--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Anděl Jaroslav
Název: Jak to vidí exil
Zdroj: NN Ročník........: 0004/020 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

JAK TO VIDÍ EXIL Solothurn, 11. 4. 1994

Excellenz

José Ayalla Lasso

UNO Hochkomissar fuer Menschenrechte

UNITED NATIONS OFFICE AT GENEVA

Postfach

GENEVA

Vážený pane vrchní komisaři,

Komise pro lidská práva Organizace spojených národů! Světové sdružení bývalých československých politických vězňů v exilu zjistilo, že někteří občané České republiky podali komisi pro lidská práva Organizace spojených národů v Ženevě, případně přímo Vám, stížnost proti zákonu č. 198/1993 Sb. Parlamentu České republiky o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu s odůvodněním, že tento zákon porušuje jejich lidská práva a základní svobody.

S plnou odpovědností za to, co tvrdíme, Vám sdělujeme, že tato stížnost není nic jiného, než pokus zneužít Organizaci spojených národů, případně její komisi a Vás

k rehabilitaci komunistického zločinného režimu. Shorauvedeným zákonem Parlament České republiky konstatoval, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Slovo "obdobně" neznamená nic jiného, než že Komunistická strana Československa byla obdobná organizaci NSDAP-Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpertei Adolfa Hitlera neblahé paměti, a to svou organizací, terorem, násilím a právní zvůlí, kterou prováděla, a český národ terorizovala téměř plných 42 roků.

V průběhu této hrůzovlády a komunistického teroru bylo podle dokumentární a dokumentované knihy Viléma Hejla, nazvané "Organizované násilí odsouzeno více než 217 000 nevinných lidí za údajné, často zcela vymyšlené a konstruované tzv. "trestné činy" k dlouholetým trestům odnětí svobody a ztrátě jejich majetku. Úplné statistiky o těchto komunistických zločinech nebyly v České republice dosud publikovány. Podle dosud známých údajů bylo tímto komunistickým terorem odsouzeno cca 40 000 osob k trestům odnětí svobody delším než 10 roků, z nichž mnozí naši členové strávili v hrozných věznicích komunistických mocipánů v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech, na Mírově, v pověstné věznici v Leopoldově a v tzv. pracovních, ve skutečnosti koncentračních táborech, jáchymovských a příbramských uranových dolů více než 15 roků svého života.

Ve shorauvedené knize Viléma Hejla je uvedeno, že známý americký právník Ota Ulč v jedné ze svých publikací uvedl, že v Československé republice, řízené a ovládané komunistickou stranou, bylo v padesátých letech více než 420 věznic a tzv. pracovních ve skutečnosti koncentračních táborů, zcela obdobných koncentračním táborům Adolfa Hitlera.

A opět podle nám známých údajů tito nevinní lidé, jejichž nevina byla plně prokázána jejich rehabilitačním zákonem č. 119/1990 Sb. o soudních rehabilitacích, strávili v těchto komunistických žalářích a koncentračních táborech celkem více než jeden milion roků. To znamená hrůzné číslo více než milion roků zničených lidských životů a dalších více než milion roků zničených životů jejich rodin. Dětem těchto lidí, třeba i nejnadanějším bylo zabráněno ve studiu, čímž si komunističtí mocipáni zajišťovali výchovu a vzdělání takové inteligence, která by pocházela z jejich řad nebo z řad jimi zkorumpovaných přátel, a byla ochotna vykonávat teror komunistických mocipánů. Komunističtí teroristé se nezastavili ani před justičními vraždami osob, o kterých předpokládali, že by jim mohli být politicky nebezpečni. Za všechny a jen jako symbol uvádíme odsouzení a popravu poslankyně dr. Milady Horákové a generála Heliodora Piky, a to jen za jejich odchylné politické přesvědčení. Ze stejných důvodů popravili však komunisté stovky dalších nevinných lidí a tisíce dalších umučili při výsleších, anebo tzv. výkonu trestu. Celkem se takových lidí uvádí podle některých údajů přes 8 000, podle jiných údajů více než 15 700. Skutečný počet těchto obětí asi nebude nikdy zjištěn. Jak známo, nacisté Adolfa Hitlera zlikvidovali a srovnali se zemí dvě české vesnice Lidice a Ležáky a vyvraždili jejich obyvatele. Zeť komunistického prezidenta Československé republiky Klementa Gottwalda dr. Alexej Čepička ve funkci ministra národní obrany zlikvidoval více než 15 vesnic v Čechách, z nichž založil tzv. "vojenský újezd". Šlo o prastará historická sídla v české zemi, jejichž obyvatele soudruh Čepička sice nevyvraždil, ale všechny je násilím z jejich obcí a z jejich sídel staletí náležících jejich předkům vystěhoval a nechal vyplatit za tento neslýchaný teror nepatrné náhrady. To jsou ovšem jen nepatrné ukázky teroru a zločinné hrůzovlády komunistů, přičemž popsat všechny by pravděpodobně vyžadovalo celé lexikony. Byl sice pozdě, ale přece dne 9. července 1993 přijat Parlamentem České republiky zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, v jehož úvodním ustanovení se konstatuje (citát zákona) "že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury, ..."

(konec citátu zákona)

Na základě těchto zjištění svobodným Parlamentem České republiky se v ş 2 odst. (2) správně uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou. Příslušníci této strany, která výše a v zákoně uvedený teror po téměř 42 roků páchala, dělají nyní všechno možné, aby se odpovědnosti za tyto zločiny zbavili.

Podali proto proti výšeuvedenému zákonu stížnost Ústavnímu soudu České republiky a žádali v ní o zrušení tohoto zákona.

Ústavní soud České republiky tuto stížnost zamítl. Rozhodnutí Ústavního soudu je konečné, nelze se proti němu odvolat, a tento zákon má proto v České republice konečnou platnost. Komunisté a jejich přátelé se snaží proto pro svou rehabilitaci zneužít mezinárodní organizace, a proto i největší z těchto organizací, Organizaci spojených národů a její Komisi pro lidská práva a základní svobody. Doufají přitom, že tyto organizace nebudou dostatečně informovány o všech zločinech a teroru komunistického režimu, a že proto vysloví názor, že výšeuvedený zákon o protiprávnosti komunistického režimu porušuje jejich lidská práva a základní svobody, a tím je s jimi spáchaných zločinů, teroru a hrůzovlády "očistí".

Komunistickou stranu Československa i její členy, a zejména funkcionáře zbavit odpovědnosti za jimi po téměř plných 42 roků páchané zločiny, teror a hrůzovládu, zjištěné dokonce zákonem, nelze.

Kdyby však to přesto některá z mezinárodních organizací, např. Komise pro lidská práva Organizace spojených národů z neznalosti skutečných poměrů učinila, bylo by to v pravém smyslu totéž jako kdyby rehabilitovala NSDAP - Nacistickou stranu Adolfa Hitlera, a tím znevážila rozhodnutí Norimberského procesu o válečných zločincích po II. světové válce.

Prosíme Vás proto, pane Vysoký komisaři Komise pro lidská práva Organizace spojených národů, abyste výšeuvedené skutečnosti vzal laskavě na vědomí a stížnost proti zákonu o protiprávnosti komunistického režimu zamítl. Tento zákon ani v nejmenším neporušuje lidská práva a základní svobody komunistických zločinů, ale jen, a to jen zcela nedostatečně jejich zločiny konstatuje a popisuje.

Jsme kdykoliv ochotni poskytnout Vám další informace a jsme přesvědčeni, že nedopustíte, aby Organizace spojených národů a Váš úřad byly zneužity k očišťování komunistických zločinců. Znamenalo by to úplnou tragédii pro značnou část občanů českého národa, kteří tak dlouhá léta byli nuceni komunistický teror a hrůzovládu snášet.

S projevem dokonalé úcty

za: JUDr. Ing. Jaroslav Anděl

předseda