--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Dubský Milan
Název: Švýcarská národní milice
Zdroj: NN Ročník........: 0004/029 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Švýcarská národní milice Ne všichni politikové a občané uznávají potřebnost a nutnost švýcarské národní milice. Velká část mladých Švýcarů se k ní obrátila zády. V celostátním refer endu s otázkou, zda Švýcarsko chce a potřebuje milici, se 35,6 procent platnýc h hlasů vyslovilo pro její úplné rozpuštění. Takové hlasování, jež může změnit základní článek ústavy, je možné ve Švýcarsku jen tehdy, když nějaká občanská iniciativa (v tomto případě to byli pacifisté a leví) shromáždí 100 000 platn ých podpisů. To přimělo odpovědné činitele, především ministra obrany, uvažova t o reformách. Nejen on, ale i ostatní politikové, myslitelé a státníci jsou p od trvalým tlakem občanů na reformy ve všech oblastech, od armády až po celkov ou bezpečnostní politiku.

Projekt "Národní milice Ţ95" předpokládá důkladnou analýzu, z níž vzejde záměr přizpůsobit milici podmínkám současného světa. Budou to racionalizační opatře ní s cílem dosáhnout s menšími výdaji stejně účinné a bojové síly. Přemýšlet s e musí dále o tom, co s těmi, kteří odmítají vojenskou povinnost. Stále je pla tný zákon o trestech na svobodě. Náhradní službu jako alternativu zákonodárci neformulovali.

Bezpečnostní politika

Víceméně demokratické proměny v řadě zemí východní Evropy vedly ke snížení nap ětí. Zranitelnost moderních společností jinými formami ohrožení, jako jsou civ ilizační a ekologické katastrofy, se nezmenšila. Milice tedy zůstává nejdůleži tější složkou švýcarské bezpečnostní strategie. K ní se dále řadí další. Ochra na státu, informační politika, civilní obrana, hospodářské zásobování země a z ahraniční politika. Ta je v této zemi se statutem neutrality velmi důležitá. Š výcarsko vyvíjí iniciativy ke snížení mezinárodního napětí, přijímá účast na m írových jednáních a akcích, nabízí své služby při řešení konfliktů. V rezortu obrany bylo zřízeno nové oddělení s náplní této činnosti. Princip všeobecné

branné povinnosti

Podle ústavy je každý Švýcar po dosažení 19. roku povolán do milice. Jestliže je uznán schopným, absolvuje ve dvaceti letech čtyřměsíční základní vojenský v ýcvik. Tím projdou všichni, ať již jednotlivec zůstane v budoucnu vojínem, neb o se stane generálem. Švýcarsko nemá vojenské školy ani akademie. Nemá také an i jednotky a důstojníky z povolání. Celý placený aparát milice tvoří 1 500 ins truktorů, odborníků, včetně velitelů divizí, sborů milice a šéfů jednotlivých zbraňových vojsk (pěchota, letectvo, dělostřelectvo apod.). Příslušník milice prodělává až do 32 let prakticky každý rok další výcvik a šk olení, opakovací kurs. Poté následují ještě čtyři další cvičení. Celkově je to 330 dnů. Po dosažení 50. roku je zproštěn vojenské povinnosti. Tato pravideln á setkání na cvičeních mají nejen vojenské účely. Účastníci se seznamují s nov ými zbraňovými systémy, ale navazují také kontakty pro obchodní a hospodářskou činnost a spolupráci v civilním životě.

Další zvláštností je skutečnost, že každý voják má svou výzbroj, tj. vybavení, zbraň i munici doma. Na cvičení si bere toto vybavení s sebou. Jeho výzbroj j e kontrolována od kapesního nože a ochranné masky až po zbraň. Spolupráce žen s milicí je dobrovolná. Sedm tisíc příslušnic ženské služby tvoří neozbrojenou složku a přebírá různé funkce ve spojové službě, administrativě, pozorovací a kontrolní službě nad švýcarským vzdušným prostorem nebo v logistických oborec h. Velkým spojencem švýcarské milice je její zázemí. Je přítomna v celé zemi. Obranná doktrína

neutrální země

Hlavním úkolem a cílem této milice se 625 000 členy, jež patří k největším v E vropě, je zabránit válce. Někdy je nazývána "armádou velmoci v kapesním formát u".

Početní stav 625 000

(10 % obyvatel) z toho důstojníků 45 000

poddůstojníků 110 000

vojenských míst

v zemi (posádek) 41

počet tanků 840

obrněná vozidla M 113 1 300

pancéřové houfnice

M 109 540

dělostřelecké palposty 900

minomety 3 000

protitanková děla 1 300

protitankové

řízené střely 2 400

rakety 20 000

protiraketové zbraně 1 900

bojová letadla 290

helikoptéry 100

vozidla 83 000

Při případném útoku může vést velmi účinný odpor a boj. Tři polní milice s vel kou vojenskou hustotou mají obranné pozice od Bodamského jezera na východě po Ženevské jezero na západě. Osvojení území, v němž tato dobře vycvičená i vyzbr ojená milice operuje, je významným faktorem obrany. Umělé zábrany, překážky a síť míst, která by byla vyhozena do povětří včetně mostů, zesiluje tuto obrann ou doktrínu. Střední část země je hustě obydlena, což je pro obranu nevýhodou. Ale i na to se myslelo. Obyvatelstvo lze v případě války z 90 procent ukrýt v betonových krytech. Jde o takzvanou vertikální evakuaci. Zvláštní obranný význam má alpský prostor s centrem v Gotthardském masivu. Tat o oblast má speciální horský sbor. Hlavní složkou je pěchota podporovaná mobil ním a pevnostním dělostřelectvem. Švýcarsko má snad nejhustší síť pevnostních opevnění a podzemních zařízení. Velitelská stanoviště, celé zbraňové systémy, hangáry bojových letadel a další objekty včetně instalovaných logistických sys témů se nacházejí z velké části pod masivy skla. Samotná délka muničních sklad ů v horách měří kolem 80 kilometrů. Vrchního velitele milice, "čtyřhvězdičkové ho" generála, zná Švýcarsko pouze v časech krize nebo války. V míru je milice podřízena šéfovi vojenského a bezpečnostního oddělení Švýcarské konfederace, j ímž je ministr národní obrany. Vždy pak spolkové radě Švýcarska. K výše uveden ým informacím ještě několik čísel o švýcarské národní milici, za jejichž zveře jnění by byl novinář v řadě jiných zemí, včetně naší, postaven před vojenský s oud.

Milan Dubský