřidá, jak se ostatně projevilo, pod řízením JUDr. Vostřejšové i v našem soudním sporu s Václavem Havlem. Pokud totiž někdo nedokáže ani zopakovat souvislé věty Petra Cibulky a mění jejich význam podle své bohaté fantazie, ať píše básničky, nechápu co však na takovém místě - a to dokonce doživotně - dělá. Pokud se i zde opičíme po amerických vzorech, měli bychom mít na vědomí, že tamější soudce je "Pan Někdo", tedy člověk hluboce ukázněný, obvykle i věřící a nikoliv ubohá karikatura, kterou soudcem učinil pouze černý talár, získaný po většinou protekčně vystudované komunistické, nikoliv škole, ale pouze "nalévárně". Ovšem jaký pán, takový i kmán. Když si ministr Jíří Novák dovolí (opivněn?) vypustit z úst takové nehoráznosti jako 6. 5. 1994 v Prostějově, kdy řekl o umučené oběti komunistické zvůle Pavlu Wonkovi, že byl " pěkný syčák stejně jako i mnozí jiní disidenti, kteří byli po listopadu 1989 oslavováni", co lze ale čekat od jeho bolševické soudkyně?
Mluvčí MV nám promluvil ze srdce
Úroveň naší justice, tedy i vedení soudního sporu nejen s panem Jaroslavem Šabatou, ale i s Havlem skvěle ilustruje další soudní pře: Bašta ČSSD(b) kontra Šubert. Je pikantní, srovnávat, jak zatímco ve sporu s Havlem soudkyně Vostřejšová z nás páčila doznání odkud jsme své informace získali, Jan Šubert, bývalý redaktor Lidových novin a nyní mluvčí MV, po vynesení rozsudku, po němž Jaroslavu Baštovi v jeho žalobě sklaplo, pronesl památná slova: "Novinář má právo a dokonce povinnost informovat veřejnost o všem, co se dozví. V případě, že by byl odsouzen, vznikl by velký precedens pro novináře a zejména pro veřejnost, protože by byla omezena v získávání informací o lidech, kteří vstoupili do vysokých politických funkcí." Kdo četl náš záznam o kauze "NN - Havel" jistě mu neujde, že postup Václava Havla a pana Jaroslava Bašty v otázce přístupu k informacím je společný. To ale současně prognozuje, jaká bude situace v ČR až po vzoru Polska, Maďarska a dalších postkomunistických zemí Východu zvítězí ve volbách i u nás populistická levice, těmito muži představovaná.
Děkujeme Vám statečný cínový vojáčku Jane Šuberte, že jste tak alespoň na chvíli, byť nechtěně, stanul s námi na jedné lodi (i když ne zas tolik jako proklatec) a to nejen proti justici představovanou v našem případě soudkyní Vostřejšovou, ale především proti žalovanému Václavu Havlovi. Jak vidno, když jde člověku o kůži, všechno je jinak, což?