--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Temelín
Název: Atomová elektrárna Temelín, ne děkuji
Zdroj: NN Ročník........: 0004/024 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ATOMOVÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN? NE, DĚKUJI III.

(Pokračování z čísla 20/1994) V severních Čechách je v provozu celkem sedm velkých tepelných elektráren. Tyto dodávají polovinu z celkového množství elektrické energie v České republi ce. Jejich nezdaněný zisk činí ročně 10 miliard(!) korun. Získané finance však nezůstávají v severočeském regionu, jak by si mohl normální člověk myslet, al e z této částky se financují všechny energetické investice, včetně dotací ztrá tové výroby. Stát dluží sverním Čechám ročně 7,5 miliardy díky silně podhodnoc eným cenám uhlí a elektřiny.

Spalováním nekvalitního hnědého uhlí při využití technologií starých 20 až 40 let je vytvářen obrovský zisk. To vše za cenu totální devastace životního p rostředí a zdraví obyvatel severních Čech. Těžba, energetika a chemický průmys l proměnily část někdejší "zahrady Čech" v měsíční krajinu, nenávratně zničily historické město Most, včetně 112 vesnic, a nadále ohrožují na životě více ne ž půl milionu lidí. Z obrovských zisků na úkor likvidace všeho živého nepadne na úmysly opačné v podstatě ani koruna!!!

EKOLOGICKÁ GENOCIDA

Z výše uvedených důvodů a pod vlivem zavádějících informací ČEZu se v sever ních Čechách zakořenil názor o jedinečné prospěšnosti výstavby atomové elektrá rny Temelín. Ve skutečnosti však Temelín sever nikterak zvlášť, z blížící se e kologické katastrofy, nevytrhne. Například již jen proto, že předpokládaný ato mový výkon 2000 MW, představuje pouhou třetinu elektrického výkonu tepelných e lektráren v severních Čechách! Alarmující skutečností se pak jeví fakt, že nák lady na výstavbu AE Temelín (68 mld.) jsou o 10 až 15% vyšší, než prostředky p otřebné na vyčištění severočeských elektráren. A to se jedná o oficiální, tedy značně podhodnocenou, cifru!

I podle nejradostnější verze ekonomické reformy metodou "Jediné možné cesty ..." dojde v ČR k poklesu spotřeby energie po dobu 10 let. Mělo by být povinno stí vlády, odmítnout zahraniční půjčky na nové a zbytečné zdroje energie, jenž nás staví do role rozvojové země, platící za nepotřebnou pomoc devastací živo tního prostředí. Peníze investované do Temelína je třeba vynaložit na záchranu severních Čech.

Ta však nespočívá v rozsáhlém odsířovacím programu. Ten je pouze krátkodobý m řešením, zabývajícím se pouze likvidací následků a nikoliv řešením příčin ot řesného stavu.

Za přechodné řešení se považuje postupný útlum těžby uhlí, odstavení velkých e lektrárenských bloků nad 100 MW a v zavedení moderních a účinných spalovacích metod, jako jsou tlakové fluidní spalování, zplyňování uhlí, kombinovaná výrob a tepla a elektřiny a paroplynový cyklus.

ATOMOVÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN V OPONENTUŘE Materiály a.s. ČEZ k dostavbě AE Temelín byly koncem roku 1992 oponovány ce lkem 10 odbornými skupinami. Jedním z významných oponentních posudků je "Přísp ěvek k dostavbě JETE", zpracovaný Ing. P. Kolářem a kol. v lednu 1993. Podrobn ějí se tímto materiálem budu zabývat v některém z dalších pokračování seriálu. Ostatní oponentní práce, z nichž souhrná zpráva čítá 60 listů, konstatují, že:

- materiál ČEZ nerespektuje skutečnost nesplnění základních podmínek, na který ch bylo založeno budování naší atomové energetiky, tj. bezúplatný odvoz jadern ých odpadů mimo území našeho státu a koncipování atomových zdrojů pro maximáln í využití tepla k vytápění aglomerací..., tímto zaniká opodstatněnost existenc e atomové energetiky...

- v Temelíně má vzniknout technicky ojedinělé zařízení, první svého druhu, kte ré nemůže doložit příznivé provozní zkušenosti...

- závažná problematika zadní části palivového cyklu je v argumentacích ČEZ zje vně zlehčována i když jde o obtížně řešitelnou záležitost spojenou s politický mi, technickými, ekonomickými a sociálními aspekty...

- problém zneškodňování radioaktivních odpadů je nutno vidět jako dlouhodobě ř ešený, nikoliv jako vyřešený...atd.

AETE - NEJVĚTŠÍ "ČERNÁ STAVBA" NA SVĚTĚ Přes všechna vládní tlachání o nezbytnosti dostavby atomové elektrárny Teme lín - kdy jsou někteří vládní úředníci s naditými kapsami přesvědčeni o tom, ž e Temelín je to nejnutnější, co náš občan v současnosti potřebuje (na rozdíl o d přesvědčení samotného občana) - je nutno konstatovat, že stavební povolení, udělené v roce 1986, vychází ze studie z roku 1982(!). Ta neobsahuje ani posou zení vlivů na životní prostředí za účasti veřejnosti, ani nezávislou vědeckou analýzu bezpečnosti!

Dále není vůbec brán zřetel na změny v řízení reaktoru a kontrolního systém u, které jsou plánovány již od roku 1991. Tyto změny a jejich vliv nebyly podr obeny bezpečnostní zkoušce a to i přesto, že dokonce ze studie provozovatele v yplývá, že spojení západní a východní techniky může vyvolat velké problémy. Ce lkové hodnocení uvedeného problému nebylo dosud možné, neboť ČEZ nedal k dispo zici potřebná data a fakta.

V analýze Mezinárodního úřadu pro atomovou energii z roku 1993 bylo v Temel íně zjištěno 16(!) závažných bezpečnostních nedostatků! Tyto nedostatky se čás tečně týkají již dokončené stavební oblasti, změna řídícího systému tedy nemůž e v tomto případě přinést žádné zlepšení.

Studie belgické firmy TRACTEBEL (viz. 1. část seriálu), obsahuje dvě protic hůdná tvrzení, z nichž to první je vládou oficiálně uváděno s úsměvy od ucha k uchu, o druhém se "taktně" mlčí:

1. výroba elektrické energie provozováním AE Temelín je nejvýhodnějším způsobe m získávání 2000 MW energie

2. potenciál úspor elektrické energie v Čechách je vyšší, než množství energie , které lze získat v atomové elektrárně Temelín (3500 MW).

Všechna tato fakta dokládají skutečnost, že atomová elektrárna Temelín je v současné době největší "černou stavbou" na světě a že je potřeba provést znov u správní řízení ke změně stavebního projektu.

Chtěl bych vidět stavební dozor, který by povolil provoz restauračního zařízen í bez vybudování záchodů.

Pokračování...