--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Atomová elektrárna Temelín? Ne, děkuji
Zdroj: NN Ročník........: 0004/020 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ATOMOVÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN? NE, DĚKUJI

II.

Polétavý prach mnohem nebezpečnější

Na letošní výroční schůzi Americké pneumologické společnosti (prestižní lékařská společnost zabývající se plicními chorobami) byla přednesena pozoruhodná a alarmující studie vlivu částic polétavého prachu na lidské zdraví.

V případě polétavého prachu jde o skutečnost, kdy tyto částice, vznikající jak při spalování v podobě sazí, tak při stavební činnosti a víření prachu z komunikací, způsobují tzv. sekundární prašnost.

Plíce se tomuto "přísunu" mikročástic prachu brání, např. vylučováním hlenu a řasinek buňkami průdušek. Dostane-li se ovšem prachová částice až do plicního sklípku, nemůže být vyexpedovaná. Je pohlcena buňkami plicní tkáně a ukládá se v ní!

Samotné částice přitom ještě nejsou tak škodlivé. Jejich velká škodlivost spočívá až v tom, ža na povrch každé prachové částice snadno přilnou další molekuly škodlivých látek - oxidy dusíku, síry, organické látky, těžké kovy, ale i radionuklidy. Vnikají-li tyto škodliviny do plic v rozptýlené plynné podobě, nepronikají tak snadno do tkáně a jsou částečně odvětrávány. Jsou-li ale nabaleny ve velkém množství na povrch prachové částice, snadno se v plicích usazují a působí v jednom místě ve vysoké koncentraci jako chemická (radioaktivní) aj. bomba.

Studie C. Ardena Popeho prokázala zvýšení úmrtnosti již při čtvrthodinové (!!!) koncentraci polétavého prachu.

Podle Ekologické ročenky 1992 patří Vltavotýnsko a sousední Bechyňsko (tedy místa v bezprostřední blízkosti AE Temelín) k nejprašnějším lokalitám v celých jižních Čechách. S případným spuštěním AE Temelín vzrostou významně zdravotní rizika i z titulu značné prašnosti regionu.

Sklad jaderného paliva

Nejnebezpečnějším radioaktivním odpadem je vyhořelé palivo z atomových elektráren. Koncentrace radioaktivity v něm je tak vysoká, že i minutový pobyt v blízkosti vyhořelých palivových tyčí způsobí smrt člověka. Radioaktivitu vyhořelého paliva dokáže snížit jedině přirozený proces rozpadu, který však trvá statisíce let. Přestože jeho radioaktivita poměrně rychle klesá, je množství této radioaktivity životu nebezpečné ještě po 90 tisících letech! Na tuto dobu je proto nutno vyhořelé palivo bezpečně izolovat od okolní biosféry.

Mafiáni z ČEZu vytipovali celkem 12 možných lokalit k umístění centrálního skladu vyhořelého paliva z atomových elektráren v ČR.

Mezi nimi je i AE Temelín, AE Dukovany a další: Pastuchovice, Srby, Kozčín, Pačejov, Karlovka, Horní Cerekev, Nová Ves, Dolní Cerekev, Pernštejn a Dětřichov nad Bystřicí.

V ČEZu jsou již v dnešní době s drzostí tak daleko, že jejich tiskový mluvčí Kačena, zmínivší se takto v měsíci lednu letošního roku, hovoří v souvislosti s těmito vraždícími lokalitami jako o ojedinělých, atraktivních a vyhledávaných turistických centrech. Suvenýrem pro nevídaně odvážné turisty bude patrně jejich vlastní rentgenový snímek s přesným údajem o termínu úmrtí následkem radioaktivního ozáření, jež se návštěvníkovi dostalo v tomto světově ojedinělém centru cestovního ruchu...

Energetický zákon a cosi o "jalovině"...

Některé podniky a organizace konečně, začátkem roku, obdržely k připomínkového řízení vládní návrh Energetického zákona. To bohužel probíhá téměř v tajnosti a na přání ministerstva průmyslu a obchodu, za řízení Ropáka roku 1993, bolševika Vladimíra Dlouhého (pro některé naše spoluobčany dokonce politickou Superstars), s vyloučením sdělovacích prostředků, neboť "jde teprve o návrh".

Atomový zákon Štullerovi ani ČEZu nechybí

Jan ŠTULLER, předseda Státního úřadu pro "atomovou" bezpečnost, informoval vládu ČR o plnění všech závazků v oboru evidence a kontroly materiálů, týkajících se atomové bezpečnosti za rok 1993. Na tiskovce se novináři dozvěděli, že je vše v naprostém pořádku.

Ve Štullerově zprávě však byly konstatovány tak závažné nedostatky, jako například: ČEZ doposud nepředložil program zajištění bezpečnosti provozu AE Temelín a dopustil se na několika místech závažných projevů technologické nekázně. Úřad pro atomovou bezpečnost zakázal pokračovat ve vybavování části stavby AETE pro zjištěné nedostatky na konstrukci. ČEZ tento zákaz ignoruje a pokračuje ve stavbě!

Štuller uvádí, že na veřejnosti koluje fáma o stěžejní důležitosti atomového zákona pro schvalovací proces AE Temelín. Dále dodává, že to není pravda, neboť tento zákon prý neřeší otázky atomové bezpečnosti. Co by měl řešit, jsou otázky odpovědnosti za škody, souhrn kompetencí... atd. Měl by to být právní podklad k vytváření fondů pro likvidaci atomových zařízení a radioaktivního odpadu.

To vše tedy, podle "atomového bezpečáka", nesouvisí s otázkami bezpečnosti při provozu atomových elektráren. Pak již jen zbývá se domnívat, že na atomovou bezpečnost má patrně vliv síla ledu v Severním moři, popřípadě množství sloních želv na Galapágách.

Pokračování... Radek DAVID